Jméno autora: Země světa

„Hoď mi šilink“, pokřikovali kdysi na pasažéry výletních lodí malí potápěči na Barbadosu. Když ve vzduchu skutečně zahlédli hozené mince, rychle se za nimi vrhli do vody a snažili se je vylovit. Byla to hra, která bavila chlapce i pasažéry, a navíc si při ní osmahlí ostrované přivydělali…

Domy by se měly stavět především tak, aby vydržely hurikány. Alespoň v Karibiku by to měla být zásada číslo jedna. Vše ostatní už je čistě otázka osobních potřeb, pohodlí a vkusu…

Když onoho osudného dne uprostřed léta roku 1995 vybuchla sopka na Montserratu, byl tento ostrůvek o rozloze pouhých 38 km2 rozpůlen vedví. Většina lidí ztratila své domovy a všichni svět svého dětství. Někteří zůstali, většina však ostrov opustila…

Juan je kapitán rybářské lodě. Cesta z venezuelského ostrova Margarita na Curaçao trvá bárce, které velí, dva a půl dne. Protože ale ryby nebraly, zůstali rybáři na moři dvacet dní. Dalších deset pak budou čekat v zátoce Waaigat, než obchodníci prodají ryby, které přivezli: tuňáky, barakudy, mečouny, dorado, carite, tofia, pargoo – do mrazáku v podpalubí se jich vejdou tři tuny. Malé rybky v bednách, velcí tuňáci naskládaní jeden nad druhým na regálech…

„Nikdo nebude námořníkem, kdo má dostatek důvtipu, aby se dostal do vězení. Protože žít na lodi je jako žít ve vězení, s velkou pravděpodobností, že se utopíte. Člověk ve vězení má také více prostoru, lepší stravu a obvykle i lepší společnost…“

Kuchyně Malých Antil je tavicí kotel receptů mnoha národů a generací. Projevují se tu vlivy desítek kultur, jejichž speciality se rozmělnily časem a dostupnými surovinami, a které byly zároveň obohaceny o domácí plodiny i vzájemnou inspiraci…

Představa tropického ráje zaplněného pestrobarevnými květy podivuhodných tvarů, přeletujícími ptáky a bělostnými plážemi u průzračného moře plného exotických ryb je lákavá, zvláště pro suchozemce z pošmourné Evropy. Karibské ostrovy ji naplňují vrchovatě, i když při bližším prozkoumání nemusí být nutně všechno tak jednoduché…

Když hurikány a špatné počasí 90. let významně snížily návštěvnost ostrova Svatý Martin, bylo zřejmé, že je zapotřebí propagace. Předáci ostrova tehdy přišli s nápadem vytvořit známku, která by Svatý Martin vhodně reprezentovala, a rozeslat ji do všech světových stran. Jako hlavní námět byly postupně zamítnuty podbízivé obrázky romantických pláží, motiv lidového opojného nápoje guavaberry i symboly spoluexistující francouzské a nizozemské kultury. Na známkách se nakonec ocitla nenápadná keramická figurka psa. Její výjimečnost spočívá v tom, že je to dosud nejstarší kousek předkolumbovské keramiky nalezený na Antilách, jehož stáří se odhaduje na 2500 let…

Karibské ostrovy táhnoucí se velkým obloukem na jihovýchod od severoamerického pobřeží až do blízkosti jihoamerické Venezuely jsou velice nesourodé střípky souše, rozptýlené po východním okraji Karibského moře, které tak symbolicky vymezují vůči Atlantskému oceánu…

Karibská oblast je mnohem pestřejší a složitější než její zažitá představa tropického ráje. Historický, kulturní a politický vliv karibských ostrovů přitom značně přesahuje jejich velikost. I když byl tento kousek světa od svého objevení Evropany střídavě ceněn a opomíjen, skutečnost, že Spojené státy tu zasahovaly více než v kterékoliv jiné oblasti, jasně vypovídá o jeho významu…

V tropech celého světa existují ostrovy s azurovými lagunami, křišťálově čistou vodou a plážemi se sametově bílým pískem, nad nimiž se sklánějí nahnuté kmeny kokosových palem. Nezaměnitelnou jedinečnost dodávají každému z nich až lidé, jejich život a zvyky. Abychom porozuměli mentalitě obyvatel Guadeloupu, musíme se podívat trochu dál do historie…

Holubí ostrov vlastně vůbec ostrovem není. Od roku 1971 je totiž opět spojen s „pevninou“ ostrova Svatá Lucie. Podél spojnice vyrostly prosperující luxusní hotely, zatímco samotný Holubí ostrov je národním parkem, místem historického a kulturního významu číslo jedna. V jeho areálu se konají pravidelné oslavy Dne země, vánoční veselice a jazzový festival, v půvabném altánku obklopeném ruinami historických vojenských objektů si každý rok řeknou své „ano“ desítky párů z celého světa…

Pro Čechy není Kuba zemí neznámou. Mnoho našich občanů tam prožilo v 60. až 80. letech příjemnou dovolenou a hodně odborníků na ostrově dlouhodobě pracovalo. Kuba se však v posledním desetiletí dost změnila. Přijala a pak zase odvrhla americký dolar jako platidlo, přijímá mezinárodní turisty i kapitál a do jejích měst se nenápadně vrací „plíživý kapitalismus“…