Když se zeptáte, kde leží region Emilia-Romagna nebo jaká význačná místa do něj patří, uvedete asi většinu dotazovaných do rozpaků. Přitom jména jako Ferrara, Modena či Ravenna zná skoro každý, stejně jako Bolognu, jež je hlavním městem celého regionu. Pravdou je, že Emilia-Romagna je dílem teprve moderního administrativního uspořádání Itálie. Patří do ní jak vlastní …
Když se zeptáte, kde leží region Emilia-Romagna nebo jaká význačná místa do něj patří, uvedete asi většinu dotazovaných do rozpaků. Přitom jména jako Ferrara, Modena či Ravenna zná skoro každý, stejně jako Bolognu, jež je hlavním městem celého regionu. Pravdou je, že Emilia-Romagna je dílem teprve moderního administrativního uspořádání Itálie. Patří do ní jak vlastní Emilie, sestávající kdysi z desítek drobných feudálních držav a relativně samostatných měst, tak historická Romagna, po celá staletí z větší části pod papežskou svrchovaností.
Vicenza Řekneme-li Vicenza, vybaví se nám okamžitě Andrea Palladio, velký architekt období pozdní renesance, který městu vtiskl jeho dodnes zřetelný půvab. V článku o Padově jsme připomněli uličnickou básničku, která nenechala na pokoji nejen „velké doktory“ v Padově, ale ani „velké pány Benátčany“ a „bláznivé Veroňany“. Nejhůře v ní však dopadli obyvatelé Vicenzy, označení v ní jako „magna gati“. …
„Malbork z blota powstal,“ říkávalo se a nebylo v tom nic hanlivého. Jen trochu nadsázky v tom, že celý hrad byl postaven z cihel; jako takový je ovšem největším svého druhu v Evropě…
O Švýcarech se někdy říká, že jsou poněkud ostražití vůči cizincům, a není se čemu divit, jestliže už přes tisíc let žijí vklíněni mezi národy, které se neustále mezi sebou hašteří a perou. Ve skutečnosti jsou však poměrně kosmopolitní, což platí zejména pro velká města, s Ženevou a Basilejí v čele. A Basilej dokonce leží na pomezí tří zemí a tří kultur, z nichž po staletí čerpala a sama je pomáhala utvářet. Na západě je to Francie a franko-německé Alsasko, na severu Německo a na jihu vnitrozemí Švýcarska, k němuž Basilej patří už od roku 1501, kdy se připojila k švýcarské konfederaci…
Vydání: únor 2014
Maďarské metropoli se tak přezdívalo už před sto lety, ale pro nás, žijící později v těsné sovětské náruči, však Budapešť znamenala spíše jakési okno na Západ, plné kaváren, módních butiků i pestrobarevných zeleninových trhů. Duchem staré dobré monarchie evokovala blízkou, a přece nedostupnou Vídeň, jen místo valčíků tu zněl čardáš, případně rock. Velmi mnoho společného však má i s Prahou…
Lázně s termálními prameny, parádní metropole na Dunaji, víno, ostrá jídla kořeněná paprikou, Balaton a nesrozumitelná řeč. To je asi základní představa Čechů o Maďarsku, ještě před dvaceti lety sousedním státu, s kterým nás spojuje nejen společný středoevropský prostor, ale i dějiny, v nichž se styčné body objevují od samotného počátku maďarského státu…
Jako by příroda chtěla Maďarsku vynahradit to, že nemá moře, a obdařila zemi bohatstvím podzemních pramenů. A Maďaři se do vody doslova zamilovali. Komu by se to ostatně nelíbilo, koupat se pod širým nebem i v zimě a ještě se při tom prohřívat příjemně teplou vodou, jež blahodárně působí na celé tělo…
Všechny evropské národy mají přirozenou tendenci se družit, shlukovat a slavit. Je to v nás z dob dávno zasutých časem, kdy se u vysoko planoucích ohňů sjednocoval duch tlupy, rodu či kmene, kde všechny spojoval společný citový prožitek a upevňovalo se vědomí sounáležitosti. Maďaři mají tendenci a potvrzovat si svou vlastní identitu oproti svým středoevropským sousedům mnohem větší…
Když Maďarům něco upadne na zem a rozbije se to, obvykle to komentují slovy „v Moháči jsme přišli o víc“. Rčení se vztahuje k prohrané bitvě s Turky u jihomaďarského Moháče, k níž došlo skoro před půl tisíciletím. Tak silně ovlivnila dějiny národa a vryla se do jeho paměti, že dodnes zůstává jeho velkým traumatem…
Maďarská kuchyně je proslulá. Bez přehánění: jde o nejlepší kuchyni ve střední Evropě. Výsostné postavení v ní má paprika, a není se čemu divit: nejkvalitnější, nejchutnější a nejpálivější se pěstuje právě v Maďarsku. Nezastupitelné jsou v maďarské kuchyni také zakysaná smetana, která zjemňuje husté polévky a omáčky, zelí a sladkovodní ryby…
Chur je zvláštní, rozporuplně vnímané město – místo s nejstarším souvislým osídlením a zároveň nejstarší město ve Švýcarsku, jehož věhlas však pokulhává daleko za Curychem, Bernem nebo Lucernem, o Ženevě nebo Luganu nemluvě. Je hlavním městem kantonu, ale leží na samotném jeho okraji, jako Cuira se hlásí k rétorománským tradicím, ale mluví se tam německy, honosí se nejstarším biskupstvím ve střední Evropě, avšak jeho dějiny jsou historií hrdého měšťanstva bojujícího proti církevním autoritám…
Maďarské metropoli se tak přezdívalo už před sto lety, ale pro nás, žijící později v těsné sovětské náruči, však Budapešť znamenala spíše jakési okno na Západ, plné kaváren, módních butiků i pestrobarevných zeleninových trhů. Duchem staré dobré monarchie evokovala blízkou, a přece nedostupnou Vídeň, jen místo valčíků tu zněl čardáš, případně rock. Velmi mnoho společného však má i s Prahou…
V druhé polovině 19. stol. prožívali Maďaři bouřlivé období. Po heroickém, leč marném boji za nezávislost v letech 1848–1849 se museli v roce 1867 spokojit s ustavením duálního rakousko-uherského státu. Šest let nato se Pešť, Buda a Óbuda spojily v jedno město. A v roce 1880 rozhodl uherský parlament o výstavbě svého nového reprezentativního sídla v hlavním městě…
Když po vítězství u Moháče Turci opanovali velkou část Uher, Budín se od roku 1541 na jedno a půl století stal z metropole uherského státu provinčním městem, sídlem budínského pašaliku. Turci plenili, ale také budovali. Vedle mešit a minaretů i lázně, které přežily dodnes. Nejen Budapešťané se v nich cítí výborně…
Maďaři, a Budapešťané obzvlášť, jsou posedlí trhy a tržnicemi. Svou tržnici má každá větší čtvrť, ale kromě toho existuje ještě jedna ústřední, tzv. Velká tržnice, kterou najdete také v každém turistickém průvodci. Důvod je jednoduchý – jedinečná atmosféra v historických kulisách. Už jenom její prohlídka člověka nasytí…
Ve foyer budapešťské
opery se tísní desítky lidí.
Poslední opozdilci si
u pokladny kupují lístky
a shromažďují se u hostesek,
které nad hlavou drží tabulky
s názvy několika světových
jazyků včetně japonštiny.
Postupně pak vstupují
do hlediště. Tentokrát je
na programu představení
samotné opery…
Rumuni jsou národ plný paradoxů. Rádi vyzdvihují svou historii, boj s Turky i významné osobnosti politiky a kultury, a pak vám jedním dechem řeknou tento vtip: Rumunsko je krásná země, jen škoda, že je obydlená. Kladou důraz na svoje tradice, náboženství a venkovský způsob života, ale přitom se jim výborně daří na inovátorských postech v oblasti IT…
Doslova v objetí hor leží čtvrtmilionový Brašov, město bohaté historie, hospodářské a kulturní centrum oblasti Ţara Bârsei, německy Burzenland. Je však též východiskem k výletům do jedné z nekrásnějších oblastí Rumunska a klíčem k průsmykům na cestě na jihovýchod země a k Černému moři…
Více než třísettisícové sedmihradské město Kluž, rumunsky Cluj-Napoca, připomíná na první pohled spíš velké provinční město než významnou správní a kulturní metropoli, což je dáno jeho rychlým rozvojem v posledních dvou stoletích. Ale rozhodně stojí za návštěvu, už jen kvůli zdejší atmosféře a několika významným památkám…
