Štýrsko

Štýrsko
Hornatý sever s věčně zasněženým Dachsteinem, kopcovitý jih s dýňovými poli a termálními prameny, který má místy až lehce středomořský ráz. Křišťálově čisté horské bystřiny, průzračná jezera, vodopády, léčebné prameny, divoké kaňony, zelené pastviny, úrodné pěstěné vinohrady a sady, upravená města a vesničky, památky UNESCO. Majestátní hrady a zámky, selské statky, soutěsky, skanzeny, stovky turistických stezek, tradiční horské chaty i moderní bary. Domov starého koňského plemene lipicánů. Krása a pohostinnost, kam oko dohlédne. Přezdívá se mu Zelené srdce Rakouska, vždyť je to jeho nejzelenější spolková země, v níž lesy pokrývají 61 % území. Štýrsko – 16 401 km² požitků a zážitků na 365 dní v roce.

Už při pohledu na hrady, zámky, kláštery či kostely je patrné, že Štýrsko bylo křižovatkou evropských kultur, které zde zanechaly své dědictví. Protnuly se tu vlivy starověkého Říma se slovanskými, maďarskými a německými. Mezi největší němé svědky bohaté historie patří 850 let starý Riegersburg  na čedičové skále vulkanického původu.  Pevnost, na kterou vede lanovka (můžete si tam ale i vyšlápnout), nebyla nikdy dobyta a patří mezi největší rakouské hrady. Nachází se na slavné Zámecké stezce spojující 14 štýrských hradů a zámků.

Někdejší součást východofrancké říše a hraniční země Svaté říše římské je druhou největší spolkovou zemí.. Leží na jihovýchodě Rakouska, sousedí s pěti dalšími spolkovými zeměmi a také se Slovinskem, kterému dnes patří Dolní Štýrsko, někdejší součást historického Štýrského vévodství. To bylo jako autonomní korunní země od roku 1278 až do jejího rozpadu součástí habsburské monarchie.

Město, které dalo oblasti jméno, tedy Steyr, ale hledejte v sousední spolkové zemi Horní Rakousko, nedaleko Lince. Už Štýrská marka a po ní Štýrské vévodství totiž původně sahaly až k Dunaji. O oblast Travenska, tj. údolí řek Traun, Steyr a Enns, je však připravil budínský mír z 3. dubna 1254. Region si mezi sebe rozdělili český král Přemysl Otakar II. a uherský Béla IV. Steyr se tak ocitl za hranicemi své historické země. Přemysl Otakar II. ještě předtím svůj nárok na Rakousy a Štýrsko podpořil i sňatkem (1252) s o 30 let starší Markétou z rodu Babenberků, sestrou rakouského a štýrského vévody Fridricha II. Politický svazek garantoval Přemyslovcům územní zisky a výrazně posílil jejich pozici v Evropě. Béla a po něm jeho syn Štěpán vládli Štýrsku do roku 1258. Bitva u Kressenbrunnu o dva roky později vrátila Přemyslovi vládu nad celým územím, ale také jen dočasně. Přemysl neuznal zvolení do té doby téměř neznámého Rudolfa Habsburského římským králem. Rudolf ale začal zasahovat do českých vnitřních záležitostí a povzbuzoval odbojnou šlechtu proti králi. V roce 1276 na základě vídeňského míru musel Přemysl vydat Rudolfu I. Habsburskému své alpské državy i Chebsko. Oba se pak 26. srpna 1278 střetli především právě kvůli babenberskému dědictví (Rakousy a Štýrsko) v bitvě na Moravském poli, v níž český král u vesnice Suché Kruty zahynul. Rakousy a Štýrsko se poté staly tzv. dědičnými habsburskými zeměmi a vzniklo geopolitické uspořádání, které přetrvalo téměř šest a půl století, až do roku 1918.

Jako „štýrského uchvatitele“ vykreslil Přemysla Otakara II. autor Štýrské rýmované kroniky Otakar Štýrský. Středověká kniha obsahuje více než 98 500 veršů a zaznamenává události v Evropě od poloviny 13. stol. až do konce prvního desetiletí století následujícího. Úspěchy i neúspěchy pátého českého krále inspirovaly také rakouského spisovatele Franze Grillparzera k napsání národního dramatu Štěstí a konec krále Otakara. Tragédie o pěti dějstvích, která dosud nebyla přeložena do češtiny, měla premiéru ve vídeňském Burgtheateru v roce 1825. Český král je v ní vylíčen jako uzurpátor a není divu, že autor pak dostával z Čech výhrůžné dopisy.

Současné Štýrsko má 1,2 milionu obyvatel, pět univerzit a dvě odborné vysoké školy. Pyšní se i známými rodáky, jako jsou herec a kalifornský politik Arnold Schwarzenegger či spisovatelka Elfriede Jelinek, nositelka Nobelovy ceny za literaturu.

Štýrsko je přírodní ráj, kterým vedou stovky kilometrů turistických stezek, sjezdovek, cyklostezek či tras pro horská kola, běh nebo severskou chůzi. Rozmanitou krajinu lze obdivovat a poznávat ať už po svých, nebo třeba na snowboardu, při golfu, ze sedla horského či obyčejného kola nebo ze hřbetu koně. Nouze není ve Štýrsku ani o kulturní dědictví.

Na severu země se vypínají mohutné alpské štíty, kterým vévodí majestátní, bezmála třítisícový Dachstein s ledovcem. Led tam má dokonce vlastní atrakci – ledový palác. Turisty láká i částečně prosklená vyhlídková plošina. Příznivci nejrůznějších sportovních aktivit si přijdou na své nejen v oblasti Schladming–Dachstein. Celé Štýrsko je vyhlášenou oblastí zimních sportů s celkem 741 km sjezdovek a dokonalou infrastrukturou pro běžkaře. V okrese Murau, druhém největším v této spolkové zemi, je prý nejzdravější vzduch z celého Rakouska.

Po pěších túrách jistě přijde vhod koupel v termálních pramenech. Jiným přírodním unikátem Štýrska je Ausseerland – malá oblast ve štýrské části Solné komory považovaná za geografický střed Rakouska, s průzračnými jezery, kde se každoročně koná jarní Slavnost narcisů.

Na slunném jihu se měkce vlní úrodné kopce s vinohrady a ovocnými sady, jejichž dary v různé úpravě nabízejí útulné šenky či typické hospůdky. Najdeme tam i domov legendárních lipicánů či manufakturu moderního skla Stölzle. Přehlédnout nelze nápaditý, sytě barevný kostel sv. Barbory v Bärnbachu, který je dílem Friedensreicha Hundertwassera.

Krajem ovocných sadů a vinohradů je také východ země, kterému se přezdívá „Zahrada Štýrska“. Zdejší louky a lesy jsou plné voňavých i léčivých bylin, ne náhodou se tu rozprostírá největší souvislá plocha pastvin s obhospodařovanými salašemi v Evropě zvaná Teichalm.

V tzv. Vysokém Štýrsku na severovýchodě země vyvěrá velké množství pramenů s vynikající vodou, kterou je zásobována celá Vídeň a polovina domácností ve Štýrském Hradci. Nad oblastí, a nejspíš nejenom nad ní, drží již mnoho staletí ochrannou ruku sama Magna Mater Austriae, soška Panny Marie umístěná v bazilice poutního města Mariazell.

Štýrsko se pyšní hned několika „nej“ – například největší klášterní knihovnou na světě v klášteře Admont, nejstarším horolezeckým hřbitovem Rakouska nebo nejmladším národním parkem v zemi, kterým je přírodní klenot Gesäuse v údolí Ennstal. Asi 15 km severně od hlavního města Štýrského Hradce (německy Graz) leží Stübing, jeden z deseti největších a nejpůsobivějších skanzenů v Evropě. Na sto historických staveb dokumentuje život sedláků v různých oblastech Rakouska v časovém rozmezí 600 let. Ve Štýrském Hradci se nachází také nejstarší rakouské muzeum Universalmuseum Joanneum, které založil arcivévoda Johann už v roce 1811. Po vídeňském Umělecko-historickém muzeu je druhým největším v celé republice. Z dalších synonym lze Štýrsku přidat ještě označení termálního ráje. Asi 65 km jižně od Štýrského Hradce vyvěrá léčivá voda v šesti místech: Bad Radkersburg, Bad Gleichenberg, Loipersdorf, Bad Blumau, Bad Waltersdorf a Sebersdorf.

Štýrsko