Jméno autora: Země světa

Od raného středověku se Irsko honosilo označením „země světců a učenců“. Přinejmenším od začátku 20. století by se však slušelo dodat také „země spisovatelů“. Málokterý stát se totiž může chlubit srovnatelným množstvím literátů, kteří se tak výrazně zapsali do kontextu světové kultury. Svou roli při tom nepochybně sehrálo to, že vlivem dějinného vývoje byla mateřštinou těchto autorů angličtina, která jim otevírala dveře nejen do sousední Británie, ale do celého anglofonního světa…

V posledních 20–30 letech velice vzrostl zájem hudbymilovné veřejnosti o tzv. etnickou hudbu. Označuje se tak tradiční lidová hudba určitého národa či etnické skupiny, případně hudba z příslušné tradice vycházející. Velmi žádaná je hudba keltská…

Na rozdíl od Velké Británie, kde již po řadu let v pohostinstvích a domácnostech kralují hamburgery, kebaby či indická karí, vyváří se na Smaragdovém ostrově stále podle starých dobrých receptů plných hutných polévek, bramborových specialit, vařeného masa a moučníků, jejichž nápaditá jednoduchost a výtečná chuť může leckoho překvapit a zároveň inspirovat…

Rychlý vzestup ekonomiky mění irské hlavní město téměř před očima, přibývá moderních budov, aut, pracovních příležitostí a také stresu. Ale stačí přímo na centrálním náměstí nastoupit do autobusu směřujícího na sever do nedaleké čtvrti Glasnevin. Národní botanická zahrada je příjemnou oázou klidu, kde okamžitě zapomenete na rachot velkoměsta…

Přibližně v polovině západního pobřeží Irska se vlny Atlantiku tříští o členitý výběžek země, oplývající nevšední a drsnou přírodní krásou. Přestože s výjimkou několika větších či menších ostrůvků tvoří Connemara, jak se tato oblast v hrabství Galway nazývá, součást pevninského Irska, je od něj na severu i na jihu oddělena několika vzájemně propojenými jezery…

Irsko je ostrov a jinak než přes vodu se tam nedostanete – tedy buď letadlem nebo postaru lodí. Ale i po přistání můžete pokračovat v objevování Irska po vodě na najatém člunu po vnitrozemských vodních cestách. Nepotřebujete žádný průkaz. Při převzetí člunu dostanete krátké školení a za pár hodin se můžete vydat na tu nejbáječnější dovolenou…

Když v roce 1759 začal tehdy čtyřiatřicetiletý Arthur Guinness vařit v pivovaru u dublinské Svatojakubské brány pivo, jistě netušil, že se jednoho dne tento černý mok stane jedním z hlavních symbolů Irska. Černé pivo se smetanově bílou čepicí si však nezískalo srdce Irů ze dne na den. Jeho výroba byla zdokonalována postupně a velkou zásluhu na jeho věhlasu mělo i množství reklamních kampaní…

Hlavní město současné Irské republiky se může pochlubit kořeny sahajícími nazpět téměř dvě tisíciletí. Funkci nejvýznamnějšího irského sídla, kterou si s částečnou výjimkou severního cípu ostrova udržel dodnes, převzal Dublin někdy v raném středověku od mýty opředené Tary, jejíž pozůstatky jsou stále ještě k vidění přibližně 50 km od dnešní irské metropole…

Důvodů, proč se vypravit do Irska, je hned několik. Keltské památky a kultura, historie, zajímavé stavby, hospody s nezapomenutelnou atmosférou a vyhlášeným pivem, palírny výborné whiskey. Ale jedním z dobrých důvodů pro návštěvu Irska může být také příroda. Irsko skýtá mnoho přírodních zajímavostí a potěší nejen profesionální přírodovědce, ale i všechny milovníky přírody, kteří hledají hlavně relaxaci a klid…

Najít Irsko i na velmi staré mapě Evropy není nijak obtížné. Jisté rozpaky nám však může při pohledu na takovou starou mapu způsobit latinský název vepsaný nad ostrovem – Hibernia. Římané, od nichž toto jméno pochází, jako by nám zde nabízeli vysvětlení, proč zastavili svou expanzi na britských březích a do „zimní země“ na druhé straně Irského moře už nepokračovali. Skutečný původ jména je zřejmě třeba hledat ještě hlouběji v historii, pravděpodobně ve starokeltském Iveriu, z něhož vznikly názvy jako Erin, Éire, Irsko. Navzdory své dlouhé historii hrálo Irsko v evropských dějinách často roli jakési opomíjené periferie. Tím spíše jsou moderní irské dějiny příběhem triumfální cesty na výsluní…