Je chvíli po půl šesté ráno, ve městě pořád ještě vládne tma, jen zvolna se začíná rozednívat. Všude je klid, ale v některých ulicích stojí, klečí nebo v případě hodně starých osob sedí vyzutí laičtí věřící, nejčastěji s mísou uvařené rýže, někdy s vařenou zeleninou, cukrovinkami nebo zákusky. Z šera na konci ulice se náhle vynořuje začátek oranžového hada – dlouhý zástup bosých mnichů v oranžových rouchách, každý s hlubokou almužní miskou. Začíná každodenní rituál pochůzky, při níž mniši vybírají almužní stravu. Část z ní snědí, část použijí jako obětiny. Je znám ze všech zemí théravádového buddhismu, i v Laosu ho lze vidět leckde, včetně hlavního města Vientianu, ale tady má najednou úplně jinou atmosféru. Ve městě plném klášterů. V dávném sídelním městě říše Lan Sang a o několik století později centru království, jež neslo jeho jméno. V Luang Phrabangu…