Nádhernou krajinu jižně od Dublinu tvoří rozlehlé pohoří Wicklow. Pusté a neobydlené vrcholy, jimž dominuje Great Sugar Loaf, pokrývají lesy a rašeliniště, jež je zbarvují do červenohněda. Na tomto typicky irském pozadí skvěle vynikají svěže zelené zahrady Powerscourt, rozkládající se v blízkosti městečka Enniskerry…
Powerscourt – zahrada v zahradě Číst více »
Pro návštěvníky irského hlavního města představuje dublinská univerzita Trinity College (TCD), která se nachází přímo v srdci rušného centra, vítanou oázu klidu a zeleně. Založila ji roku 1592 Alžběta I. na popud protestantů obávajících se přílišného vlivu papeže na studenty, kteří byli nuceni odjíždět za vyšším vzděláním do Itálie, Francie a Španělska…
Univerzita nejsvětější Trojice Číst více »
Když se Oliver Cromwell se svými vojáky dostal až do severozápadní části hrabství Clare, jeden z jeho generálů prý popsal krajinu, na kterou zde narazili, slovy: „Není tu dost vody na to, aby se v ní člověk utopil, strom, na kterém by mohl být oběšen, ani dost půdy, aby mohl být pohřben.“ Jeho slova se v souvislosti s Burrenem, jak se tato oblast nazývá, citují dodnes, přestože z dnešního pohledu nám tyto „nevýhody“ nepřijdou až tak podstatné. Navíc Burren není zdaleka jen jakousi kamenitou pouští, jak by se z tohoto historického bonmotu mohlo zdát. Co si tedy vlastně máme představit, řekne-li se Burren…
Pustina pod drobnohledem Číst více »
„Hoď mi šilink“, pokřikovali kdysi na pasažéry výletních lodí malí potápěči na Barbadosu. Když ve vzduchu skutečně zahlédli hozené mince, rychle se za nimi vrhli do vody a snažili se je vylovit. Byla to hra, která bavila chlapce i pasažéry, a navíc si při ní osmahlí ostrované přivydělali…
Domy by se měly stavět především tak, aby vydržely hurikány. Alespoň v Karibiku by to měla být zásada číslo jedna. Vše ostatní už je čistě otázka osobních potřeb, pohodlí a vkusu…
Střechy nad hlavou Číst více »
Juan je kapitán rybářské lodě. Cesta z venezuelského ostrova Margarita na Curaçao trvá bárce, které velí, dva a půl dne. Protože ale ryby nebraly, zůstali rybáři na moři dvacet dní. Dalších deset pak budou čekat v zátoce Waaigat, než obchodníci prodají ryby, které přivezli: tuňáky, barakudy, mečouny, dorado, carite, tofia, pargoo – do mrazáku v podpalubí se jich vejdou tři tuny. Malé rybky v bednách, velcí tuňáci naskládaní jeden nad druhým na regálech…
Plovoucí trh ve Willemstadu Číst více »
Když onoho osudného dne uprostřed léta roku 1995 vybuchla sopka na Montserratu, byl tento ostrůvek o rozloze pouhých 38 km2 rozpůlen vedví. Většina lidí ztratila své domovy a všichni svět svého dětství. Někteří zůstali, většina však ostrov opustila…
Montserrat – domov je pod popelem Číst více »
„Nikdo nebude námořníkem, kdo má dostatek důvtipu, aby se dostal do vězení. Protože žít na lodi je jako žít ve vězení, s velkou pravděpodobností, že se utopíte. Člověk ve vězení má také více prostoru, lepší stravu a obvykle i lepší společnost…“
Kuchyně Malých Antil je tavicí kotel receptů mnoha národů a generací. Projevují se tu vlivy desítek kultur, jejichž speciality se rozmělnily časem a dostupnými surovinami, a které byly zároveň obohaceny o domácí plodiny i vzájemnou inspiraci…
Představa tropického ráje zaplněného pestrobarevnými květy podivuhodných tvarů, přeletujícími ptáky a bělostnými plážemi u průzračného moře plného exotických ryb je lákavá, zvláště pro suchozemce z pošmourné Evropy. Karibské ostrovy ji naplňují vrchovatě, i když při bližším prozkoumání nemusí být nutně všechno tak jednoduché…
Střípky karibské přírody Číst více »
Když hurikány a špatné počasí 90. let významně snížily návštěvnost ostrova Svatý Martin, bylo zřejmé, že je zapotřebí propagace. Předáci ostrova tehdy přišli s nápadem vytvořit známku, která by Svatý Martin vhodně reprezentovala, a rozeslat ji do všech světových stran. Jako hlavní námět byly postupně zamítnuty podbízivé obrázky romantických pláží, motiv lidového opojného nápoje guavaberry i symboly spoluexistující francouzské a nizozemské kultury. Na známkách se nakonec ocitla nenápadná keramická figurka psa. Její výjimečnost spočívá v tom, že je to dosud nejstarší kousek předkolumbovské keramiky nalezený na Antilách, jehož stáří se odhaduje na 2500 let…
Předkolumbovské dědictví na Svatém Martinu Číst více »
Karibské ostrovy táhnoucí se velkým obloukem na jihovýchod od severoamerického pobřeží až do blízkosti jihoamerické Venezuely jsou velice nesourodé střípky souše, rozptýlené po východním okraji Karibského moře, které tak symbolicky vymezují vůči Atlantskému oceánu…
Záhadný původ karibské oblasti Číst více »
Karibská oblast je mnohem pestřejší a složitější než její zažitá představa tropického ráje. Historický, kulturní a politický vliv karibských ostrovů přitom značně přesahuje jejich velikost. I když byl tento kousek světa od svého objevení Evropany střídavě ceněn a opomíjen, skutečnost, že Spojené státy tu zasahovaly více než v kterékoliv jiné oblasti, jasně vypovídá o jeho významu…
Pestrý svět Karibiku Číst více »
V tropech celého světa existují ostrovy s azurovými lagunami, křišťálově čistou vodou a plážemi se sametově bílým pískem, nad nimiž se sklánějí nahnuté kmeny kokosových palem. Nezaměnitelnou jedinečnost dodávají každému z nich až lidé, jejich život a zvyky. Abychom porozuměli mentalitě obyvatel Guadeloupu, musíme se podívat trochu dál do historie…
Guadeloupe – ostrov krásných vod Číst více »
Pro Čechy není Kuba zemí neznámou. Mnoho našich občanů tam prožilo v 60. až 80. letech příjemnou dovolenou a hodně odborníků na ostrově dlouhodobě pracovalo. Kuba se však v posledním desetiletí dost změnila. Přijala a pak zase odvrhla americký dolar jako platidlo, přijímá mezinárodní turisty i kapitál a do jejích měst se nenápadně vrací „plíživý kapitalismus“…
Holubí ostrov vlastně vůbec ostrovem není. Od roku 1971 je totiž opět spojen s „pevninou“ ostrova Svatá Lucie. Podél spojnice vyrostly prosperující luxusní hotely, zatímco samotný Holubí ostrov je národním parkem, místem historického a kulturního významu číslo jedna. V jeho areálu se konají pravidelné oslavy Dne země, vánoční veselice a jazzový festival, v půvabném altánku obklopeném ruinami historických vojenských objektů si každý rok řeknou své „ano“ desítky párů z celého světa…
Rovinatá krajina zdobená jen křovinatým a kaktusovým porostem, který se zuby nehty drží v kamenitém terénu. Na horizontu nízké stromy křečovitě sehnuté k zemi v úctě před věčnými severovýchodními větry. Obrázky ani trochu blízké představě Karibiku, zároveň však typické pro ostrov Aruba, kde nízké srážky (450 mm ročně) a sluneční žár drží vegetaci velmi zkrátka…
„Podívejte, slečinko, já jsem čtyřicet let ženatý, mám osm dětí a všechny jsou venku z hnízda. Tak jako vy. Za chvíli jdu do důchodu, a to si konečně začnu užívat večírky. I když dneska už to není jako dřív. Dřív po mně ženský jely jako blázni, a kolikrát se kvůli mně i zbily. Uměl jsem je při tanci pěkně rozžhavit. Ale dneska se musí s rozumem, dneska si člověk musí dávat pozor na všelijaký ty choroby…“
Cítím rytmus, tedy jsem Číst více »
V přístavu se prý dějí podivné věci. Roku 1953 tu v sídle jednoho námořního důstojníka otevřeli muzeum, ale chmurná historie Anglického přístavu jako by se nechtěla nechat uzavřít do muzea. Lidé přísahají, že zahlédli neskutečné bytosti, které procházely mezi jídelnou a výplatní kanceláří, jachtaři se dušují, že v místech, kde dříve stála márnice, slyšeli podivné kroky, a jiní zase zaslechli tklivé písně neviditelných veslařů…
English Harbour – ďábelské místo Číst více »
„Toto je nejkrásnější země, jakou kdy lidské oko spatřilo,“ napsal Kryštof Kolumbus královně Isabele Kastilské, když v roce 1492 objevil v Karibiku ostrov, který pojmenoval Hispaniola. Ostrov ležící mezi Kubou a Portorikem omývá ze severu Atlantský oceán, z jihu Karibské moře. Na ostrově se dnes nacházejí dva státy – v západní části Haiti, zhruba dvě třetiny rozlohy ostrova na východní straně zaujímá Dominikánská republika, země, v níž si mnozí turisté stále častěji realizují svůj sen o atraktivní exotické dovolené…
Dominika – nejkrásnější Kolumbův objev Číst více »
