Vypráví se o jednom profesorovi – horolezci, který za první republiky trávil v tatranských dolinách veškerá svá prázdninová volna, nicméně čas od času musel vyhovět svým kulturním potřebám, a tak sestupoval z hor do Starého Smokovce či do Tatranské Lomnice, aby se účastnil koncertů nebo plesů. Pro tento účel měl v lese skrýš a v ní pečlivě zabalený společenský oděv s lakýrkami. Bez něj by se dole znemožnil…
Největší město Slovenska Číst více »
Charakter velehorské krajiny s dlouhými úzkými údolími, uzavřenými neprostupnou hradbou horských hřebenů a navzájem spojenými pouze cestami přes horské průsmyky, nahrává vzniku různých přírodních i etnologických zajímavostí. V Dolomitech tak zůstalo zachováno pět ostrůvků pozoruhodného etnika – Ladinů
Je to park nebo palác? Ukázka klasické dřevěné čínské architektury 19. století nebo příklad bohapustého mrhání prostředků ve chvíli, kdy státní pokladna zeje prázdnotou? Místo bezbřehých radovánek nebo tajných státnických rozhodnutí? To i to, oboje a všechno – Letní palác…
Zahrada, park, palác a co ještě? Číst více »
Zlatožlutá glazura tašek na střechách byla v dobách mandžuské dynastie Čching vyhrazena císaři, nikdo jiný nesměl takto zbarvené střechy mít. Tady jsou střechy zlaté, ale v síních pod nimi chybí trůny i jiné známky světské moci. Zato tam jsou desítky soch buddhů, svaté texty a dým z vykuřovadel i vonných tyčinek. Někdejší palác Harmonie a klidu je totiž buddhistickým klášterem…
Setkat se v Thajsku s delfíny není zcela jednoduché. Jejich přirozené prostředí je pod stále větším tlakem rozvíjejícího se průmyslu a zmenšuje se. Vůbec nejblíže se lze k thajským delfínům dostat v mořském parku v provincii Chantaburi…
Khoratskou planinu tvoří rozsáhlá nezalesněná rovina, která se geologicky zrodila přibližně ve stejné době jako Himálaj. Tento severovýchodní kout Thajska s krajinou stereotypně pokrytou rýžovými poli se již dlouho potýká s problémem, jak přilákat pozornost turistů. Nyní by se vše mohlo změnit – zásluhou dinosaurů…
V úzkém hrdle vodních kanálů se tísní desítky vydlabaných loděk těžce dýchajících pod svým nákladem. Ženy s pádly v rukou a širokým kloboukem na hlavě se obratně proplétají vodní zácpou…
Od plovoucích trhů k pouličním prodejcům Číst více »
Nikdo není doma prorokem. Staré rčení má svoji platnost i v případě siamských koček. V zahraničí jsou známé, společně se siamskými dvojčaty zřejmě nejznámějším pojmem vzešlým z Thajska, ve své původní domovině však patří téměř k ohroženým druhům. Pan Aree Yoobumrung je jedním z několika domácích chovatelů, kteří se snaží mizející thajské dědictví zachránit…
Zvednete hlavu od snídaně a nechcete věřit vlastním očím. Přímo nad vámi plachtí zoborožec. Takhle zablízka jste ho snad ještě neviděli. Rozhlížíte se po ostatních hostech, ale ti se dál nerušeně věnují svým talířům. Na Tarutau přece nejde o nic výjimečného. Ko Tarutao je největším ze skupiny jedenapadesáti ostrovů, kterými se Thajsko na svém jižním chvostu téměř dotýká sousední Malajsie. Kdybyste ho chtěli přejít na délku, urazili byste 26,5 kilometru, na šířku pak 11 kilometrů. Ve skutečnosti byste toho v kopcovitém, hustě pokrytém vnitrozemí museli našlapat ještě více…
Mořský park Ko Tarutao Číst více »
V minulosti bylo Thajsko nazýváno Zemí bílého slona, nyní se mu nejčastěji přezdívá Země úsměvů. Stejným právem si však zaslouží ještě jeden přídomek, Země svátků a festivalů. Neuplyne měsíc, aby se zde nějaký neodehrál, a jejich zhlédnutí patří k nezapomenutelným zážitkům…
Svátky a festivaly Číst více »
Pokud se necháváte inspirovat seznamem Světového dědictví UNESCO jako doporučením toho nejzajímavějšího, co daná země nabízí, v Thajsku najdete v této výlučné společnosti pět míst – významné archeologické naleziště Ban Chiang, dvě bývalá hlavní města, Ayutthayu a Sukhothai společně s historickými parky Si Satchanalai a Kamphaeng Phet, a dvě přírodní lokality, rozsáhlý lesní komplex Dong Phayayen-Khao Yai a dvojici sousedících rezervací Thungyai-Huay Kha Khaeng….
Ten televizní záznam je starý patnáct let. Muži důstojně sedícímu na trůnu naslouchají na zemi v předepsané uctivé pozici dvě postavy, které panovník nabádá, aby přestali zraňovat jeho lid. Následující den krvavý armádní zásah v ulicích Bangkoku skončí. Pravomoci thajského krále Bhumibola Adulyadeje sahají pouze k možnosti vést konzultace, varovat a povzbuzovat, ale jeho vliv na dění v zemi je mnohem větší. Události z roku 1992 jsou toho zřejmým důkazem. Než se však osmdesátiletý panovník do této pozice vypracoval, musel urazit dlouhou cestu. A s ním i celá thajská monarchie…
Odlišností, se kterými se musí návštěvník Thajska vyrovnat, je hned několik. Nejde o nástrahy nepřekonatelné, časovému posunu se rychle přizpůsobíte, stejně jako vyšším teplotám, místní pálivou kuchyni si mnozí zamilují. Pak však zbývá vyřešit ještě jeden problém, jak naložit s vlastním tělem…
Vejde se do ruky, pojmenován je po dvou princích z dávného království Srivijaya a svému nositeli má přinést štěstí a bohatství. Jeho výrobní cena je pár korun, ale už vydělal miliony. Jatukham Rammathep je zatím posledním příspěvkem k amuletové horečce, oboru, který ze skromných začátků vyrostl do rozměrů samostatného průmyslového odvětví. Podle odhadů vynese obchod s thajskými amulety ročně okolo 250 milionů dolarů…
Pestrá, někdy zmatečná, občas úsměvná, často kreativní. Thajská doprava je jako celá země. Po 64 600 kilometrech silnic, 4070 kilometrech železnic a 3701 kilometrech splavných řek a kanálů se po čtyřiadvacet hodin denně prohánějí dopravní prostředky známé z celého světa, ale nebylo by to Thajsko, aby ke své přepravní flotile nepřispělo svým osobitým způsobem. Kdo se nesvezl tuk tukem, nebyl v Thajsku. Vyzdvihované i proklínané motorové tříkolky se staly fenoménem svého druhu a turistickou atrakcí, ačkoli jejich původ není čistě thajský a pro turistické vyhlídkové jízdy se také příliš nehodí…
Pokud dokážete se zadrženým dechem přejít most Sarasin, spojující Phuket s nedalekou pevninou, údajně se vám vyplní vaše nejtajnější přání. Milion turistů, kteří každoročně na největší thajský ostrov zavítají, se však často spokojí s naplněním jediného snu – samotné návštěvy místa obdařeného přídomkem Perla jihu…
Phuket – kaučuk, cín a turisté Číst více »
Je to zápas, který nemá pevná pravidla s výjimkou jediného – vyhraje ten, kdo odejde z ringu, ten, kdo přežije. Obyvatelé vesnice Kok Sa Nga v provincii Khon Kaen žijí s tímto pravidlem každý den. Na osmdesát vesničanů z této převážně zemědělské komunity si našlo nový zdroj obživy v soubojích, při nichž hranice mezi životem a smrtí leží tak blízko, že stačí vztáhnout ruku, abyste se jí dotknuli. Lidé z Kok Sa Nga jsou proslulými zápasníky s kobrami královskými…
Vesnice královských kober Číst více »
V Krhovicích východně od Znojma odbočují z Dyje dva kanály. Jeden z nich směřuje k Micmanicím a vodu vrací do řeky po 29 km u dolnorakouského města Laa. Na mapách ho najdete jako Krhovicko-jaroslavický náhon, Krhovický kanál, Dyjsko-mlýnský náhon nebo Mlýnskou strouhu. Bez ohledu na pojmenování jde o jedno z nejstarších vodních děl na Moravě, které již několik staletí spoluutváří vodohospodářské poměry na hranici Moravy a Rakouska…
Čím byl pro jihomoravské kostely rakouský malíř fresek Franz Anton Maulbertsche, tím byl pro tamní kláštery a jejich knihovny vynikající jihomoravský truhlář a řezbář Jan Lahofer. Jeho životní zakázkou byl mobiliář pro největší jihomoravskou knihovnu v klášteře Louka u Znojma…
Truhlář od Znojma na Strahově Číst více »
Po Rytířském sále na zámku v Moravském Krumlově se pohybuje dvojice mladých Francouzů, na první pohled překvapena tím, co vidí. Přecházejí od jednoho obrovského plátna k druhému a nevěřícně kroutí hlavami. Černovlasá dívka drží rozevřený katalog ve francouzštině nadepsaný Art Nouveau – Alfons Mucha. To je tentýž Mucha, kterého známe od nás?
Alfons Mucha a Slovanská epopej Číst více »
