Pověstí o trpaslících, kteří dobývají drahokamy v nitru země, se v tomto regionu vypráví celá řada. Ať už v jejich existenci věříme nebo ne, určitě je v Českém Švýcarsku minimálně jedno místo, kde se s nimi lze potkat – Trpasličí jeskyně. V roce 1833 vytesal sochař Ernest Wahr do skal uprostřed lesů nedaleko Jetřichovic sedm trpaslíků i se Sněhurkou. Najít je všechny dá někdy zabrat, ale jejich hledání může být zábava pro celou rodinu. Jsou sice barevní a nedaleko od sebe, přesto se vám zjeví ve chvíli, kdy to vůbec nečekáte. A rozhodně to není jediný důvod, proč se do Českého Švýcarska vydat.
Skály, skalky, skaliska
Čtvrtý národní park v ČR byl vyhlášen 1. 1. 2000 pod názvem České Švýcarsko. Oceněna byla jedinečná kombinace přírodních krás, především skalních útvarů, s historicky cennými místy v oblasti Labských pískovců. Na národní park České Švýcarsko přímo navazuje na německé straně národní park Saské Švýcarsko, a dohromady tak tvoří území unikátních krás známé jako Českosaské Švýcarsko. Výrazným krajinným prvkem v této oblasti je hluboce zařezaný kaňon řeky Labe, největší pískovcový kaňon v Evropě. Poddajný pískovec, který dominuje zdejší krajině, je tu po tisíciletí tvarován větrem, vodou, sluncem i mrazem. Erozí pak vznikají bizarní skalní útvary plné puklin a průlin. Malebnost skalních měst v kombinaci se zelení okolních lesů, které pokrývají 97 % území parku, působí jako umělecké dílo matky přírody. Nebyly to ale jen erozní síly, které vymodelovaly zdejší krajinu. V třetihorách byla v tomto regionu silně patrná vulkanická činnost, jež dala vzniknout horám s kuželovitým tvarem jako Růžovský vrch nebo Mlýny…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2015