Zatímco v jižní a západní Evropě vznikaly univerzity už ve 12. století, střední Evropa si na ně musela počkat ještě dalších 200 let. První univerzitou na území německé říše byla pražská Karlova v roce 1348. Jako její konkurentka vznikla o 17 let později univerzita ve Vídni a třetí pak roku 1386 univerzita v Heidelbergu…
Heidelberg – univerzitní kolébky na jihozápadě Německa Číst více »
Málokde na světě je tak blízko od moře k moři jako v nejsevernější spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Pobaltské městečko Schleswig dělí od severomořského Husumu pouhých 30 km. Němci svým mořím říkají Nordsee a Ostsee – Severní a Východní. I když co do teploty vody není moc vlídné ani jedno, Němci je milují…
Země mezi dvěma moři Číst více »
Znalce němčiny ihned napadne, že Regensburg znamená nejspíš Dešťový nebo Deštný hrad. Možné to je, neboť v předpolí Šumavy, zvaném Bavorský les, o déšť nouze nebývá a byl patrně i u zrodu názvu říčky Regen (česky nazývané Řezná), která tu ústí do Dunaje. Římané ji však nazvali Regina (Královna) a vojenský tábor při ní pak Castra Regina…
Regensburg, město plné událostí Číst více »
„Démant lidských vědomostí“ či „Zrcadlo humanity“. Tak je po celá desetiletí nazýváno pověstné Deutsches Museum v Mnichově. Názornou, logickou a zábavnou formou přibližuje snad všechny obory lidské činnosti, a proto získalo popularitu nejenom u odborníků na exaktní vědy, ale také u laické veřejnosti, pro kterou je věda a technika vždy tak trochu strohou a nezáživnou disciplínou. Dnes patří muzeum k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v Německu…
Deutsches Museum v Mnichově Číst více »
Historii této slavné a pověstné cesty začali psát staří Římané. V Bavorských Alpách, odkud do severní Evropy pronikaly jejich legie, založili svůj první tábor a také počátek vojenské a obchodní cesty. Nazývali ji Via Claudia, ve starých německých kronikách se však objevuje pod názvem Romanischeweg, Římská cesta…
Nejzápadnější město Německa působí vzdor geografickým zákonům docela jižansky. Mentalita místních lidí je odedávna jaksi odlišná od klasické německé rezervovanosti. Autoznačka AC údajně značí „Aachens Charme“. Otevřenost světu je dána polohou na rozhraní tří států – Německa, Belgie a Nizozemska…
Cáchy – město Karla Velikého Číst více »
Rozervanost srdce a duše, deziluze a pocit naprostého osamocení – to byly nejsilnější pocity,se kterými vstupovali lidé do 19. století. Svébytnost, kterou jim sliboval kult osvíceneckého rozumu, se následkem politických událostí stala pouhým pojmem. Útěk do snového světa romantismu – panenské přírody a slavných hrdinů dávné minulosti byl jakousi náhražkou životních jistot…
Neuschwanstein a královská sídla Ludvíka II. Číst více »
Historicky je Německo jako stát relativně velice mladé. V době, kdy Evropu opanovaly velké absolutistické monarchie, existovalo Německo jen jako změť až tří set drobných knížectví a vévodství, která sjednocovala pouze společná řeč a dávná středověká minulost s kořeny ve věhlasné Francké říši Karla Velikého…
Tři říše na vratkých nohách Číst více »
Jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí Vídně roku 2004 se stalo otevření nově zpřístupněných sbírek Lichtenštejnského muzea. Návštěvníci nádherného zámku se tak současně mohou seznámit s nejvýznamnějšími díly největší soukromé umělecké sbírky na světě…
Lichtenštejnský zahradní palác Číst více »
Karlsplatz je tiché zelené prostranství mezi rušnými ulicemi. Jeho centrální Resslův park s neokázalou sochou vynálezce lodního šroubu není rozlehlý, ale z jeho mnoha cestiček s lavičkami je pěkný pohled na okolní budovy – ať je to Historické muzeum města Vídně, Vysoká škola technická, dva Wagnerovy secesní pavilony nebo Karlskirche, Karlův kostel, který dal náměstí jméno…
Vídeňské Karlovo náměstí Číst více »
Od konce 18. věku po celé další století byla Vídeň evropským hudebním centrem. Éru italské barokní opery vystřídal vídeňský klasicismus. Za Marie Terezie se dvorním kapelníkem stal Němec Christoph Willibald Gluck, který napsal pro Vídeň deset oper. Učil se a působil mimo jiné i v Praze. V Paříži se v předvečer revoluce za jeho hudbu bili osvícenští encyklopedisté. Ve Vídni pak na jeho tvorbu i teoretické zásady navázalo slavné trojhvězdí rakouské hudební klasiky…
Vídeň má na tisíce kamenných obchodů a obchůdků, ale nejveseleji, nejzajímavěji a zpravidla i nejlevněji se nakupuje na ulici. Pro trhy, ať už každodenní nebo výroční, je vyhrazeno několik ulic, které zná snad každý Vídeňák. A zpravidla také všichni vědí, kdy, kde a jaké trhy se po Vídni konají…
Obchodování na ulici Číst více »
„Jsem posledním evropským mocnářem staré školy,“ řekl o sobě císař na sklonku své vlády, která trvala neuvěřitelných 68 let. A to ještě netušil, že je i posledním velkým Habsburkem na trůnu a vpravdě i posledním císařem rakouské monarchie, protože na epizodickou roli jeho nástupce Karla I. dějiny skoro zapomněly…
Vídeň a Čechy za Františka Josefa I. Číst více »
V nedělním odpoledni uprostřed horkého léta táhnou vídeňskými ulicemi jen skupiny znavených turistů. Všechny krásy tohoto města by v této chvíli vyvážil stinný venkovský dvůr se džbánkem chladného vína. A přitom není nic jednoduššího, než si přímo na rozpálené Ringstrasse sednout na tramvaj D s označením cílové stanice Nussdorf…
Výlet do Nussdorfu Číst více »
Nad fádně vyhlížejícími obytnými domy ve vídeňské čtvrti Favoriten vyčnívá věž z červených a žlutých cihel, bohatě zdobená ornamenty a menšími věžičkami, s kuželovou střechou sestavenou z glazovaných tašek v pěti barvách, zakončená cibulovitou bání. Z ochozu pod ní ve výšce 48 m nad zemí je výhled nejen na Vídeň, ale jihozápadním směrem až ke vzdáleným pohořím na severu Štýrska…
Tuto slavnou okružní třídu nemůže minout žádný návštěvník Vídně. Obloukovitě uzavírá celý historický střed města a jen na nábřeží Dunajského kanálu jsou oba její konce propojeny rušnou dopravní tepnou Franz-Josefs-Kai. Císař František Josef I. byl také patronem Ringstrasse i jejích reprezentativních budov, které daly Vídni monumentalitu a vznešenost…
Stavitelé Ringstrasse Číst více »
Na procházkách historickou Vídní na jméno prince Savojského narazíme hned několikrát. Poprvé nejspíš v samém centru města, před Neue Burgem, na nejčestnějším místě náměstí Hrdinů, Heldenplatzu. Jeho obrovitá jezdecká socha od Antona Dominika z roku 1865 je nejnápadnějším a turisty také nejčastěji fotografovaným pomníkem ve Vídni…
Paláce prince Savojského Číst více »
Ne každá metropole ovlivní život země tak, jako je tomu právě v případě Vídně a Rakouska. Srovnatelná střediska bývalého mocnářství Budapešť a Praha vynikají sice nemenší architektonickou krásou, ba dokonce mají i něco navíc – totiž zvlněný terén, který historickému centru Vídně bohužel chybí, nicméně Vídeň se stala nezastupitelným pojmem kulturně společenským…
Vídeň – sídlo habsburské monarchie Číst více »
V renesanční bání severní věže Svatoštěpánské katedrály je zavěšen vůbec největší zvon Rakouska a druhý největší v Evropě, zvaný Pummerin. Jeho historie je stejně bouřlivá jako samotné Vídně…
Rakouská monarchie slavila 24. dubna 1854 velkolepou svatbu císaře Františka Josefa I. s bavorskou princeznou Alžbětou Amálií Evženií. Letos na jaře, přesně 150 let po této události, bylo ve vídeňském Hofburgu otevřeno Muzeum Sisi, mýty a skutečnost…
