Anglie 2

Angličany mnozí zaměňují za Brity, Anglii si leckteří pletou s Británií. Dokladem může být u nás často užívaný, leč nesprávný termín „bitva o Anglii“. Letecké střetnutí mezi Královským letectvem a Luftwaffe z roku 1940 však vstoupilo do dějin jako bitva o Británii, jiný termín v britské historiografii nenajdeme…

„Liverpool je jedním z nejpodivuhodnějších míst v Británii. Má bohatý a vzkvétající obchod, i když ještě nedosahuje úrovně Bristolu. Ale je na dobré cestě ho dohnat a překonat. Kromě Londýna není v Anglii město, které by se mu vyrovnalo v kvalitě ulic a kráse budov.“

Daniel Defoe (1724)

Když se v angličtině řekne Gothic, tak se tím zpravidla myslí historizující sloh z konce 19. století – po našem neogotika či pseudogotika. Rovněž se tak jmenoval sugestivní film excentrického režiséra Kena Russella z roku 1986 o lordu Byronovi a jeho přátelích Percym a Mary Shelleyových, kteří společně prožili pár dní v jednom takovém neogotickém paláci; Mary tenkrát stísňující atmosféra inspirovala k románu o doktoru Frankensteinovi, sestrojivším umělého člověka s mozkem zločince. Hromy a blesky, vítr otevírající vysoká okna, déšť bičující cimbuří a k tomu pověstná mlha na blatech – tak vypadá typická gothic-nálada horrorových či detektivních filmů, a nejen anglické provenience. Snesla by i příměry fantaskní, temný či středověký…

Jihozápadní Anglii, snad nejromantičtější a nejdivočejší část této země, snadno obejdete pěšky. Podél pobřeží vede velmi dobře upravená turistická stezka značená symbolem žaludu. Měří ale tisíc kilometrů, a tak určitě není výletem na jednu dovolenou, a to nejen kvůli své délce. Nabízí totiž tolik zážitků z poznání výjimečných pobřežních scenerií, takřka neporušené přírody a bohatého kulturního dědictví v blízkém vnitrozemí, že se rozhodně vyplatí nespěchat. Trasa začíná na jihu v South Haven Point a končí v Minehead v národním parku Exmoor. Zvolíte-li tento směr, první míle vás provedou hrabstvím Dorset…

Anglický název Lake District zní stroze až úředně, jeho český ekvivalent vyvolává poetičtější představy – Jezerní oblast. Rozkládá se na severozápadě Anglie a své jméno odvozuje od deseti velkých přírodních jezer ledovcového původu a řady přehradních nádrží, z nichž některé zásobují kraj pitnou vodou. Je to nejen nejvodnatější, ale i nejhornatější oblast Anglie. Tvoří ji masiv Cumbrických hor, paprsčitě rozbrázděný hlubokými údolími – 110 vrcholů přesahuje 610 m, nejvyšší z nich je Scafell Pike (978 m)…

Možná první věc, která zaujme cestujícího přijíždějícího do Newcastlu od jihu, je nebývalá koncentrace mostů. Na pouhých pár stovkách metrů jich napočítáme šest, mnohé jsou navíc unikátní. Newcastle Upon Tyne, jak zní jeho celý název, však nenabízí jen zajímavá přemostění. Najdeme tu středověké památky a také jednu další novověkou technickou pozoruhodnost – železniční nádraží s první halou na světě zastřešující kolejiště.I pro tento „dálný“ sever Anglie však platí okřídlené úsloví „již staří Římané…

Anglická zahrada je pojem, který vnímáme jako okrasnou zeleň dovedenou k dokonalosti. Proč jsou jejich zahrady hezčí než naše? A proč jich mají tolik? Vždyť jen známá kniha Patricka Taylora The Gardens of Britain & Ireland (Zahrady Británie a Irska) uvádí na 2000 nejlepších zahrad a parků – a to zdaleka nejsou všechny…

Málokterá krajina má tak zvláštní, nezaměnitelnou atmosféru jako divoký Dartmoor. Cestovatel, který sem zamíří poprvé, zažívá ve své mysli jedinečné putování časem. Vystoupá na nevlídnou bezlesou náhorní planinu, kde se střídají jen porosty po pás vysokých kapradin, tvrdého vřesu a žulové kameny na vrcholcích pahorků. Potkává zbytky starých kamenných kruhů, mohyly a pozůstatky dávných věků vynořující se z mlhy a nedokáže pochopit, jak a z čeho zde lidé mohli žít ve věčné zimě, větru a dešti. O pár kilometrů dál sjede do úzkého údolí do dubového lesíka k potoku, kde se stromy a žulové balvany zachumlaly do mechů a lišejníků a všechno je náhle přívětivě bujné a zelené. A v malých útulných vesničkách tíseň okamžitě zmizí, kamenné domky, živé ploty a spousta květin rázem zavedou turistu jen o dvě tři století zpátky a usadí ho do typické anglické hospůdky na pivo a slaný koláč se zapečeným králičím masem. Pochmurná vysočina je rázem zapomenuta, Středoevropan právě objevil starosvětský ráj…

Do Anglie se obvykle jezdí za architekturou, historickými zajímavostmi, keltskými památkami, na nákupy nebo do zahrad. Zájemci o přírodní krásy spíše míří do Walesu do hor nebo k jezerům a vřesovištím Skotska, o přírodu jihu Velké Británie takový zájem není, protože se vlastně o ní mnoho neví. My, zmlsaní blízkostí alpských štítů, karpatských lesů a Jaderského moře si totiž moc nedovedeme představit, jakou přírodu v Anglii hledat…

Zalistuje-li ostrovní řidič příručkou místní Automobilové asociace, která obsahuje informace snad o všech britských obcích a městech, může se dočíst, že vesnice Wingrave je spojována s rodinou Rothschildů, ale také že v ní za války žil český vlastenec Jan Masaryk. Pro autory publikace tak byl zřejmě československý exilový ministr zahraničí známější než prezident Edvard Beneš, který měl sídlo v nedalekém Aston Abbotts. O něm však překvapivě pomlčeli…

Holy Island je sice holý ve smyslu bezlesý, ale taky svatý, jak zní překlad jeho jména do češtiny. Leží u severovýchodního pobřeží Anglie a měří pouhých 5 km². Ostrovem je vlastně jen za přílivu – tehdy prý na jeho skalách odpočívají nezřídka i tuleni. Při odlivu ho navštěvují turisté, neboť tehdy je s pevninským Northumberlandem spojen tříkilometrovou šíjí, po které mohou pohodlně jet i autobusy…

Angličané rádi zmiňují fakt, že vymysleli celou řadu sportů – mezi jinými fotbal, tenis, kriket, ragby, kroket i pólo na koních. Protože to však zní jako vychloubání, rychle dodávají, že se tak stalo jen proto, že umějí tak dobře prohrávat….  To však není dnes tak docela pravda, jak dokazují nezvykle dobré výsledky z olympiády v Pekingu; Británie se umístila v pořadí národů na čtvrtém místě, hned za sportovními giganty Čínou, USA a Ruskem. Zdá se, že se vyplatila investice do sportovních akademií (financovaných ze státní loterie). V tradičním pojetí byl sport považován za soukromý koníček jednotlivců a myšlenka, že by měl být státně dotován, připadala lidem absurdní. Rovněž se v určitých kruzích (v rámci tzv. politické korektnosti) soudilo, že soutěživé sporty jsou pro mladé lidi nevhodné, vedou prý k pěstování sklonu k agresivnímu chování a individualismu…

Před deseti tisíci lety se řeky východní Anglie vlévaly do Rýna. Když doba ledová skončila, moře se zvedlo, od kontinentální Evropy oddělilo britské ostrovy a na jejich východním cípu zaplavilo rozlehlé lesy. Stromy popadaly do hnijící vegetace, uhynuly a přeměnily se v bohatou rašelinnou půdu. Patří k nejkvalitnějším v Evropě, lidé o ni ale stále musí bojovat…

To je nějakého kejhání, pískání, gagání, syčení, hvízdání a dalších nejroztodivnějších zvuků, s jejichž pojmenováním si ani bujná slovotvorná fantazie neví rady! Jestli mají vodní opeřenci někde svůj ráj, pak je to tady, kousek za vesnicí Slimbridge v hrabství Gloucestershire…

Přístavní městečko Hastings na jihovýchodním pobřeží Anglie znají dobře ti, kdo pozorně poslouchali při hodinách dějepisu, a to díky bitvě, jež se roku 1066 odehrála nedaleko odtud a výrazně změnila tvář ostrovního království. Normanský vévoda Vilém porazil krále Harolda, anglosaské království padlo. Pravidelní diváci televize si zase mohou Hastings pamatovat coby dějiště úspěšného britského detektivního seriálu Foylova válka. Právě Hastings bývá někdy označován – s trochou nadsázky – jako „rodiště“ televize, protože tu v letech 1922–1924 žil, pracoval a vynalézal její průkopník John Logie Baird…

Když obyvatelům vesničky Heath Row nedaleko Londýna začala za první světové války startující letadla plašit slepice, brali to se smyslem pro vlasteneckou povinnost. S tím, že jejich domky musely časem ustoupit rozrůstajícímu se letišti, se už smiřovali hůř. Snad je teď aspoň těší fakt, že je Heathrow největším letištěm v Evropě…