Každým rokem počátkem léta vzrůstá na velkých plachetnicích z mateřských přístavů celého světa neklid. Jejich posádky se začínají chystat na významnou slavnost historických plavidel, na dlouhou trasu po oceánech a mořích, na tall-ship…
Nezničená příroda, opuštěné pláže, klid, svoboda. Nikomu nepatřící stromy na stavbu svérázných domů. Všetečná policie a úřady s jejich omezujícími zákony co nejdál. A bude-li navíc dost teplo na pěstování nudismu a marihuany, ještě lépe…
Tisíce navštěvníků ročně obdivují krásná mayská města ve střední Americe. Ne každý však ví, že pro Maye existoval ještě jeden svět, hluboko pod zemským povrchem, který hrál klíčovou úlohu v jejich představě o kosmu a posmrtném životě…
I když je Sardinie druhým největším středomořským ostrovem, jeho obyvatelé prý slaný živel nikdy nemilovali. V moři spíše viděli nepřítele, který stále jen přináší nové a nové utlačovatele…
Volar znamená ve španělštině létat. Volador pak letící, létající, v zoologii je to létající ryba a našli bychom i mnoho dalších významů. Nyní ovšem bude řeč o jiných voladorech, indiánských…
Hlavní město Spojených států amerických leží v takzvaném Kolumbijském distriktu o rozloze pouhých 173 km2. Přes nevelké rozměry nabízí Washington D.C. jednu z největších koncentrací pamětihodností v USA…
Když v neděli ráno vstáváme, naše hostitelka, paní Riki, se strojí do slavnostního a oznamuje, že jdeme do kostela. Všichni. Víra se bere v Jihoafrické republice velmi vážně, zvláště na venkově – v malých zemědělských osadách by bylo společensky neúnosné nezúčastnit se nedělní bohoslužby…
Anglickým ekvivalentem českého úsloví o nošení dříví do lesa je „vozit uhlí do Newcastlu“. Pro severoanglické město toto přirovnání ale již dávno neplatí. Newcastle upon Tyne, jak zní jeho celý název, už dlouho není typické jen uhlí, vlna a dřevo, které byly z jeho přístavu vyváženy…
Na řeckém ostrově Lefkáda, naproti letovisku Nidri nás může pobřežní pěšina přivést k odlehlému místu, kam byl uložen k poslednímu odpočinku významný německý archeolog Wilhelm Dörpfeld…
Prodíráme se neuvěřitelně vysokým ostružiním a stezka je sotva znát. Ztratili jsme skoro hodinu, neboť nás zajímalo, jak vypadá samoobslužná „lanovka“ – plošina zavěšená na laně poháněná klikou. Jednodušší bylo přebrodit pravostranný přítok řeky Matiri River, protože stav vody byl velice nízký…
Ještě několikrát jsem obešel okolí, abych se ubezpečil, že jsem skutečně u cíle své cesty. Necelý metr od lesní pěšiny pod nízkou borovicí probublává pramínek vody. Zcela nenápadné místo jako tisíce jiných, a přesto výjimečné. Je to skutečný pramen řeky Tajo, nejdelší řeky na Pyrenejském poloostrově…
V moři mezi Istrií a Dalmatským pobřežím leží jeden z přírodních zázraků Jadranu. Do trojúhelníkovitého Kvarnerského zálivu jako by bylo zahnáno velké hejno ostrovů, jejichž skalnaté hřbety jsou protaženy v jednom směru. Připomínají obrovské delfíny, kteří se snaží ze zálivu uniknout zpět na širé moře…
Traduje se, že počátky vinařství na Moravě začínají ve 2. století, kdy X. římská legie vyslala část svého vojska na jižní Moravu. U Mušova, na Římském kopci, postavili vojáci zděnou pevnost a nedaleké pálavské kopce osázeli prvními vinicemi…
Ve sklípku je šero a chladný, vlhký, kysele nasládlý vzduch vyplňuje vinným oparem celou klenutou podzemní chodbu, která už něco pamatuje. Z velkého skleněného koštýře vytéká přes vinařův ukazováček, který už také něco pamatuje, neklidný rudý pramínek…
S výjimkou atomových elektráren snad není v naší republice kontroverznější stavby, která by vyvolala tolik vášnivých sporů a diskusí, jako právě tyto jihomoravské nádrže. Spory mezi ekology a vodohospodáři provázely jejich stavbu i dostavbu v roce 1989 a trvají také po jejich napuštění…
Už několik týdnů před Narozením Panny Marie začíná ve Velkých Bílovicích, pod kopcem Hradišťkem, velký neklid. Největší vinařská obec se chystá na své hody. Začíná se generálním úklidem a mnohde i obílením domu a přemalováním lidových ornamentů kolem oken a dveří, které časem už trochu pobledly…
Když počátkem dvacátých let minulého století prováděl geolog K. Jüntter, jinak ředitel mikulovského muzea, geologický průzkum Pavlovských vrchů, náhodně objevil nad obcí Dolní Věstonice nápadně velké množství archeologických předmětů…
V dobách minulých bývaly naše obce národnostně i nábožensky mnohem pestřejší než v současnosti. Jmenovitě na jižní Moravě žili vedle Čechů ve velkém počtu i Němci a mnohde, zejména ve městech, byly početné komunity židovské. Ve 20. letech 16. století k nim přibyla i velká náboženská sekta novokřtěnců, jimž Moravané říkali habáni…
Kdo navštívil Mikulov před mnoha lety, dnes ho nepozná. Jihomoravské městečko s dominantním zámkem na kopci se vylouplo z šedi a oprýskanosti v barevnou a malebnou jižní tečku na hranici naší republiky, která by při cestách po kouzelném kraji rozhodně neměla chybět…
Přírodní zvláštnosti Pavlovských vrchů odjakživa jitřily lidskou představivost a ta jim přisoudila mnohé další, nadmíru podivné obyvatele. Strach naháněli bludičky, černí psi, černý jezdec na třínohém koni i kostry švédských vojáků.
