2009

Carrickfergus

Rok 1169 otevřel v irských dějinách novou kapitolu. Na ostrov vstoupili Normané, které si pozval Diarmaid Mac Murchadha, král východoirské provincie Leinster, na pomoc proti svým protivníkům. Jejich vůdci Richardu de Clare známému pod jménem Strongbow za to slíbil svou dceru a dědictví. O svrchovanost nad dobytým územím se přihlásil Jindřich II., a Irsko se tak dostalo pod vládu anglických králů…

Festival of Lights

Nad čtvrtí Nikolaiviertel se vznáší duch Bílé paní a kostelní věže jsou poprvé bílé. Braniborská brána oděná do červené, zelené a modré, barvami a vzory hraje i televizní věž u Alexanderplatzu, nové odstíny prozářily i Berlínský dóm. Tyto a další z padesáti symbolů metropole, jakými jsou třeba také Vítězný sloup či ruiny kostela Gedächtniskirche, budovy i náměstí, brány, věže i supermoderní Hlavní nádraží zaplavila každou noc pestrobarevná světelná show a nápadité projekce. Festival of Lights, který mají turisté v kalendáři akcí červeně podtržen vždy dva týdny v říjnu, ukázal beztak pestrobarevnou metropoli v ještě třpytivějších odstínech…

Kúrion

Moře tu soupeří s oblohou o titul „nejmodřejší z modrých“. K západu se táhnou vysoké vápencové útesy, na jihovýchod pobřeží klesá k nizoučkému poloostrovu Akrotíri. Na přirozeném návrší nad zátokou Episkopís, několik kilometrů od stejnojmenné obce, leží pozůstatky akropole Kúrionu, jedna z nejvýznamnějších antických lokalit Kypru…

Titanic z Belfastu

Zkázu Titaniku zná celý svět. Jedné klidné dubnové noci roku 1912 se největší a nejluxusnější loď na světě potopila po srážce s ledovcem. Stalo se to při její první plavbě z Evropy do New Yorku. Na palubě bylo 2228 cestujících, z nichž více než 1500 osob zahynulo. Příběh legendárního parníku začal v severoirském Belfastu…

Moje Berlinale

Mezinárodní filmový festival v Berlíně oslaví příští rok šedesátku. Kulaté narozeniny jsou dobrou příležitostí k různým vzpomínkám – třeba jaké to bylo, když se ještě konal v rozděleném městě, a jak se změnil po jeho sjednocení…

Na mysu Gréko

Na cípu pevniny vybíhajícím do moře východně od zálivu Lárnakos dávaly dlouho lišky dobrou noc. O toto ploché vyprahlé území s jediným sídlem, malou rybářskou vesnicí Ajía Nápa, se nikdo moc nezajímal, mimo jiné i proto, že bylo tak trochu schované za okrskem britské vojenské základny Dekéleia. V roce 1974 ale došlo k rozdělení Kypru a brzy poté se situace změnila…

Hillsborough – město plukovníka Hilla

Uprostřed pastvin mezi obcemi Hillsborough a Dromore, přibližně 20 km jihozápadně od Belfastu směrem na Dublin, se tyčí k obloze vysoký dórský sloup, zakončený sochou. Patří třetímu markýzi z Downshire, členu rodiny, jejíž historie je už čtyři století spojená s vesnicí Hillsborough…

Nikolaiviertel

Ten titulek možná leckoho popudí, vždyť Nikolaiviertel (Mikulášská čtvrť) je nejstarší a patrně nejpůvabnější částí Berlína. Jenže máloco bývá takové, jak to vypadá na první pohled…

Chirokitía

Z dálky kamenitý kopec. Až když přijedete blíž, zjistíte, že ty kameny mají svůj pevný řád. Na úpatí pět nízkých, okrouhlých, hladce omítnutých stavení. Chirokitía – z hlubin času zrozená…

Belfastské black cabs

Do historie severoirského sektářského násilí se zapsaly i typické černé taxíky „black cabs“. V 70. letech minulého století nahradily na některých místech autobusy, jež se často stávaly terčem pouličních nepokojů. Zvláště na třídách Falls Road a Shankill Road v západním Belfastu od těch dob dodnes jezdí po stálých trasách a po cestě vysazují a nabírají pasažéry. Taxikáři jsou také považováni za skvělé průvodce po městě…

Město zvěři zaslíbené

Už ten medvěd ve znaku jako by předznamenával, že se zvířatům bude v Berlíně dařit. A opravdu – jejich milovníci tu najdou hned dvě špičkové zoologické zahrady a dvě veřejná akvária o nic méně kvalitní…

Kyperská kuchyně

Kulinární tradice z Řecka, Turecka a Blízkého Východu. Nejstarší víno na světě. Středomořská atmosféra, horká jižní krev. Bavit se, užívat si všemi smysly. Večer v kyperské restauraci je zážitek na celý život…

Věznice na Crumlin Road

„Ještě vám ukážu celu smrti,“ řekla průvodkyně a klíč zarachotil v zámku železných dveří. „Odsouzeného tady nepřetržitě střežili dozorci,“ dodala a nečekaně odsunula polici na stěně, zakrývající dveře do sousední místnosti. Na trámu visela oprátka. Zamrazilo mě, přestože jsem už věděl, že naposledy se smyčka utáhla v roce 1961…