Grachty
Nejtypičtější obrázek z nizozemského hlavního města – na vodní hladině se zrcadlí úzká vysoká průčelí, jedno vedle druhého. Amsterdamské kanály neboli grachty a jejich domy…
Nejtypičtější obrázek z nizozemského hlavního města – na vodní hladině se zrcadlí úzká vysoká průčelí, jedno vedle druhého. Amsterdamské kanály neboli grachty a jejich domy…
Červená stuha se vlní po impozantních viaduktech, mostech i v dlouhých tunelech, putuje průsmyky, soutěskami, podél průzračných řek, mezi rozkvetlými loukami i sněhovými závějemi. Rétská dráha, slavící letos své 125. narozeniny, fascinuje zejména panoramatickými vlaky Bernina Express a Glacier Express návštěvníky z celého světa. Její nejslavnější tratě Albula a Bernina zosobňují na 122 km, s 55 tunely či galeriemi a 196 mosty, nejen mistrovské dílo stavitelského umění, ale i kulturní dědictví…
Montreal vs. Toronto. Rivalita mezi dvěma městy není nic výjimečného. Funguje na podobných principech mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, stejně jako Brnem a Prahou nebo třeba Melbourne a Sydney na opačné straně naší planety. Málokde je však tak vyhraněná jako mezi dvěma největšími kanadskými městy. Ačkoliv ji dnes ztělesňují hlavně sportovní utkání mezi týmy obou metropolí, především souboje dvou nejstarších hokejových klubů v NHL, její podstata symbolizuje dva mocné hnací elementy, jež v historii několika staletí zformovaly národ, který si dnes říká Kanaďané…
S ohledem na geogra ckou polohu a historické vlivy nás asi nepřekvapí, že se estonská gastronomie podobá skandinávské, další inspirační zdroje můžeme najít také v ruské či německé kuchyni…
Když anglosaský král Eduard Vyznavač nechal v polovině 11. stol. vybudovat Westminsterské opatství a nedaleko od něj Westminsterský palác, jistě netušil, že Londýn se stane sídlem panovníků jedné z nejvýznamnějších monarchií v dějinách. Westminsterský palác se však již v 16. stol. vlastně přeměnil na parlament a v roce 1834 vyhořel. V britské metropoli však najdeme mnoho dalších zajímavých panovnických rezidencí. Již první normanský král Vilém Dobyvatel položil základy proslulého Toweru. Palác Hampton Court sice začal stavět kardinál Wolsey, ale daroval jej Jindřichu VIII. Tento šestkrát ženatý král dal na místě bývalého špitálu v centru města postavit Svatojakubský palác. Právě u Svatojakubského dvora se až do dnešních dnů akreditují velvyslanci cizích států… Pro turisty je však největším magnetem nejmladší panovnické sídlo – Buckinghamský palác…
Královské rezidence Číst více »
Jednou z pěti staveb, které tvoří architektonický komplex Muzejního ostrova, zapsaný od roku 1999 na seznamu Světového dědictví UNESCO, je Nové muzeum (Neues Museum). Ačkoli bylo postaveno v polovině 19. stol., je jeho název více než přiléhavý – ve své dnešní podobě bylo pro veřejnost otevřeno teprve v roce 2009…
Poklady Nového muzea Číst více »
V roce 1534 připlul francouzský mořeplavec Jacques Cartier jako první historicky doložený Evropan k ústí řeky Svatého Vavřince. Někde v oblasti zátoky Gaspé vystoupil na novou pevninu a podle tehdejšího zvyku ji zabral ve jménu francouzského krále Františka I. Později se setkal s rybářskou výpravou místních Irokézů a dozvěděl se, že někde proti proudu leží velká vesnice. Na dotaz, jak se ta oblast jmenuje, mu dva mladí hoši odpověděli „Kanata“, což je v irokézsko-huronském nářečí výraz pro osídlení či vesnici. Cartier zanesl nové jméno do svého hlášení, protože se domníval, že jde o název nově objevené země. Při svých dalších objevitelských cestách pak používal lehce zkomolené slovo pro celou oblast dolního toku řeky. Od roku 1982 se jím oficiálně nazývá obrovské území omývané vodami tří oceánů – stát Kanada je druhou největší zemí naší planety…
Londýn již dávno není středem „říše, nad kterou slunce nezapadá“. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vedez Trafalgarského náměstí k Parlamentu, se třeba od doby, kdy byl britským premiérem Winston Churchill, příliš nezměnila. Whitehall je vládní ulicí, sídlí tu většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí, financí a také, v Dover House, ministerstvo pro Skotsko. Jméno této ulice se často používá jako synonymum pro britskou vládu…
Whitehall – centrum moci Číst více »
Za svůj vznik vděčí Londýn Temži. A také Římanům, kteří si uvědomili její význam a na severním břehu řeky tehdy zvané Tamesa či Tamesis, v místě, kde se dala poprvé od svého ústí bezpečně přebrodit, vybudovali již v roce 43, za panování císaře Claudia, osadu Londinium. Stála přibližně tam, kde se dnes nachází finanční centrum City. Temže tak byla po staletí němým svědkem historie. Již v roce 1929 bývalý politik a spisovatel John Burns napsal, že „vody Temže jsou tekoucími dějinami“. Odehrávaly se na ní nejen různé královské slavnosti, ale i pohřby britských hrdinů. A právě na nábřeží Temže naproti Londýnskému oku, jehož střed vyrobili v Plzni, vítají Londýňané od počátku tisíciletí nový rok…
Královská řeka Temže Číst více »
Může být pro obyvatele i návštěvníky kteréhokoli velkoměsta něco příjemnější, než možnost odpočinku v parcích? Třeba jen na chvíli, o polední přestávce, se projít po trávníku nebo si na něj sednout a sníst si sendvič. Právě parky a zahradami oplývá Londýn snad jako žádná jiná metropole. Bez zelených ploch by se ostatně auty přeplněné město udusilo. Oficiální údaje hovoří o tom, že zeleň tvoří třetinu Londýna, přičemž tisíce parků a náměstí s trávníky a stromy mají celkovou plochu 174 km².
Zelené plíce velkoměsta Číst více »