Když byzantský císař Justinián, vášnivý zastánce křesťanské víry, vstupoval 27. prosince 537 do právě dokončeného chrámu Hagia Sofia, měl podle kronikáře Prokopia z Kaisareie zvednout paže k nebi a zvolat: „Požehnán budiž Bůh, jenž si mě zvolil, abych tak velkou práci dovedl do konce. Ó, Šalomoune, já jsem tě předčil…!“ Císařovo srovnání patřilo biblickému Šalomounovu chrámu, […]
Istanbulské cisterny a kanály Padesát dva kamenných schodů vede do ohromujícího podzemního chrámu zaplaveného vodou. Kapky padají z klenutých stropů podepřených sloupy a žbluňkají na zrcadle vodní hladiny. Sloupy a klenby cisterny Yerebatan, prastarého vodního zásobníku, jsou zahaleny do šerosvitu. Hra odrážejících se světel a stínů za doprovodu subtilních hudebních tónů vytváří jedinečnou, magickou kulisu.
Vzdušné řeky a podzemní paláce žíznivého města Read More »
Byzantské umění Byzantská minulost se v dnešním Istanbulu připomíná několika typy staveb – církevními, palácovými, ale také užitkovými a fortifikačními. Kromě Valensova akvaduktu a monumentálních cisteren, s nimiž jsme se seznámili v předchozím článku, patří k nejpůsobivějším světským byzantským stavbám současného Istanbulu Theodosiovy hradby, které chránily město po více než 1000 let. Za vlády císaře Theodosia II. byly při
Architekt Mimar Sinan Z terasy na střeše mého hotelu se kochám svítáním nad Bosporem. Nad Süleymânovou mešitou ještě nesměle visí bledý kulatý měsíc. Působí to dojmem, jako by ho jeden ze špičatých minaretů chtěl nemilosrdně shodit z nebe na zem, aby ukončil spánek města na sedmi pahorcích. Po Bosporu, zahaleném v tuto hodinu do oparu, znaveně plují lodě
Miʼmâr Sinân a istanbulské mešity Read More »
Istanbulské bazary Eminönü, části čtvrti Fatih u Galatského mostu přes Zlatý roh, je rušno. Davy lidí proudí po nábřeží a mizí v labyrintu úzkých strmých uliček plných krámů a pultů se zbožím. Denně jich tu projdou více než dva miliony! Všude panuje kosmopolitní chaos: cestující s balíky a batohy, turisté, pouliční prodavači, matky vedoucí své
Bazary – v orientálním shopping centru Read More »
Za více než 450 let, po které vládli z Konstantinopole/Istanbulu, obývali osmanští sultáni ve městě několik paláců. Nejdéle, téměř čtyři století, využívali ten první, Topkapı Sarayı. Dnes je v něm muzeum, o němž se říká, že se svými honosnými pavilony, klenotnicemi plnými drahokamů, svatyněmi a harémem v sobě ukrývá více barvitých příběhů než většina světových muzeí dohromady. Palác
Topkapi a blyštivá nádhera sultánských paláců Read More »
Beyoğlu Část Istanbulu ležící naproti historickému poloostrovu na severní straně Zlatého rohu se v dějinách dlouho označovala řeckým jménem Pera. Dnes tomuto území odpovídá městský obvod Beyoğlu. Některé jeho čtvrti vyrostly koncem 19. stol. a staly se symbolem poevropšťování někdejší osmanské metropole a jejího otevírání se světu. Dnes se Beyoğlu se skoro čtvrt milionem obyvatel a
Beyoğlu – koncentrát tureckých paradoxů Read More »
Jeden z nejhezčích pohledů na město na Bosporu se nabízí z lodě. Plout mezi Evropou a Asií je samo o sobě jedinečným zážitkem, navíc s možností vcítit se do historie i současnosti tohoto megaměsta s jeho starým imperiálním leskem i modernitou, jak je ilustrují stavby na jednom či druhém břehu. Naše plavba mezi kontinenty začíná v Eminönü,
Podél břehů Bosporu Read More »
Istanbulská kuchyně Gurmeti se shodují v tom, že turecká kuchyně patří s francouzskou a italskou k těm nejlepším na planetě. Ovlivňovaly ji produkty a kulinářské zvyklosti mnoha kultur a národů. To jí dalo nejenom velkou rozmanitost a pestrost, ale také vzájemně se doplňující kombinace a širokou paletu chutí. V Istanbulu dostává další rozměr díky nejrůznějším čerstvým úlovkům bosporských
Široká paleta chutí Read More »
Plzeň Anděl, Chrtice a Velbloud – jen málokteré dílo vyvolalo v poslední době takový ohlas a podnítilo tak vášnivé diskuse jako tři moderní pozlacené kašny od Ondřeje Císlera, instalované v roce 2010 do rohů náměstí Republiky, samého srdce Plzně. Začít vyprávění o našem čtvrtém největším městě právě jimi dává smysl hned z několika důvodů. Kašny, jakkoli abstraktní svým
Plzeňské pivo Víte, co mají společné třeba německá piva Veltins či Warsteiner, nizozemský Amstel, turecký Efes, jihoafrická Hansa nebo madagaskarští Three Horses? Je to jednoduché – slovo „Pilsener“ na etiketě. Ano, plzeňské ovládlo svět. Každý český pivař ale ví, že to jediné pravé plzeňské, onen Prazdroj všech plzeňských piv světa, se vaří v Plzni, dokonce už
Loosovy interiéry O tom, že se v Plzni skrývá poklad, věděli dlouhá desetiletí jen odborníci. Však on byl ten poklad také pořádně schovaný pod nánosy všemožných úprav a přestaveb, jeho část byla dokonce nenávratně zničena. Až teprve 21. století ho nechalo zazářit v původní kráse, jakou se skvěl zhruba před sto lety. Skoro jako zjevení se na
Plzeňská muzea Od husitských hákovnic po boje druhé světové války, od středověkého umění k loutkám či uměleckým řemeslům – nabídka plzeňských muzeí je bohatá a vybere si v ní každý. Představit si všechna plzeňská muzea nemůžeme, na to nám prostor nestačí, připomeňme si však alespoň několik výjimečných expozic. Co se mělo zapomenout Jihozápadní Čechy včetně Plzně osvobodila
Techmania Chcete si vyzkoušet, jak fungují zákony hydromechaniky? Toužíte přenést se na chvíli mezi druhohorní dinosaury? Rádi byste pohlédli z očí do očí některým z nejjedovatějších hadů světa? Plzeň vám všechna tahle přání splní a přidá k tomu spoustu dalšího. Plzeňská Techmania, plným názvem Techmania Science Center, se sama charakterizuje jako „experimentální stanice pro zvídavé“. Centrum, u jehož
Techmania Science Center Read More »
Co vás napadne jako první, když se řekne Klatovy? Dragouni? Karafiáty? Mumie? Jezuité? Zázračný mariánský obraz? Barokní lékárna? Ke všemu se dostaneme, ale zkusme začít trochu jinak. Určitě to znáte taky – někam přijdete a najednou se vás zmocní pocit okouzlení z toho místa, pocit jakési blízkosti skoro až důvěrné, pocit klidu plynoucí ze správného řádu
Klatovy na cestách staletími Read More »
Švihov patří k našim nejmladším a v dochované podobě nejpůvodnějším hradům. Ve své době to byla prakticky nedobytná pevnost obklopená dvěma vodními příkopy. Však také hrad nikdo nikdy nedobyl a ani se vlastně o jeho dobytí nepokoušel. Historie Švihova začala v podobě zemanské tvrze s připojeným kostelíkem sv. Jiljí a malou vsí na nízkém návrší nad pravým břehem
klášter Kladruby Někdejší benediktinský klášter v Kladrubech si tradičně spojujeme především s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta, který patří k nejslavnějším dílům barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Na samotné přítomnosti této monumentální památky v Kladrubech se samozřejmě nic nezměnilo, ale klášter toho v současnosti nabízí daleko více. Letos na jaře byl po šesti letech zakončen
Klášter Plasy Cisterciácký klášter v Plasech je znám především díky budově konventu, kterou navrhl Jan Blažej Santini-Aichel a již dobový svědek Mauritius Vogt, plaský řeholník, hudebník, historik a kartograf, v kronice Tilia plassensis popisuje jako „dílo úchvatné, jemuž rovného v řádu cisterciáků není“. Už jen samotný konvent zdá se být dobrým důvodem k návštěvě Plas, ale návštěvníci tu toho
Plasy – bez vody se budova zřítí Read More »
Myslíte, že stavba vytvořená podle více než 300 let starých plánů, se může stát stavbou, ba dokonce novostavbou roku? Mariánská Týnice, konkrétně východní ambit proboštství, takovou stavbou skutečně je! Osada Mariánský Týnec, která je dnes součástí města Kralovice, není zrovna pupek světa. Četnost spojů veřejné dopravy tomu odpovídá, a tak pokud nejedete autem, budete nejspíš
Mariánská Týnice – (novo)stavba roku Read More »
Albánie je malou evropskou zemí v západní části Balkánského poloostrova. Parlamentní demokracie v čele s prezidentem a premiérem usiluje v současnosti o vstup do Evropské unie, členem NATO již je. Rozloha Albánie i počet jejích obyvatel jsou oproti Česku zhruba třetinové. Dominantním etnikem jsou Albánci, národnostní menšiny tvoří Řekové, Arumuni, Romové, Srbové, Černohorci a Makedonci. Slovníkové seznámení s Albánií však
