Jméno autora: Země světa

Hlavní město současné Irské republiky se může pochlubit kořeny sahajícími nazpět téměř dvě tisíciletí. Funkci nejvýznamnějšího irského sídla, kterou si s částečnou výjimkou severního cípu ostrova udržel dodnes, převzal Dublin někdy v raném středověku od mýty opředené Tary, jejíž pozůstatky jsou stále ještě k vidění přibližně 50 km od dnešní irské metropole…

Důvodů, proč se vypravit do Irska, je hned několik. Keltské památky a kultura, historie, zajímavé stavby, hospody s nezapomenutelnou atmosférou a vyhlášeným pivem, palírny výborné whiskey. Ale jedním z dobrých důvodů pro návštěvu Irska může být také příroda. Irsko skýtá mnoho přírodních zajímavostí a potěší nejen profesionální přírodovědce, ale i všechny milovníky přírody, kteří hledají hlavně relaxaci a klid…

Najít Irsko i na velmi staré mapě Evropy není nijak obtížné. Jisté rozpaky nám však může při pohledu na takovou starou mapu způsobit latinský název vepsaný nad ostrovem – Hibernia. Římané, od nichž toto jméno pochází, jako by nám zde nabízeli vysvětlení, proč zastavili svou expanzi na britských březích a do „zimní země“ na druhé straně Irského moře už nepokračovali. Skutečný původ jména je zřejmě třeba hledat ještě hlouběji v historii, pravděpodobně ve starokeltském Iveriu, z něhož vznikly názvy jako Erin, Éire, Irsko. Navzdory své dlouhé historii hrálo Irsko v evropských dějinách často roli jakési opomíjené periferie. Tím spíše jsou moderní irské dějiny příběhem triumfální cesty na výsluní…

Glendalough neboli Údolí dvou jezer je pro dnešní cestovatele místem odpočinku a klidného usebrání v obklopení majestátní přírodní krásy. Nad jedním ze zdejších jezer, ohraničených vrcholky Wicklowských hor,se nachází jeskyně, která zásadní měrou ovlivnila osudy celého údolí. V 6. století se zde totiž usadil k poustevnickému životu sv. Kevin, který je v pomyslném žebříčku oblíbenosti irských svatých mužů druhý, hned za sv. Patrikem. Kevinův příklad brzy inspiroval mnohé následovníky, a světec se tak z poustevníka nakonec stal zakladatelem kláštera…

Město Galway je nejen hlavním městem stejnojmenného hrabství, ale také centrem historické provincie Connacht zahrnující západ a středozápad irského ostrova. Pro pořádek vyjmenujme ještě ostatní tři irské provincie: jsou jimi Ulster na severu (dnes tvořen převážně územím Severního Irska), Leinster na východě a Munster na jihu země. Irský název města zní Gaillimh a vztahuje se k řece Corrib, při jejímž ústí do Galwayské zátoky bylo město vybudováno. Slovo Gaillimh znamená „kamenitý“…

Ulster, jak zní historický název někdejší irské provincie, nabízí turistům velké množství historických i přírodních zajímavostí. Staré dějiny připomínají megalitické kameny a hrobky, rané křesťanství zastupují věže, kamenné kříže a kaple. Ze středověku pocházejí zříceniny klášterů a mohutné hrady. Největší přírodní zajímavostí je Giant´s Causeway neboli Obrův chodník, jenž se stal cílem naší cesty…

Na jihozápadě Irska leží hrabství Kerry, kterému patří hned několik irských „nej“. Tvoří ho především dva poloostrovy – Iveragh a Dingle. Zatímco Iveragh nabízí jednu z nejnavštěvovanějších a turisticky nejvděčnějších přírodních atrakcí v celé zemi, tzv. Ring of Kerry, na poloostrově Dingle zas leží nejzápadnější výběžek ostrova…

Svatý Patrik patří vedle tradiční hudby, zelené barvy, piva či keltské harfy mezi nejoblíbenější irské symboly. O neutuchající oblibě tohoto světce, který se stal patronem celého národa, ostatně dodnes svědčí mohutné oslavy jeho svátku. Ten připadá na 17. března a bývá spojován s bujarým veselím a nenucenou manifestací národního uvědomění. Koho si však Irové a s nimi dnes už téměř celý svět tímto svátkem vlastně připomínají?

Nádhernou krajinu jižně od Dublinu tvoří rozlehlé pohoří Wicklow. Pusté a neobydlené vrcholy, jimž dominuje Great Sugar Loaf, pokrývají lesy a rašeliniště, jež je zbarvují do červenohněda. Na tomto typicky irském pozadí skvěle vynikají svěže zelené zahrady Powerscourt, rozkládající se v blízkosti městečka Enniskerry…

Pro návštěvníky irského hlavního města představuje dublinská univerzita Trinity College (TCD), která se nachází přímo v srdci rušného centra, vítanou oázu klidu a zeleně. Založila ji roku 1592 Alžběta I. na popud protestantů obávajících se přílišného vlivu papeže na studenty, kteří byli nuceni odjíždět za vyšším vzděláním do Itálie, Francie a Španělska…

Když se Oliver Cromwell se svými vojáky dostal až do severozápadní části hrabství Clare, jeden z jeho generálů prý popsal krajinu, na kterou zde narazili, slovy: „Není tu dost vody na to, aby se v ní člověk utopil, strom, na kterém by mohl být oběšen, ani dost půdy, aby mohl být pohřben.“ Jeho slova se v souvislosti s Burrenem, jak se tato oblast nazývá, citují dodnes, přestože z dnešního pohledu nám tyto „nevýhody“ nepřijdou až tak podstatné. Navíc Burren není zdaleka jen jakousi kamenitou pouští, jak by se z tohoto historického bonmotu mohlo zdát. Co si tedy vlastně máme představit, řekne-li se Burren…