S výjimkou atomových elektráren snad není v naší republice kontroverznější stavby, která by vyvolala tolik vášnivých sporů a diskusí, jako právě tyto jihomoravské nádrže. Spory mezi ekology a vodohospodáři provázely jejich stavbu i dostavbu v roce 1989 a trvají také po jejich napuštění…
Novomlýnské nádrže trvale problematické Read More »
Už několik týdnů před Narozením Panny Marie začíná ve Velkých Bílovicích, pod kopcem Hradišťkem, velký neklid. Největší vinařská obec se chystá na své hody. Začíná se generálním úklidem a mnohde i obílením domu a přemalováním lidových ornamentů kolem oken a dveří, které časem už trochu pobledly…
Lidové tradice stále živé Read More »
Když počátkem dvacátých let minulého století prováděl geolog K. Jüntter, jinak ředitel mikulovského muzea, geologický průzkum Pavlovských vrchů, náhodně objevil nad obcí Dolní Věstonice nápadně velké množství archeologických předmětů…
V dobách minulých bývaly naše obce národnostně i nábožensky mnohem pestřejší než v současnosti. Jmenovitě na jižní Moravě žili vedle Čechů ve velkém počtu i Němci a mnohde, zejména ve městech, byly početné komunity židovské. Ve 20. letech 16. století k nim přibyla i velká náboženská sekta novokřtěnců, jimž Moravané říkali habáni…
Kdo navštívil Mikulov před mnoha lety, dnes ho nepozná. Jihomoravské městečko s dominantním zámkem na kopci se vylouplo z šedi a oprýskanosti v barevnou a malebnou jižní tečku na hranici naší republiky, která by při cestách po kouzelném kraji rozhodně neměla chybět…
Přírodní zvláštnosti Pavlovských vrchů odjakživa jitřily lidskou představivost a ta jim přisoudila mnohé další, nadmíru podivné obyvatele. Strach naháněli bludičky, černí psi, černý jezdec na třínohém koni i kostry švédských vojáků.
Bohatý a teplý kraj na dolním toku Dyje patří k nejkrásnějším a také k nejhodnotnějším přírodním celkům naší republiky. Jednotlivé pálavské kopce s nejvzácnějšími teplomilnými druhy byly sice už od roku 1946 chráněny jako rezervace, ale až o třicet let později se stala Pálava i s východní Milovickou pahorkatinou chráněnou krajinnou oblastí, která zaujala plochu 83 km…
Přírodní klenotnice Read More »
Kraj rozlehlých nížin a pahorkatin, nad kterými se s královským gestem zvedá krásná Pálava, je tak požehnaný dary země, že už samo jeho jméno vzbuzuje milé vzpomínky a úsměv na tváři. Jižní Morava. Kraj pod Pálavou…
Požehnaný kraj pod Pálavou Read More »
Obřích sudů je ve vinařských oblastech naší země dost a všude tvrdí, že ten jejich je největší. Sud nadměrné velikosti o obsahu 1014 hl sídlí také ve sklepení mikulovského zámku a je součástí expozice o vinařství.
Jižní Morava je nejsušším místem naší republiky, s výrazným minimem srážek v Dyjskosvrateckém úvalu, který leží v deštném stínu Vysočiny. A přece je právě zde nejvíce mokřadů – stojatých i tekoucích vod, bažin, mokřin i podmáčených luk…
Celé dny se tudy člověk může procházet nebo projíždět a stejně se dost nenasytí stále nových scenérií této podivuhodné parkové krajiny na dolním toku Dyje. A když pokračuje v toulavé cestě od jedné romantické stavby ke druhé, marně se pokouší určit, která z nich je nejzajímavější, která nejlépe dominuje okolní krajině…
Lednicko-valtický areál Read More »
Už dávno jsme si zvykli na slovní seskupení Lednicko-valtický areál, označení nerozdělitelného celku, který si vysloužil i světové uznání. Valtice, známé městečko obklopené vinicemi a s krásným zámkem, se však – co se týče historie – od Lednice trochu liší…
Rezidence Lichtenštejnů Read More »
Zeptáte-li se na cestu ztraceni někde v severoitalském městě, na odpověd budete asi čekat dlouho. Lidé tu totiž obvykle tolik spěchají, že se prostě nehodlají zabývat ničím jiným než svými vlastními otázkami. Zeptáte-li se na cestu někde na jihu Itálie, pravděpodobně se také dostanete do nestandardní situace, nicméně zcela odlišné…
Vášně italského severu a jihu Read More »
Řím je nejenom městem antických památek, ale především chrámů, kostelů, kaplí a oratoří. Klasická díla o této tématice uvádějí počty dosti rozdílné – od tří do čtyř tisíc. Velké množství malých kaplí a modliteben v soukromých domech totiž autoři buď do svých soupisů zařazují, nebo vynechávají. V tomto množství staveb zasvěcených především kultu různých světců jsou pochopitelně zastoupeny i stopy historie naší země…
Římské kostely a slavní čeští emigranti Read More »
Renesanční Itálie byla rájem umělců, myslitelů i vynálezců. Lidé začali znovu objevovat myšlenky starých Řeků a Římanů. Dívali se na svět kolem sebe novým pohledem nespoutaným tisíciletou nadvládou církevních dogmat. Jedním ze středisek tehdejšího vzdělání bylo také Toskánsko…
Olivy, víno a genialita Read More »
Výbuchy sopek patří mezi ty přírodní úkazy, při jejichž spatření si člověk okamžitě uvědomí svou nepatrnost a zranitelnost. Pohled na rozžhavené jícny vulkánů a proudy smrtonosné lávy zná většina z nás jen z televizní obrazovky. I v Evropě však ještě máme dvě činné sopky, jež nutí obyvatele žijící v jejich okolí k neustálému střehu. Obě dvě se nacházejí v jižní Itálii…
Žhavé zážitky z jícnu sopky Read More »
Nad Tarquinií se honí mraky, co chvíli zahřmí a udeří blesk. Když mi první kapky rozmáčejí plánek více než dva a půl tisíce let staré nekropole Monterozzi, běžím se schovat. „Etruské počasí,“ poznamenává muž, který právě doběhl pod dřevěný přístřešek a sedl si vedle mě…
Dějiny evropských národů jsou nerozlučně spjaty s benediktinským řádem a jeho misijní a kulturní činností. Stovky benediktinských kolonizačních klášterů proměnily celou západní Evropu. Mniši osídlili pustiny, přinášeli nové způsoby obdělávání půdy, písmo a literární vzdělanost, znalosti architektury i léčivých rostlin..
Subiaco – místo, kde se zrodilo evropské mnišství Read More »
Do našedlých oblázků z řečiště Ticina, jimiž je vydlážděno náměstí ve Vigevanu, se opírá červencové slunce. Je sobotní poledne, a tak tu vládne ospalé prázdno. Pokud se objeví chodec, drží se v stinném podloubí, cyklisté naopak křižují náměstí přesně uprostřed…
Náměstí na objednávku Read More »
Nejkrásnější pohled na nejkrásnější město Itálie nabízí terasa Piazzele Michelangelo, k níž vede Viale de Colli, nejkrásnější promenáda Apeninského poloostrova. Šest kilometrů dlouhá cesta spirálovitě stoupá na jeden z kopců ležících jižně od Florencie a výhledy z ní gradují až k vrcholnému zážitku na Michelangelově terase…
Renesanční Florencie Read More »
