Mezi malé turistické klenoty Švýcarska patří osmitisícové městečko Murten s poklidnou až lehce ospalou atmosférou, které je unikátní hned v několika směrech. Jeho historie sahá hluboko do 12. stol., kdy ho v místech staršího sídla nad stejnojmenným jezerem založili vévodové z Zähringenu.
Murten – město věží Read More »
Starobylé město Estavayer-le-Lac se může pochlubit úžasným středověkým hradem Chenaux, který byl postaven ve 13. stol. za savojské vlády a z jehož vyhlídkové věže se nabízejí krásné výhledy do okolní krajiny. Potěší i romantická atmosféra starého města na ploše zhruba 300×200 m…
Kanton Appenzell Innerrhoden na severovýchodě země má ze všech 26 švýcarských kantonů nejméně obyvatel a po kantonu Basilej-město je nejmenší i svou rozlohou. Patří k nejsvéráznějším a nejkonzervativnějším částem Švýcarska. Při referendech se v jeho hlavním městě Appenzell, které nemá ani 6000 obyvatel, hlasuje pořád ještě zvednutím ruky na náměstí…
Appenzell a nosičky tajemství Read More »
Kdyby města uměla vyjadřovat své pocity, většina z nich by při pomyšlení na Thun bledla závistí. Tak předně ta poloha – sluncem zalitá modrá hladina Thunského jezera u nohou a za ní pásmo zasněžených vrcholů, jimž nedominuje nikdo menší než svatá trojice Bernských Alp, zleva doprava v pořadí Eiger, Mönch a Jungfrau. Ale to není jediné panorama, které Thun nabízí…
Thun – brána k Bernským Alpám Read More »
Zámecké expozice velmi často seznamují s minulostí rodu či rodů, které dané sídlo vybudovaly nebo vlastnily. V zámku Oberhofen na severním břehu Thunského jezera, dominantě dnešní vesnice Oberhofen am Thunersee, k tomu přistoupili jinak. Ve druhém patře objektu, který vznikl jako pevný hrad už někdy kolem roku 1200, ale svou dnešní podobu získal po novogotické přestavbě v polovině 19. stol., je umístěna stálá expozice Stets zu Diensten neboli Stále k službám…
Malebné hrady a prastaré kostely nejsou ve Švýcarsku žádnou zvláštností, nicméně málokteré město se může honosit tak malebným uskupením obojího na dvou pahorcích jako Sion v kantonu Valais (německy Wallis) na jihovýchodě země…
Dva pahorky při cestě – Sion Read More »
Nejstarší švýcarské město se těší přidané hodnotě unikátních prvenství. Za hodinu a půl cesty vlakem z Curychu se ocitnete v Churu, výchozím místě pro spoustu výletů za rázovitými tradicemi i nádhernou přírodou…
Všechny cesty vedou do Churu Read More »
Míst spojených se slavným mořeplavcem Kryštofem Kolumbem je ve Španělsku mnoho. Třeba Barcelona, kde ho přijala Katolická veličenstva po návratu z první objevné cesty, nebo Sevilla, kde v katedrále spočívají jeho ostatky. Ta nejdůležitější však leží jinde a paradoxně jsou podstatně méně známá – františkánský klášter Santa María de La Rábida a molo s replikami tří Kolumbových karavel Santa María, Pinta a Niña…
Kolumbovy karavely Read More »
Člověk a kůň. Kůň a krajina. Krajina a člověk. Spojení, která existují tisíce let. Souznění, jež ve šťastných případech může být oceněno třeba značkou světového dědictví. Tak jako v Kladrubech nad Labem…
Starokladrubští koně Read More »
A v Anglii se táhnou všemi směry z každého hrabství k městu Canterbury, za mučedníkem blahoslaveným, jenž v nemoci a strázni pomoh jim.
Canterbury duchovní centrum Anglie Read More »
Významné místo mezi světovými uměleckými sbírkami zaujímá vídeňské Uměleckohistorické muzeum, poskytující přehled evropské kulturní tradice od úsvitu dějin až na práh moderní doby. Není divu, že do něj ročně zavítá kolem jednoho a tři čtvrtě milionu návštěvníků…
Uměleckohistorické muzeum ve Vídni Read More »
O původu a povaze renesance bylo už mnoho řečeno i napsáno, ale občas se zdá, že tápeme v základních souvislostech. Všeobecně je známo, že se renesanční kultura (tedy nejen umění) zrodila v Itálii. Ale jak to vlastně bylo…
Itálie kolébka renesance Read More »
Delta Dunaje, vlévající se mnoha rameny do Černého moře, leží v rumunském historickém regionu Dobrudža a z menší části zasahuje i na území Ukrajiny. Je nejzachovalejší říční deltou v Evropě, a i proto je zapsána už od roku 1991 na seznamu Světového dědictví UNESCO. Dunajská delta je unikátní, i když v některých ohledech se jí podobá delta
Slovo „frgál“ znamenalo původně „zmetek“, „nepovedený koláč“. A vidíte – skoro po dvou stovkách let (nejstarší zmínky o frgálech jsou prý z roku 1826) to „valašský frgál“ dotáhl až k chráněnému zeměpisnému označení, jež mu udělila Evropská komise v roce 2013. V nářečí se téhle typicky valašské pochoutce říká také „vdolek“, „pecák“ nebo „lopaťák“. Poslední dvě označení pocházejí od
Koláč s certifikátem původu Read More »
Když budete projíždět Horní Lidčí, určitě vás zaujme u kruhového objezdu, kde z hlavního tahu ze Vsetína do Valašských Klobouk odbočuje silnice na Střelnou a dál na Slovensko do Púchova, moderní stavba kostela sv. Václava. I ten stojí za vidění, ale hlavní důvod k zastávce najdete v budově za ním. Je jím Česko-slovenský mechanický betlém, dílo 14 řezbářů
Betlém v Horní Lidči Read More »
Jezdí-li člověk nějakou dobu po Valašsku, dívá se a naslouchá, nemůže uniknout termínu „portáš“, při prvním zaslechnutí poněkud záhadném. Takže – kdo byli portášové? Portášský sbor věrných Valachů založil císař Ferdinand III. v roce 1638 kvůli ochraně země před loupeživými vpády z Uher. Kromě ochrany zemských hranic začali portášové záhy rovněž zajišťovat bezpečnost v kraji,
I když je Lacco Ameno s rozlohou pouhé 2 km2 nejmenší z šesti obcí na Ischii, jde o místo z mnoha důvodů jedinečné. Ideální je také jako východisko k objevování ostrova. Město v dávných dobách zasvěcené Herkulovi, jak naznačuje jeho původní název Eraclio, později pojmenované Lacco („kámen“ nebo „jeskyně“) a v roce 1863 doplněné přívlastkem Ameno („pěkný, půvabný“),
Lacco Ameno – malé, ale tradiční Read More »
Auf einer Sandsteintafel, nicht weit entfernt von einer touristischen Hütte, ganz am östlichen Ende der Trasse, die uns durch die GroBen Wände (Velké stěny) führt, erhebt sich ein einsamer Steinerner Steinpilz (Kamenný hřib) mit seinem Hut, der ein wenig unregelmäBig zu einer Seite gekippt steht. Zu seinem FuB streckt ihren langen Hals mit einem kleinen Kopf die Schildkröte (Želva) aus, deren Panzer, der einem Brotlaib ähnelt, gelegentlich als ein gemütlicher Sitzplatz für mehrere Leute dienen kann. Diese nicht sehr groBe, interressant aufgestellte Felsengruppe ist das Symbol der Tyssaer Wände (Tiské stěny)…
Tyssaer Wände, ein Felsenlabyrinth Read More »
Bei der Bewertung von Bauten und Werken der bildenden Kunst in der Landschaft geht man vor allem von ihrem architektonischen, künstlerischen, sowie von ihrem urbanistischen Wert aus. An ihrer Entstehung und ihrer Gestalt hatte nicht selten die Landschaft selbst einen groBen Anteil, die für den Autor oft die gröBte Inspiration ist. Die Geomorphologie der Landschaft lieB unikate Typen von Bauten auf dem Gebiet der Böhmischen Schweiz entstehen, wie z.B. Felsen- und Felsnischenkapellen…
Wie ein Kampfschiff, das den bedeutendsten tschechischen Fluss kurz vor dem Betreten Deutschlands bewacht, zeigt sich das Tetschner Schloss (Děčínský zámek) – das von einem einzigen eitlen Turm überragt wird, dessen klassizistische Schlossgestaltung den ursprünglichen Festungscharakter nicht ganz verheimlichen kann. Nur an Stelle der Schiffsflagge dreht sich auf der Spitze des Turms eine Wetterfahne in Gestalt eines Pfaus. Wenn der Pfau mit dem Schnabel zur Elbe zeigt und „Wasser trinkt“, erwarten die Tetschner Regen…
Tetschen – Wächter der Elbe Read More »
