Německé památky UNESCO
Od Alp a Bodamského jezera k Baltskému a Severnímu moři, od Polska, Česka a Rakouska po Francii a Benelux, to je Německo – území o velikosti více než 357 000 km2 a na něm 38 památek zapsaných v seznamu Světového dědictví UNESCO.
Tento počet řadí Německo společně s Francií na třetí místo v Evropě, více zapsaných památek na našem kontinentu mají pouze Itálie a Španělsko. Tři zapsané německé památky jsou přírodní, pětatřicet kulturních, zahrnujících velmi široké spektrum – od hradů a zámků přes katedrály, poutní kostely, historická městská centra, zahrady a parky až po továrny a doly. První z nich, katedrála v Cáchách, byla na prestižní seznam zapsána už před 36 lety, poslední, jíž Německo po třech letech zase dostihlo svého věčného francouzského rivala, vloni. Stal se jí Bergpark Wilhelmshöhe, doslova horský park, tj. park vybudovaný na svahu kopce či hory.
Wilhelmshöhe na západním okraji hesenského města Kassel je s plochou 240 ha největším parkem tohoto druhu v Evropě. Představuje komplexní barokní dílo kombinující přírodu, umělecká díla a zahradnické umění do jednotného celku. Park, který korunuje obří měděná socha Herkula a v němž hraje významnou roli voda, budovala od konce 17. stol. lantkrabata (pozdější kurfiřti) hesensko-kasselská. V jejich zámku stejného jména jako park je umístěna mj. sbírka antického umění a obrazárna starých mistrů, jejímž těžištěm je vlámské a holandské malířství 17. stol.
Německá turistická centrála vyhlásila v letošním roce památky UNESCO svým tématem roku pod heslem „Světové dědictví UNESCO – udržitelný kulturní a přírodní cestovní ruch“. Na svých internetových stránkách (www.germany.travel/unesco) přináší nejen informace o všech památkách, ale také praktické tipy k jejich návštěvě. Inspirací může být osm různých tras, které jsou naplánovány vždy na 4–5 dnů. Každá z nich propojuje několik vybraných památek UNESCO a doplňuje je o další zajímavá místa, jež jsou při cestě. Například trasa „Přírodní divy a hrdá města“ zahrnuje Brémy, Lübeck, wattová moře, Stralsund s Wismarem, Muzejní ostrov v Berlíně a staré bukové lesy, k nimž navrhuje přidat ještě zastávky v Hamburku či Rostocku. Trasa „Přírodní bohatství a architektura“ spojuje zapsané památky Goslar a Rammelsberg, Quedlinburg, Hildesheim, fosilní naleziště Grube Messel, park Wilhelmshöhe a továrnu Fagus v Alfeldu a k tomu nabízí možnost prohlídky třeba Hannoveru či Frankfurtu. Určitě velmi populární bude trasa „Zámky a zahrady“ propojující park Muskau, zámky a parky v Postupimi a Berlíně, zahradní říši Desava-Wörlitz a klasický Výmar, s možnými dalšími zastávkami v Lipsku a Drážďanech, které ostatně na seznamu Světového dědictví byly od roku 2004 zapsány také, jenže o pět let později z něj byly vyškrtnuty jako teprve druhá památka v historii seznamu kvůli výstavbě nového mostu přes Labe. Před vyškrtnutím strávily Drážďany tři roky na varovném červeném seznamu ohrožených památek. Tam se svého času ocitla ještě jedna německá památka, dóm v Kolíně nad Rýnem. Důvodem byla plánovaná výstavba několika výškových domů na druhém břehu Rýna přímo naproti katedrále, v hlavní pohledové východozápadní ose. Od záměru se nakonec upustilo a dóm na seznamu Světového dědictví zůstal.
Dobrým pomocníkem při cestách za německými památkami UNESCO je i náš časopis. V minulosti jsme vám jich podrobně představili už deset. Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a berlínský Muzejní ostrov v čísle věnovaném německému hlavnímu městu (10/2009), Rezidenci ve Würzburgu, Bamberg, Řezno a Bayreuth v čísle Bavorsko 2 (8/2011), Trevír, hranice římské říše, opatství Lorsch a horní část údolí Středního Rýna v čísle Porýní (5/2012). Dnes přichází na řadu dalších jedenáct památek, z nichž mnohé nejsou ani příliš vzdáleny od našich hranic. Myslím, že pro mnohé čtenáře bude příjemným překvapením, co všechno se dá u našich západních sousedů vidět.