Bangkok

Bangkok
Z ochozů chrámu Arun vyhlíží řeka Chao Phraya jako vlnící se had. Někde hluboko dole se na její hladině míhají šípovité lodě přivážející další turisty a mnohem pomaleji se táhnoucí přívozy přepravující místní obyvatele mezi oběma břehy. Z rovinaté metropole se zvedají střechy královského paláce, ještě dál za nimi se blýská pagoda chrámu Saket a horizont lemují siluety mrakodrapů finančního centra. Přede mnou se rozkládá jedno z turisty nejoblíbenějších měst na světě, thajská metropole Bangkok. Místo, kde se sbíhají tepny života celé země. Orientální metropole, kde se Východ potkává se Západem, a vzniká tak neodolatelný koktejl, ve kterém si každý najde svoji vlastní příchuť.

Thajské hlavní město leží asi 25 km severně od Thajského zálivu. Rovinaté bažinaté oblasti delty Chao Phrayi byly v 16.–19. stol. postupně odvodněny, a daly tak vzniknout vlásečnicové síti kanálů, které městu přinesly jeho literární přízvisko Benátky Východu. Po staletí tvořila tato pavučina hlavní dopravní tepny města, než byla velká část kanálů zasypána a vystřídána ulicemi modernizující se metropole. Měkká jílovitá půda však netvoří pevné podlaží a město se tak každé tři roky propadá až o jeden centimetr, některé původní části jsou již pod hladinou moře. Situaci ještě zhoršují záplavy, které město pravidelně sužují.

Bangkok představuje obří magnet neodolatelně přitahující lidi ze všech koutů Thajska. Podle údajů z roku 2010 má 8 280 925 obyvatel žijících na celkové ploše 1568 km², což představuje téměř 13 % veškeré thajské populace. K tomu je ještě třeba připočíst dalších více než šest milionů lidí v tzv. metropolitní oblasti. Demografický náskok Bangkoku oproti dalším thajským městům je ohromný, vždyť v Nonthaburi, druhém největším městě podle počtu obyvatel, žije pouze 270 000 lidí. Ve světovém měřítku jde o unikát. Lákadla a pohodlí života ve městě, stejně jako pracovní příležitosti přivádějí do Bangkoku zejména lidi z nejméně rozvinutého severovýchodního koutu země – můžete se s nimi setkat na stavbách, v turistickém průmyslu nebo za volanty taxíků.

Většinu obyvatel Bangkoku tvoří Thajci, kosmopolitní ráz thajské metropoli dodává čínská komunita obývající zejména oblast kolem třídy Yaowarat, indickým centrem je Phahurat, muslimové se soustřeďují v okolí mešity Haroon. Bangkok se také stal domovem pro migranty ze zemí sousedících s Thajskem, zejména Barmánců, kterých zde žije asi 300 000. Přibližně 50 000 obyvatel má evropské kořeny, asi 30 000 pochází z USA a Austrálie. Z náboženství zdaleka převládá buddhismus, ke kterému se hlásí asi 91 % obyvatel, necelých 5 % tvoří muslimové, 2 % křesťané.

Město spravuje Bangkok Metropolitan Administration (BMA) v čele s guvernérem, kterého si obyvatelé vybírají ve volbách jednou za čtyři roky. Bangkok se dělí na padesát distriktů, historické jádro města s nejvýznamnějšími památkami leží v distriktu Phra Nakhon v oblasti Rattanakosin. Centrem politické moci je Dusit, kam město expandovalo v 19. stol. v souvislosti s výstavbou stejnojmenného paláce. Obdobu Wall Street představuje finanční centrum Silom se svými mrakodrapy. V Bangkoku stojí 581 budov vyšších než 90 m, za „downtown“ můžeme označit oblast Siamu plnou obřích nákupních center. Odvrácenou tvář moderního Bangkoku tvoří slumy v Khlong Toei.

Více než dvousetletá historie Bangkoku je spojena s osudy dodnes vládnoucí dynastie Chakri, jejíž zakladatel Rama I. si ho v roce 1782 vybral za své hlavní město. Nová metropole se nerodila na zelené louce, v 16. stol. zde stávala osada, kterou znali již evropští obchodníci plavící se do Ayutthaye. Tyto časy připomíná i poevropštělý název nové metropole Bangkok. Zatímco bang znamená „vesnice u řeky“, na původ druhé části jména kok jsou dva názory – buď vzniklo zkrácením slova makok označujícího stromy mombíny či mastnoplody, nebo ze slova ko (ostrov), případně khok (kopec). Thajci však své hlavní město nazývají Krung Thep Maha Nakhon nebo pouze Krung Thep, což je zkrácená podoba ceremoniálního jména, zavedeného v době krále Mongkuta (Rama IV.). Díky jeho 169 písmenům v přepisu do latinky jde o nejdelší název města na světě zapsaný v Guinnessově knize rekordů: Krung Thep Maha Nakhon Amon Rattanakosin Mahinthara Yutthaya Mahadilok Phop Noppharat Ratchathani Burirom Udom Ratchaniwet Maha Sathan Amon Phiman Awatan Sathit Sakkathattiya Witsanukam Prasit (Město dévů, velké město a rezidence svatého drahokamu Indry, nedobytné město boží, velké hlavní město světa zdobené devíti cennými drahokamy, bohaté velkolepými královskými paláci, jež se vyrovnají nebeskému příbytku znovuzrozeného boha, město darované Indrou a postavené Višvakarmanem). Dévové (thajsky thep) jsou podle hinduistické mytologie božské bytosti obývající společně s Indrou vrchol posvátné hory Meru. Protože se zobrazují s křídly, překládá se jméno Krung Thep v západní literatuře často také jako „Město andělů“.

Moderní dějiny Bangkoku se začaly psát v jednom z nejtemnějších období thajské historie po pádu předchozí metropole Ayutthaye, kterou v roce 1767 dobyli a vyvrátili Barmánci. Poslednímu z vládců Ayutthaye se sice ještě podařilo z hořícího města uprchnout, ale záhy na následky strádání zemřel. Obnova předchozí slávy se ocitla v rukou generála Taksina, kterému se rovněž podařilo z města stáhnout společně s 500 svými muži. Schopný generál sice postupně získal kontrolu nad ztraceným územím, ale Ayutthaya již ležela v troskách. Novou bezpečnou základnu pak tento vojevůdce našel na pravém břehu řeky Chao Phraya. Thonburi, protkané četnými kanály, však nebylo vhodné pro další expanzi, a proto se v roce 1782 budovatelské úsilí přesunulo na levý břeh řeky. Srdcem nového města se stal královský palác. Aristokracie obývala honosné domy, ostatní obyvatelé si museli vystačit s plovoucími domy nebo obydlími stavěnými na kůlech, které je měly chránit před záplavami.

Panovníci vládnoucí dynastie Chakri vědomě navazovali na dřívější slávu zničené Ayutthaye, odkud se do nového sídla převážely cihly a další stavební materiál. Zatímco první vládcové této dynastie se projevovali převážně konzervativně, o opravdové reformy, které proměnily i podobu města, se zasloužil v polovině 19. stol. vpravdě revoluční král Rama V. Na další zásadní změny si pak město počkalo až do 50. let následujícího století. Příliv zahraničních investic transformoval Bangkok v orientální metropoli s moderní fasádou. Město procházelo vnějšími i vnitřními proměnami. Dosud řídce osídlená metropole se plnila lidmi a musela se vyrovnávat s odlišnými morálními hodnotami, které sem přinášeli cizinci.

Bangkok je těsně spojený s thajskou historií, v jeho ulicích se odehrávalo vše podstatné, co psalo moderní dějiny Thajska. Absolutistická monarchie dynastie Chakri se začala otřásat v základech na začátku 20. stol. Pokus o státní převrat v roce 1912 ještě nevyšel, o dvacet let později se začaly v parku Sanam Luang na dohled od královského paláce odpočítávat poslední okamžiky absolutismu v Thajsku. Právě centrum Bangkoku se v průběhu let stávalo svědkem nejdramatičtějších událostí. Některé z nich, jako když byl v červnu 1946 v královském paláci nalezen Rama VIII. s prostřelenou hlavou, se odehrávaly mimo zraky veřejnosti, jiné se přelily i do ulic města. Masové demonstrace za vypsání nové ústavy v roce 1973 skončily krveprolitím, které si vyžádalo na 4000 obětí. Násilí ze strany armády provázely i studentské protesty v kampusu univerzity Thamasat o tři roky později, při kterých bylo zabito několik set lidí, někteří z revoltujících studentů byli zaživa upáleni. Podobné obrázky zažíval Bangkok i během protestů v roce 1992 a klidu se město nedočkalo ani v 21. stol. Zatímco dějištěm předchozích bojů za demokracii byly univerzitní kampusy a zejména třída Ratchadamnoen, v novém století se politický zápas mezi příznivci a odpůrci expremiéra Thaksina Shinawatry přesunul i do obchodního centra Bangkoku, kde vyrostly barikády Shinawatrových sympatizantů. Důsledky soupeření obou znesvářených táborů pocítili na vlastní kůži i turisté, když odpůrci Shinawatry obsadili mezinárodní letiště. Také během těchto demonstrací tekla krev, v roce 2010 při potlačování protestů zahynulo 92 lidí.

Celou moderní érou thajských dějin i samotného Bangkoku prochází devátý panovník z dynastie Chakri, vysoce uctívaný Bhumibol Adulyadej, který zůstával neochvějnou jistotou, ke které se mohli Thajci vždy upírat. Během jeho vlády, trvající 70 let a 126 dní, se v Thajsku vystřídalo 30 předsedů vlád. Když 13. října 2016 Rama IX. zemřel, uzavřela se tím celá jedna kapitola dějin Thajska i jeho hlavního města.

Thajsko