Vydání: únor 2019
Svět tratí, lokomotiv a vagonů nás provází již dvě století. Od nesmělých počátků, přes léta horečného budování desítek tratí ke dnům úpadku a následně k opětovné renesanci železniční dopravy. Železnice působí od svých počátků na mnoho lidí omamným kouzlem, zejména v případě vlaků, které nespěchají, a umocňují tak zážitek z cesty jako takové…
Nejkrásnější turistické železnice Evropy Číst více »
Vydání: červen 2018
Montreal vs. Toronto. Rivalita mezi dvěma městy není nic výjimečného. Funguje na podobných principech mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, stejně jako Brnem a Prahou nebo třeba Melbourne a Sydney na opačné straně naší planety. Málokde je však tak vyhraněná jako mezi dvěma největšími kanadskými městy. Ačkoliv ji dnes ztělesňují hlavně sportovní utkání mezi týmy obou metropolí, především souboje dvou nejstarších hokejových klubů v NHL, její podstata symbolizuje dva mocné hnací elementy, jež v historii několika staletí zformovaly národ, který si dnes říká Kanaďané...
V druhé polovině 19. století byla pověstná skaliska při jižním pobřeží australského státu Nový Jižní Wales postrachem všech lodí, které směřovaly do nevelkého přístavu Port Campbell. Mnohé z nich nedopluly a jejich vraky pak dlouho ležely na mělčinách a jen zvyšovaly už tak zlou pověst těchto břehů. Po sta letech se stala právě tato skaliska největší turistickou atrakcí státu. Hrůzu nahánějící pobřeží je nyní považováno za vůbec nejmalebnější část australského pobřeží. Vyhlídkovou silnici zvanou Great Ocean Road, která vede podél srázných, vysokých klifů nemůže opomenout žádný návštěvník. Ostatně i sami Australané tudy rádi jezdí. Celá tato pobřežní část je nyní chráněna jako národní park Port Campbell a slouží jako turistické a rekreační zázemí relativně nedalekého Melbourne.
Velká oceánská cesta Číst více »
Orne se jako jediný z pěti normandských departmentů ani kouskem nedotýká moře, které přitom tak výrazně ovlivňuje tento svérázný francouzský kraj.
V departementu Orne Číst více »
Co může být pro obyvatele kteréhokoli velkoměsta příjemnější, než možnost odpočinku v parcích. Třeba jen na chvíli, o polední přestávce, je příjemné projít se po trávníku nebo si na něj sednout a sníst si sendvič. Londýn oplývá zelení snad jako žádná jiná metropole. Bez parků a zahrad by se auty přeplněné město snad i udusilo. Oficiální údaje hovoří o tom, že zeleň tvoří třetinu Londýna, z toho parky a náměstí s trávníky a stromy pokrývají 174 kilometrů čtverečních…
Londýn rozhodně není žádným svatým městem, jak bývá nazýván třeba Řím. Je zejména centrem obchodu a finančnictví. Tomu odpovídá i nápis na patce sloupu Královské burzy, kterým jsou úvodní slova Davidova žalmu: „Hospodinova jest země a plnost její“. Přes své světské zaměření má i britská metropole nepřeberné množství kostelů, od historických katedrál až po malé modlitebny v nejzapadlejších částech města. Není zřejmě významného světového náboženství, které by tu nemělo svůj svatostánek…
Světské město se stovkami svatostánků Číst více »
Dnes již asi těžko zjistíme, kde a kdy vznikly předsudky o nepoživatelnosti anglické kuchyně i četné vtipy na účet ostrovních hospodyněk. Možná za to mohou sami angličtí puritáni, kteří dávali přednost otázkám ducha před záležitostmi těla, ale často pomlouvali anglickou kuchyni i ti, kdo její pokrmy nikdy neochutnali a jen papouškovali zavedený stereotyp. Přiznejme si, že anglická kuchyně je pro většinu Čechů téměř neznámá, i když často užíváme třeba termín ‘anglická snídaně’. K té originální patří grilovaná klobáska, vajíčka, smažené žampiony, rajčata, často fazole a především bacon…
Pochutná si i nejmlsnější jazýček Číst více »
Pražské děti mohou londýnským školákům jen závidět. Součástí výuky britských škol jsou totiž pravidelné návštěvy muzeí a galerií. Každý všední den proto můžeme ve výstavních sálech vidět mládež ve školních uniformách, jak sedí na podlaze před obrazy a učitel jim vykládá o dějinách výtvarného umění či technice malby. Anebo je spatříme pobíhat s papíry a tužkou v ruce, jak hledají odpovědi na otázky třeba z britské historie…
Světová kulturní metropole Číst více »
Nebýt Temže, Londýn by nikdy v jihovýchodním cípu Anglie nevznikl. Řeka, jejíž celková délka, od pramene poblíž Cirencesteru až k ústí do moře, měří 338 kilometrů, byla vždy důležitou dopravní tepnou. I dnes na její hladině plují kromě četných výletních lodí i nákladní čluny, které po ní ročně přepraví více než padesát milionů tun nákladu. Bez Temže by také nemohl vzniknout londýnský přístav, v 19. století největší a nejdůležitější námořní přístav na světě – a to přesto, že Londýn neleží přímo u moře…
Mnoho anglických či britských panovníků zanechalo v Londýně po svém vládnutí nesmazatelné stopy v podobě nepřehlédnutelných staveb. Vilém Dobyvatel položil základy Toweru. Palác Hampton Court sice začal stavět kardinál Wolsey, ale daroval jej Jindřichu VIII., s jehož jménem je toto sídlo spojováno. Tento šestkrát ženatý král dal také na místě bývalého špitálu postavit Svatojakubský palác. Vilém III. koupil roku 1689 Kensingtonský palác a jeho přestavbu na královskou rezidenci svěřil siru Christpheru Wrenovi…
Sídlo králů a královen Číst více »
