2005

Za horkého letního dne jsou slatinná bahna vyschlá a rozpukaná do pravidelných polygonálních políček. Okraje jejich hlubokých puklin zdobí tu žlutavé, jinde nazelenalé výkvěty různých minerálních solí a místy se dokonce celé plochy pokrývají bílým, jakoby sněžným popraškem. Jsou to drobounké krystalky hořké Glauberovy soli. Rezavě železité potůčky napájené minerálními prameny pak dokreslují tento abstraktní přírodní obraz ozvučený šelestem rákosu a tichým syčením suchého plynu, který uniká z trychtýřovitých mofetových jamek…

Klášter Teplá patří k bezmála třiceti velkým klášterům, které se na mapě Čech objevily během 12. století, jako jediný z nich ale zřejmě za svou existenci vděčí náhodě. Uvěříme-li jedné verzi prastarého příběhu, musíme dokonce připustit, že jeho vznik zapříčinilo docela obyčejné lidské selhání, strach suchozemce z neznámého přírodního živlu. Tím suchozemcem byl český velmož Hroznata, jenž se měl zúčastnit třetí křížové výpravy, který prý ale ještě před vyplutím od italských břehů zpanikařil při pohledu na rozbouřené moře a na loď už nevstoupil…

Romantická i tajuplná krajina Chebska odedávna lákala k osídlování. Její přitažlivost se samozřejmě projevila i v architektuře. Autory zdejších barokních staveb, církevních i světských, byly takové významné osobnosti, jako K. I. Dientzenhofer, A. Leuthner nebo G. B. Alliprandií. Vedle kostelů a měšťanských domů se však stejně krásně vyjímají i domy, které postavili lidé dnes bezejmenní…

Když byl roku 1965 v Karlových Varech po mnoha letech nalezen nový, už třináctý léčebný pramen, měl být podle místních zvyklostí označen pořadovým číslem svého nálezu. Ale „třináctka“ už byla obsazena, protože se tak dlouhá léta říkalo Becherovce, a tak nově nalezený zdroj dostal označení Druhý pramen Václavův…

Lázeňské město na jižním svahu Slavkovského lesa má za sebou krátkou, ale úchvatnou historii. Jeho závratně rychlý zrod a velkorysé budování přede dvěma stoletími uchvátilo všechny současníky včetně J. W. Goetha, pravidelného návštěvníka západních Čech. Mnozí místní patrioti jsou dokonce přesvědčeni, že právě tehdejší pracovní úsilí inspirovalo velkého básníka k nalezení katarze pro svého Fausta…

V Rakousku dlouho pracovala jen porcelánka vídeňská, a to s výsadním postavením v celé monarchii. A právě kvůli ní bylo zakládání porcelánek v Čechách na několik desetiletí zakázáno. Tak se stalo, že první století evropského porcelánu uplynulo bez české účasti. První česká porcelánka byla založena v Horním Slavkově až roku 1792 a jejími majiteli byli Lippert a Haas…

Karlovy Vary mají dozajista i jiné lichotivé atributy – Goethe je například nazval „šachovnicí Evropy“ a od svého založení jsou našimi nejstaršími a největšími lázněmi. Ovšem právě lázeňský charakter tohoto města nejlépe vyjadřují jeho kolonády. Byly sice budovány jako součást léčebné kúry doplněné procházkami a pitím minerální vody přímo u pramenů, ale zároveň se staly součástí, ba přímo dějištěm lázeňského společenského života…

Ve Slavkovském lese je ukryta životadárná síla, která tak trochu připomíná střežené tajemství vybájených hrdinů, jejichž život byl také závislý na energii ukryté tu v nitru hor, jindy v kouzelném prstenu. Chráněný horský komplex Slavkovského lesa ležící uvnitř lázeňského trojúhelníku je také takovým vzácným zdrojem energie, bez něhož by města na jeho obvodu v nejlepším případě jen živořila…

Země česká nastřádala na svém nejzápadnějším okraji tak velké přírodní bohatství, že se tento kraj stal trvalým cílem prospektorů, křesťanských poutníků, návštěvníků lázní i milovníků přírody. Nebyla to jen dramatická krajina pánví, jejichž horizonty uzavírají hory Krušné a Doupovské, lesy Slavkovský a Český, která lákala mnohé obyvatele sousedních i vzdálenějších zemí…

Asi 4 km na jihozápad od Horního Slavkova se zvedá nevelký, 777 metrů vysoký Krásenský vrch. Je z valné části zarostlý lesem a z nedaleké silnice zcela uniká pozornosti. A přitom jeho úpatí, úbočí i vrchol mohou nabídnout turistovi mnoho zajímavostí…

…se vlakem můžete dostat po hlavních elektrifikovaných tratích přes Sokolov, Cheb a Lázně Kynžvart, nebo taky po lokálce, spojující obě významná lázeňská města přes Bečov nad Teplou a Teplou. Zvolíte – li druhou cestu, odměnou vám bude nevšední zážitek z jízdy po jedné z nejmalebnějších tratí západního cípu naší republiky…

Cheb byl již v dávné minulosti nejen vstupní bránou do Čech, ale i významným centrem nejzápadnější oblasti země. Jeho český název je odvozen z ohbí toku Ohře, německé pojmenování Eger zase připomíná pradávné keltské označení posvátné řeky – Agara. Historické jádro města bohužel značně utrpělo za druhé světové války, na přelomu 50. a 60. let minulého století se však dočkalo asanace a náročné rekonstrukce. Po úspěšné obnově byl Cheb v roce 1981 prohlášen městskou památkovou rezervací…

Druhá polovina 19. století byla rozporuplná doba. Na jedné straně lpěla na historických stylech a na druhé straně nastupující strojová výroba podlamovala mnohá tradiční umělecká řemesla včetně sklářství. Navzdory dobové tendenci se čtyřiadvacetiletý rytec skla Ludwig Moser rozhodl prosadit se právě ruční prací a vysokou kvalitou. Roku 1857 si založil v Karlových Varech vlastní ryteckou dílnu a obchod…

V hlubokém kaňonovitém údolí Ohře, jímž si řeka razí cestu napříč mohutným žulovým masivem, najdeme mezi Loktem a Karlovými Vary malebnou skupinu štíhlých skal. Žuly, které byly po miliony let vystaveny rozmarům počasí a erozní činnosti řeky, se rozpadávají podle svého vlastního systému vzájemně téměř kolmých puklin a výsledkem těchto přírodních procesů je nevelké skalní město…

Malý, nahý chlapec sedí na kouli a rukama k sobě tiskne velkou rybu. Je z bronzu a celá spodní polovina jeho těla se zářivě leskne od pohlazení tisíců ženských rukou. Frantík je symbolem Františkových Lázní, i když vedle Františkova pramene stojí už třetí replika jeho sochy. Ač se zde léčí i nemoci srdce, krevního oběhu a pohybového aparátu, Františkovy Lázně prosluly především léčbou ženských nemocí včetně neplodnosti…

Nad Mariánskými Lázněmi, na rozlehlých náhorních plošinách Slavkovského lesa, najdeme neobyčejně krásnou krajinu podmáčených luk a mokřadů, jezírek a rybníků. Vlhké bezlesí s místními názvy rašelinišť – Tajga, Paterák, Lysina a Malé rašeliniště – jen sem tam oživuje borovice blatka, na Lysině rašelinná kleč a na sušších loukách osamocené břízy karpatské, z nichž mnohé připomínají vetché stařenky…