11 2012 Srí Lanka

Srí Lanka, mnohými návštěvníky nazývaná rájem na zemi, je malebný ostrov opředený desítkami pověstí a bájí, obklopený a chráněný průzračnými vodami Indického oceánu. Turisté tu obdivují široké zlatavé pláže, pestrobarevné korálové útesy s plejádou vodních živočichů, palmové háje, smaragdová rýžová pole, buddhistické památky. Vyrážejí do tropických pralesů a suchých nížinných stepí, trhají čajové lístky v horách a pochutnávají si na kořeněných rýžových a nudlových kari. Na každém kroku se při tom setkávají s bohatou historií a pohostinnými domorodci…

„Nařizuji úderem bubnu, že žádné zvíře ani pták nesmí být zabiti v okolí města. Stejně musí být zacházeno i s rybami ve dvanácti velkých nádržích.“ Podle zápisu vyrytého na kamenné desce ve velké stúpě Ruvanveli v Anurádhapuře vydal toto nařízení ve 12. století král Kírti Niššanka Malla…

Centrum pěstování kvalitního cejlonského čaje Nuwara Eliya leží v nadmořské výšce 1800 m, a tak není divu, že cesta k němu není jen malebná, ale též plná serpentin. Novou silnici tu postavili před několika lety Číňané. Lemují ji desítky idylicky vyhlížejících čajových plantáží. Národní park Horton Plains je odtud vzdálen sotva 30 km, ale výjezd nahoru trvá i slušným džípem překvapivě dlouho…

Anurádhapura obklopená úrodnou půdou a schovaná před nepřáteli v hluboké džungli byla hlavním městem Srí Lanky od 4. stol. př. n. l. do 11. stol. Stala se stabilním centrem politické moci a svatým místem buddhismu. V době své slávy byla plná přepychu, vládci nechali postavit obrovské vodní nádrže na zavlažování polí a podzemní kanály přiváděly vodu do města. Dnes najdeme tyto „pokunas“ rozházené po pralese. Král žil v paláci o tisíci místností a okolní svatyně zářily k nebi zlatými špičkami…

Polonnaruwa a další starobylá města byla opuštěna po smrti Mághy roku 1255. Devastace Srí Lanky nájezdníky z jižní Indie se stala inspirací pro mytologii a folklór, který představoval Tamily jako nepřátele sinhalského národa. Svou roli při kolapsu srílanské civilizace hrála ale také politická nestabilita uvnitř sinhalského království. Sinhalci se usadili hlouběji ve vlhkých horách, kde hledali větší bezpečí a novou ekonomickou základnu. Začal se rozvíjet obchod se skořicí, kterou nalezli v lesích a exportovali přes přístavy na jihozápadním pobřeží. V praxi tak došlo k regionálnímu rozdělení ostrova mezi Sinhalce a Tamily. Až do počátku 20. století byl mezi tamilským královstvím na severu kolem Jaffny a sinhalským na jihozápadě rozsáhlý lesní pás…

Slunce vytrvale pálí a již několik dní se na obloze neukázal ani mráček. K památkám je třeba vyrazit brzy zrána, ještě než přijdou ta nejhorší vedra. Polonnaruva, druhé královské město Srí Lanky, si ostatně zaslouží v itineráři dostatek času. Jestliže v Anurádhapuře se musela občas použít představivost, aby fantazie nahradila poničené části staveb, v Polonnaruvě již potřeba není. Město staré 800 let zůstalo téměř nedotčené v té podobě, jak ho opustili dávní vládcové…

Nalini pracuje v cestovním ruchu již třicet let a za tu dobu projel svůj ostrov už nesčíslněkrát s mnoha turisty. Jeho oblíbeným místem zůstává 200 metrů vysoká Lví hora. Tajemné místo uprostřed malachitové krajiny. Již zdálky jsou vidět jeho oblé obrysy. Jako by skrytá magnetická síla lákala kolemjdoucí k této kamenné obryni, jež vznikla ze ztvrdlé lávy po vyhaslé a dávno zaniklé sopce. Kolem ní se rozprostírají krásné vodní zahrady s královskými bazény, ostrůvky s paláci používanými v dobách sucha a obrannými vodními příkopy…

Žádné jiné zvíře na Srí Lance není propojeno s nejrůznějšími lidskými aktivitami tak dlouho a tak těsně jako slon. V moderní době je navíc pozorování slonů velmi oblíbenou turistickou atrakcí, která láká do země řadu návštěvníků. A tak můžeme slona bez uzardění označit za krále zdejší fauny, tím spíše, že lvi na Srí Lance vyhynuli dávno před příchodem prvních lidí a jejich krev má dnes v žilách už jen Lví plémě, sinhalští potomci legendárního krále Vidžaji…

Vody na Srí Lance – mořské, říční i jezerní – jsou bohaté na rozmanitý život, který se odehrává v hlubinách daleko od toho našeho. K plavání v zelených řekách deštných pralesů či ke zkoumání přílivových lagun u východního pobřeží stačí potápěčská maska a šnorchl. Svět sám pro sebe tvoří mangrovy. Mezi jejich spletitými chůdovitými kořeny se prohánějí barevné ryby, z děr vylézají krabi a kameny pokrývají přisedlí měkkýši…

„Večerní vzduch je teplý a mírný. Kolosální nebe se setkává s nekonečným mořem. Hvězdy září na obloze a hoří v oceánu……v tomto melodramatu není slyšet žádný zvuk tropické noci s výjimkou slabého zurčení moře a tu a tam se třesoucího praskání palmových listů.“ Takto se romanticky rozepsal o Tangalle na jihu Srí Lanky před sto lety spisovatel Leonard Woolf…

James Taylor sedí na verandě své vilky a pozoruje západ slunce nad kopci v Kandy. Žlutý kotouč se postupně mění v sytě oranžovou kouli, jež se marně snaží uchytit na smaragdových vrcholcích. Její dlouhé paže tak pouze pohladí hřebeny narudlým dotekem. Taylor odpočívá v pohodlném křesle a upíjí po doušcích lahodný nápoj, jehož se stal velkým propagátorem…

Srí Lanka je domovem mnoha druhů koření a zdejší skořice a hřebíček patří mezi ty nejlepší na světě. Lidé na ostrov směřovali, aby zde s kořením obchodovali, ale také tu zanechávali své vlastní recepty a kulinářské postupy. Dnešní cejlonská kuchyně je proto směsicí různých vlivů. Nechybí vliv kolonizátorů – Portugalců a Holanďanů, ani Malajců a Arabů. Při cestě po ostrově se setkáte s různými recepty, ale pravdou je, že žádná žena nevaří stejně. Zpravidla se učí od své babičky a matky, ale pak popustí uzdu i vlastní fantazii. A tak v každé domácnosti objevíte jiné originální jídlo…