2009

Židovská paměť Berlína

Židé přišli do Evropy poprvé s římskými legiemi po roce 321, kdy císař Konstantin vydal svůj edikt o náboženské toleranci. Usadili se postupně v četných městech a ani Berlín nebyl výjimkou. Pátrání po zdejších židovských stopách je nezbytně ovlivněno dějinami 20. století – vždyť právě zde bylo centrum zrůdné ideologie, která chtěla Židy vymazat z povrchu zemského…

Říšský sněm

Po založení Německé říše v roce 1871 se stala pruská metropole Berlín říšským hlavním městem. Říšský sněm, Reichstag, potřeboval v metropoli reprezentativní sídlo. Královská porcelánka, v níž provizorně úřadoval, nadlouho nestačila…

Park Tiergarten

Praha má svou Stromovku, Londýn Hyde Park, New York Centrální park, Mnichov Anglickou zahradu, Paříž Bouloňský les a Berlín – Berlín má svou Tiergarten, s 210 ha největší park ve městě…

Bezstarostný zámek

Leckdo považuje Postupim za jakési předměstí Berlína, přitom se jedná o samostatné město, a to dokonce hlavní. Je totiž metropolí spolkové země Braniborsko, která Berlín obklopuje. Má 150 800 obyvatel, o něco menší Braniborskou bránu než je ta berlínská, holandskou čtvrť cihlových domků, pseudorománskou baziliku, francouzský i ruský kostel. V letech 1952–1990 byla okresním městem a na jejím mostě Glienicker Brücke si oba rozdělené německé státy vyměňovaly své špiony. Po vystavění berlínské zdi ztratila Postupim se západním Berlínem jakékoli spojení, a tak ačkoli leží na jihozápadě aglomerace, mohlo se sem jen složitou objížďkou přes východní část. Dnes je všechno jednodušší, ale proti spojení s Berlínem se Braniboři jasně vyslovili v květnu 1996…

Moderna namísto zdi

Pochopit schizofrenii poválečného Berlína nejlépe pomohou historické fotografie Postupimského náměstí. Už jeho název je symbolický: připomíná konferenci o poválečné politice spojenců v Německu, která záhy přerostla v tzv. studenou válku. Tam, kde ještě ve 30. letech pulzovala nejrušnější dopravní křižovatka, zbyly jen trosky a po jejich odklizení zaplevelené území nikoho, kde se 40 let směli svobodně pohybovat jen králíci…

Pergamon na Muzejním ostrově

Pergamské muzeum nenajdeme v maloasijském městě Pergamu, tedy v dnešní turecké Bergamě vzdálené zhruba 30 km od pobřeží Egejského moře, nýbrž v Berlíně, kde představuje jednu z nejvýznamnějších položek na mapě evropského kulturního zeměpisu…

Pod Lipami a kolem nich

K dispozici tu jsou dva vojáci natření od hlavy k patě zelenou barvou, obličej, ruce, uniforma, boty, prostě všechno, stojí na zeleném stupínku, mezi sebou prázdnou židli s červeným sedákem, jinak také celou zelenou. Před nimi na stříbrném soklu jeden kompletně stříbrný voják a vzadu dokonce jeden normální, pokud za normální považujeme, že mu společnost na hnědém podstavci dělá na zadních stojící plyšový medvěd s bíločervenou šerpou s nápisem Berlin přes prsa. K dispozici jsou vlajky vítězných mocností a také německá, taková ta zvláštní, co měla přes tři horizontální pruhy věnec z obilí a v něm kladivo s kružidlem. Zpod červenobílého slunečníku vybíhá co chvíli fotograf v černém cylindru a upravuje si detaily…

Staronová metropole

Berlín, hlavní město Německa, ležící v jezernaté oblasti při soutoku Sprévy a Havoly, tvoří samostatnou spolkovou zemi obklopenou Braniborskem. Se svými 3,4 miliony obyvatel je nejlidnatějším německým městem a po Londýnu a Paříži třetí nejlidnatější metropolí  Evropské unie…

Země, co dala světu mezé

Kulinární tradice z Řecka, Turecka a Blízkého Východu. Nejstarší víno na světě. Středomořská atmosféra, horká jižní krev. Bavit se, užívat si všemi smysly. Večer v kyperské restauraci je zážitek na celý život…

Kopec plný kamení

Z dálky kamenitý kopec. Až když přijedete blíž, zjistíte, že ty kameny mají svůj pevný řád. Na úpatí pět nízkých, okrouhlých, hladce omítnutých stavení. Chirokitía – z hlubin času zrozená…

Na mysu Gréko

Na cípu pevniny vybíhajícím do moře východně od zálivu Lárnakos dávaly dlouho lišky dobrou noc. O toto ploché vyprahlé území s jediným sídlem, malou rybářskou vesnicí Ajía Nápa, se nikdo moc nezajímal, mimo jiné i proto, že bylo tak trochu schované za okrskem britské vojenské základny Dekéleia. V roce 1974 ale došlo k rozdělení Kypru a brzy poté se situace změnila…

Kúrion

Moře tu soupeří s oblohou o titul „nejmodřejší z modrých“. K západu se táhnou vysoké vápencové útesy, na jihovýchod pobřeží klesá k nizoučkému poloostrovu Akrotíri. Na přirozeném návrší nad zátokou Episkopís, několik kilometrů od stejnojmenné obce, leží pozůstatky akropole Kúrionu, jedna z nejvýznamnějších antických lokalit Kypru…

Solné jezero a Chala Sultan Tekke

Když Lazar z Betánie, vyčerpaný po dlouhé plavbě z Palestiny, míjel cestou do Kítia vinici s keři obtěžkanými dozrávajícími hrozny, rozhodl se poprosit majitele o občerstvení. Měl však smůlu. Narazil na lakomou stařenu, která mu odmítla vyhovět s tím, že její vinohrad zmírá suchem a neurodil jediný plod. Lazara nehorázná lež rozlítila: „Abys věděla, tak to, cos teď řekla, se stane skutečností!“. A proměnil vinici ve slané jezero. Netušil, že jeho čin bude jednou pro Lárnaku hotovým požehnáním…

Lazar_Zenon_a_dalsi

Pro většinu návštěvníků Kypru je Lárnaka vstupní branou na ostrov. Kdysi hlavní mezinárodní letiště v Nikósii se po roce 1974 ocitlo v nárazníkové zóně nikoho. A tak muselo být velmi rychle vybudováno letiště nové – volba padla na město na jižním pobřeží. Stejně tak se po ztrátě Famagusty rozvinul zdejší přístav. Jenže Lárnaka si zaslouží pozornost i sama o sobě…

Město čekající

Poslední rozdělené hlavní město v Evropě. Konstatování, které stojí v záhlaví internetových stránek nikosijské radnice, se v ulicích města stává hmatatelnou realitou. Tady si ji člověk uvědomí daleko intenzivněji než kdekoli jinde. Nikósie neboli Lefkosía…

Po stopách nejkrásnější bohyně

Najít propagační materiál, který by informoval o Kypru, aniž by přitom alespoň krátce připomněl sounáležitost ostrova s Afrodítou, je skoro nemožné. A zrovna tak je skoro nemožné najít na Kypru prodejnu suvenýrů, v níž by zcela chybělo zboží s vypodobněním této nejkrásnější bohyně řeckého panteonu. Nic proti tomu, marketing má neomylně ověřeno, co na turisty zabírá, docela pikantní však je, že pohanská bytost značně uvolněných mravů se v posledním půlstoletí stala neoficiálním symbolem státu, jehož obyvatelé jsou v drtivé většině horlivými vyznavači ortodoxní křesťanské víry…

Není Páfos jako Páfos

Tak trochu představa prázdninového ráje – modré moře šplouchá, bílé lodičky se pohupují, zlaté slunce září, benátsko-turecká pevnost podmračeně stojí na konci promenády poseté stolky restaurací, kyperské lahůdky voní a víno je správně vychlazené. To je přístav v Páfu. Přesněji v Káto Páfu. Hned vedle vykopávek Néa Páfu. Který nebyl založen účastníkem trojského tažení Agapénorem, jak se zhusta v minulosti tvrdilo, neboť ten žil, pokud vůbec, dávno před vznikem Néa Páfu, a tak založil, pokud něco, Paláia Páfos. A ten je jinde…

Kristus a všichni svatí ve stodolách

Prostá stavba z omítnutých kamenů je zalitá sluncem. Stavení s jednoduchou sedlovou střechou stojí na konci malé zahrádky, na první pohled jakási stodola. Druhý zkoumavější pohled se už nedokáže odtrhnout. A skoro se mu nechce věřit – to se nedá vymyslet, leda rovnou postavit. Ajios Nikólaos tis Stegis – svatý Mikuláš ze střechy…

Tróodos

Kdyby Kypřané neměli Tróodos, museli by si ho vytvořit. Ano, parafráze této okřídlené Palackého věty docela dobře vystihuje, jak moc je bezmála dvoutisícové pohoří pro ostrov důležité. Nebýt Tróodu, Kypr by byl vyprahlou polopouštní krajinou a zcela jistě by za sebou měl mnohem jednotvárnější historii. Například by v době bronzové neprošel obdobím obrovského rozmachu, podmíněném exploatací zdejších ložisek měďnatých rud…

Afrodítin ostrov

Daleko na východě Středozemního moře, geograficky v Asii, ale politicky v Evropě, leží Kypr. Ostrov slunce, moře a pláží, kde se z mořské pěny zrodila Afrodíté, ostrov deset tisíc let dlouhé historie připomínané antickými sloupy, středověkými kostelíky i křižáckými hrady, ostrov hor a údolí s nedotčenou přírodou, ostrov zapadlých vesniček i luxusních letovisek s mezinárodní klientelou…