Polička
Město na českomoravském pomezí nechal založit Přemysl Otakar II. roku 1265 na území zvaném Na poličkách. Místní jméno odvozené od slova polička mělo ve staročeštině širší význam a označovalo louky na rovince…
Město na českomoravském pomezí nechal založit Přemysl Otakar II. roku 1265 na území zvaném Na poličkách. Místní jméno odvozené od slova polička mělo ve staročeštině širší význam a označovalo louky na rovince…
Na zalesněném kopci, asi 14 km jihovýchodně od Poličky, stojí jeden z našich nejstarších hradů, který má trvalé místo jak v české historii, tak i v mnoha lidových pověstech…
Hrad Svojanov – pamětník zapomenuté slávy Číst více »
Nové Hrady, malá obec ležící asi 15 km západně od Litomyšle, nepatří k nejznámějším ani k nejnavštěvovanějším. O to překvapivější je setkání se zdejším reprezentačním zámeckým areálem, který v této celkem odlehlé krajině působí až neskutečně. Veliký zámek ostře kontrastuje se vším, co jej obklopuje, a nejvíc s venkovským městečkem, kde mají jen pár klasicistních domů na náměstí, barokní kostel, faru a špinavé vodní nádrže hned pod zámkem…
Nové Hrady – rokokové překvapení Číst více »
Již odnepaměti se lidé usazovali v půvabných končinách Polabské nížiny, při soutoku řek Labe a Orlice. Obdělávali tu úrodnou půdu, čile obchodovali a podmaňovali si místy nepoddajnou, zamokřenou krajinu. Jejich vytrvalost přinesla ovoce. Dnes tu leží jedno z nejkrásnějších českých měst…
Královéhradecká pohádka Číst více »
Na břehu Labe, asi 6 km jihovýchodně od Dvora Králové, najdeme torzo kdysi velkolepého barokního souboru světských a církevních staveb, které tu od počátku 18. století plných třicet let postupně vyrůstaly pro hraběte Františka Antonína Šporka…
Kuks, Špork a Mistr Braun Číst více »
I když v republice máme hned několik unikátních skalních měst, ve všeobecném povědomí je zakotven hlavně Adršpach. Nabízí totiž něco, co jinde tolik znát není a co návštěvníkům nadlouho utkví v paměti: impozantní vzlet pískovcových věží a skal…
V dnešní době si jen stěží dokážeme představit, že malebná Broumovská kotlina byla před osmi sty lety pralesní končinou, která podle dobových písemností „děsila svou pustou samotou“. Stěží si ale také představíme, jak tento široký úval řeky Stěnavy vypadal v 19. století, kdy celé Broumovsko díky textilní výrobě prožívalo svůj zlatý věk a kdy patřilo k nejlidnatějším (!) oblastem českých zemí…
Broumovský klášter Číst více »
Asi 25 kilometrů východně od Poděbrad se zvedá nad řekou Cidlinou nápadný kopec s Karlovou Korunou na hlavě, jenž s královskou samozřejmostí také celé okolní krajině vládne…
Karlova Koruna – barokní klenot Číst více »
V polabské krajině obklopující lázeňské městečko převládají úrodné lány a louky s ostrůvky borových a listnatých lesíků, mezi nimiž se zrcadlí hladiny rybníků. Polní cesty a strouhy lemují keře a staletá stromořadí dubů skrývají pod korunami umělý vodní tok, jehož se už dávno zmocnila okolní příroda a vzala ho za svůj…
Od raného středověku se Irsko honosilo označením „země světců a učenců“. Přinejmenším od začátku 20. století by se však slušelo dodat také „země spisovatelů“. Málokterý stát se totiž může chlubit srovnatelným množstvím literátů, kteří se tak výrazně zapsali do kontextu světové kultury. Svou roli při tom nepochybně sehrálo to, že vlivem dějinného vývoje byla mateřštinou těchto autorů angličtina, která jim otevírala dveře nejen do sousední Británie, ale do celého anglofonního světa…
Kolébka spisovatelů Číst více »
V posledních 20–30 letech velice vzrostl zájem hudbymilovné veřejnosti o tzv. etnickou hudbu. Označuje se tak tradiční lidová hudba určitého národa či etnické skupiny, případně hudba z příslušné tradice vycházející. Velmi žádaná je hudba keltská…
Irská hudba – evergreen ze zeleného ostrova Číst více »
Na rozdíl od Velké Británie, kde již po řadu let v pohostinstvích a domácnostech kralují hamburgery, kebaby či indická karí, vyváří se na Smaragdovém ostrově stále podle starých dobrých receptů plných hutných polévek, bramborových specialit, vařeného masa a moučníků, jejichž nápaditá jednoduchost a výtečná chuť může leckoho překvapit a zároveň inspirovat…
Irská národní kuchyně Číst více »
Rychlý vzestup ekonomiky mění irské hlavní město téměř před očima, přibývá moderních budov, aut, pracovních příležitostí a také stresu. Ale stačí přímo na centrálním náměstí nastoupit do autobusu směřujícího na sever do nedaleké čtvrti Glasnevin. Národní botanická zahrada je příjemnou oázou klidu, kde okamžitě zapomenete na rachot velkoměsta…
Botanická zahrada v Dublinu Číst více »
Přibližně v polovině západního pobřeží Irska se vlny Atlantiku tříští o členitý výběžek země, oplývající nevšední a drsnou přírodní krásou. Přestože s výjimkou několika větších či menších ostrůvků tvoří Connemara, jak se tato oblast v hrabství Galway nazývá, součást pevninského Irska, je od něj na severu i na jihu oddělena několika vzájemně propojenými jezery…
Největší gaeltacht Číst více »
Irsko je ostrov a jinak než přes vodu se tam nedostanete – tedy buď letadlem nebo postaru lodí. Ale i po přistání můžete pokračovat v objevování Irska po vodě na najatém člunu po vnitrozemských vodních cestách. Nepotřebujete žádný průkaz. Při převzetí člunu dostanete krátké školení a za pár hodin se můžete vydat na tu nejbáječnější dovolenou…
Kouzelné irské vodní cesty Číst více »
Když v roce 1759 začal tehdy čtyřiatřicetiletý Arthur Guinness vařit v pivovaru u dublinské Svatojakubské brány pivo, jistě netušil, že se jednoho dne tento černý mok stane jedním z hlavních symbolů Irska. Černé pivo se smetanově bílou čepicí si však nezískalo srdce Irů ze dne na den. Jeho výroba byla zdokonalována postupně a velkou zásluhu na jeho věhlasu mělo i množství reklamních kampaní…
Když se řekne Guiness… Číst více »
Důvodů, proč se vypravit do Irska, je hned několik. Keltské památky a kultura, historie, zajímavé stavby, hospody s nezapomenutelnou atmosférou a vyhlášeným pivem, palírny výborné whiskey. Ale jedním z dobrých důvodů pro návštěvu Irska může být také příroda. Irsko skýtá mnoho přírodních zajímavostí a potěší nejen profesionální přírodovědce, ale i všechny milovníky přírody, kteří hledají hlavně relaxaci a klid…
Irsko – zelený ostrov Číst více »
Hlavní město současné Irské republiky se může pochlubit kořeny sahajícími nazpět téměř dvě tisíciletí. Funkci nejvýznamnějšího irského sídla, kterou si s částečnou výjimkou severního cípu ostrova udržel dodnes, převzal Dublin někdy v raném středověku od mýty opředené Tary, jejíž pozůstatky jsou stále ještě k vidění přibližně 50 km od dnešní irské metropole…
Dublin – černá tůň nebo brod? Číst více »
Najít Irsko i na velmi staré mapě Evropy není nijak obtížné. Jisté rozpaky nám však může při pohledu na takovou starou mapu způsobit latinský název vepsaný nad ostrovem – Hibernia. Římané, od nichž toto jméno pochází, jako by nám zde nabízeli vysvětlení, proč zastavili svou expanzi na britských březích a do „zimní země“ na druhé straně Irského moře už nepokračovali. Skutečný původ jména je zřejmě třeba hledat ještě hlouběji v historii, pravděpodobně ve starokeltském Iveriu, z něhož vznikly názvy jako Erin, Éire, Irsko. Navzdory své dlouhé historii hrálo Irsko v evropských dějinách často roli jakési opomíjené periferie. Tím spíše jsou moderní irské dějiny příběhem triumfální cesty na výsluní…
Nejzápadnější střed Evropy Číst více »
Glendalough neboli Údolí dvou jezer je pro dnešní cestovatele místem odpočinku a klidného usebrání v obklopení majestátní přírodní krásy. Nad jedním ze zdejších jezer, ohraničených vrcholky Wicklowských hor,se nachází jeskyně, která zásadní měrou ovlivnila osudy celého údolí. V 6. století se zde totiž usadil k poustevnickému životu sv. Kevin, který je v pomyslném žebříčku oblíbenosti irských svatých mužů druhý, hned za sv. Patrikem. Kevinův příklad brzy inspiroval mnohé následovníky, a světec se tak z poustevníka nakonec stal zakladatelem kláštera…