Jedinečné přírodní výtvory v nebývalé koncentraci, obklopené typickou alpskou vegetací – tak by se v největší stručnosti dalo popsat to, co nabízí Il Giardino dei Ghiacciai di Cavaglia neboli Ledovcová zahrada v Cavaglii. Na vrcholu poslední doby ledové asi před 25 000 lety sahal ledovec stékající z Piz Palü (3900 m n. m.) až k Milánu, vzdálenému odtud vzdušnou čarou 100 […]
Cavaglia – Ledovcová zahrada Číst více »
Engadin Na jižním konci náměstí Plaz ve Scuolu stojí na první pohled výjimečný, honosný dům, v průčelí nejen se sgrafity, ale i s dvoupatrovými arkádami. Však mu také místní říkají „chà gronda“, doslova „velký dům“. A to ještě pohled na průčelí zdaleka nevypovídá o jeho skutečné rozlehlosti, která možná i trochu zaskočí každého, kdo vstoupí dovnitř, aby
Muzeum Dolního Engadinu Číst více »
Poschiavo Je to, jako když náhle vstoupíte kouzelnými dveřmi do jiného světa. V Graubündenu se pořád pohybujete v německy a rétorománsky mluvícím horském prostředí. Když stoupáte po berninské dráze k stejnojmennému průsmyku a nejvýše položené stanici Rhétských drah Ospizio Bernina (2253 m n. m.), ten dojem se ještě umocní. Dostanete se nad horní hranici lesa, všude jen skály
Poschiavo – město a údolí Číst více »
Scuol Na tratích Rhétské dráhy jsou pouze dvě stanice, z nichž nevedou koleje nikam dál. Jednou z nich je Scuol, hlavní centrum Dolního Engadinu. Jménem Engadin se označuje údolí řeky Inn na území Švýcarska. Je dlouhé více než 80 km a patří k nejvýše položeným osídleným údolím v Alpách. Rozděluje se na dvě části – jihozápadní Horní Engadin, širší
Scuol – v srdci Dolního Engadinu Číst více »
Švýcarské výšlapy Povozit se populárním červeným vláčkem Rhétské dráhy je cílem spousty návštěvníků Švýcarska. Ale teprve když turista z vlaku vystoupí a vydá se kolem kolejí pěšky, pochopí, s jak drsným terénem se tu stavitelé drah popasovali. Pěší trasa Via Albula Bernina měří takřka 130 km a obvykle se dělí do 10 etap. Je to epický
Vzrušující výšlapy kolem kolejí Číst více »
Arosa – O cestě vlakem do Arosy by bylo snadné napsat, že patří k těm, jež mohou být i cílem. V daném případě by to ale bylo trochu nespravedlivé vůči zážitkům, které nabízí samo toto vysokohorské středisko se svým okolím. Výstižnější je konstatování, že cesta vlakem v tomto případě obohacuje paletu zážitků o jednu nepřehlédnutelnou
Do Arosy nejen za medvědy Číst více »
Pýchou Rhétské dráhy jsou některé z nejfotografovanějších železničních viaduktů světa. Rhétská dráha využívá 624 mostů, které dohromady tvoří 4 % z celkové délky jejích tratí. Ty nejpůsobivější stavby si teď představíme. Člověk může stanout v úžasu před mnohými technickými díly. Viadukty tyčící se nad hlubokými údolími, překonávající strže a další záludnosti divokého horského terénu patří k nejatraktivnějším, ale
Viadukty Rhétské dráhy Číst více »
Jednou z hlavních spojnic Graubündenu s Lombardií byla již od římské doby Via Spluga vedoucí údolím Zadního Rýna ze švýcarského Thusisu do italské Chiavenny. Na svých 65 km nabízí hojnost přírodních krás i kulturních památek. Přesvědčit se o tom můžeme už v jejím prvním úseku z Thusisu do Zillisu. Městečko Thusis, kde končí trať Rhétských drah z Landquartu otevřená v roce 1896
Via Spluga – dílo přírody a dílo lidské Číst více »
„Nejkrásnější na světě!“ Nevěříte, že tohle zvolání může být pravda? Přesvědčte se sami a zajeďte se na Ischii podívat. Čeká na vás ostrov, kde jsou rajčata rajčatovější, lidé lidštější a kde třeba můžete najít štěstí na celý život.“
La più bella del mondo! Číst více »
Ischia je mistrovským dílem přírody. Ne nadarmo se o ní říká, že je to jeden z nejkrásnějších ostrovů na světě. Na ploše jen málo přes 46 km2 stvořily přírodní síly v Tyrhénském moři odvážné umělecké dílo. Anebo to snad byl Týfón, zlovolný bůh chaosu, jemuž vděčíme za tufové prstence či útesy, lávové kupy a proudy, pyroklastické usazeniny, sopečné krátery a rokle, pestrou paletu barev a odstínů zdejších pláží, jeskyně s tyrkysově průzračnou vodou, horké prameny a v konečném důsledku i za bujnou vegetaci, jíž se tak daří na úrodné sopečné půdě? Vyberte si…
Magická krása vzniklá z chaosu Číst více »
Jeruzalém. Hebrejsky Jerušalajim, arabsky al-Kuds, posvátné město tří monoteistických náboženství a odedávna vysněný cíl poutníků… Jeruzalém V následujících článcích se budeme věnovat památkám, za nimiž sem dnes proudí každoročně miliony návštěvníků. Všechny jsou spojeny s příběhy, které utvářely dějiny města v rozpětí tří tisíc let, od doby, kdy polokočovné židovské kmeny od východu překročily Jordán a vybojovaly si
Tři tisíciletí města míru Číst více »
Jeruzalém Jedné noci roku 943 hidžry, tedy našeho léta Páně 1537, měl sultán Süleymân I. ošklivý sen: octl se sám a bezbranný tváří tvář čtveřici rozzuřených lvů. Hned nazítří dal poslat pro své mudrce, kteří vystrašenému vladaři vysvětlili, že to se jistě sám Bůh zlobí, že Jeruzalém, svaté město islámu, nemá pořádné hradby… A tak
Hradby a osm bran Svatého města Číst více »
Biblická hora Moria neboli Chrámová hora (hebrejsky Har ha-Bajit, arabsky Harám aš-Šaríf) je spjata s Abrahámovým krutým příběhem se šťastným koncem i s osudy proroka Muhammada a jako taková je drahá srdci tří monoteistických náboženství: judaismu, islámu i křesťanství. Moria Ať se na Jeruzalém díváme odkudkoli, málokdy ji lze přehlédnout. Dominuje svému okolí a její
Památná hora Moria Číst více »
Via Dolorosa Kdo by neznal ony půvabné, většinou lidově prosté „křížové cesty“ na stěnách našich venkovských kostelů, nehledě na kapličky ve volné krajině, připomínající čtrnáct zastavení Kristovy cesty na Golgotu? A jaký pak může být zážitek z oné „pravé“ Křížové cesty v Jeruzalémě? Via Dolorosa Původní Via Dolorosa, ona „Bolestná“ či „Křížová cesta“, po níž
Nejposvátnějším místem křesťanství v Jeruzalémě je chrám Božího hrobu, ve východních církvích kostel Vzkříšení, onen chrám všeho křesťanstva podobající se „stářím zešedivělé matce, do jejíž tváře vryl boj dlouhého života hluboké stopy,“ jak skoro před sto lety napsal Gustaf Dalman, německý teolog a první ředitel Německého evangelického ústavu pro výzkum starověku ve Svaté zemi. Chrám
Chrám Božího hrobu Číst více »
Kde vlastně žili rodiče Panny Marie a kde leží ono místo s podivným jménem, místo jednoho z Ježíšových slavných zázraků? Bethesda Při samém začátku Via Dolorosa, zhruba 50 m za Lví branou, spatříme po pravé straně ulice celkem nenápadný dům s výrazně rustikovaným průčelím a dvěma gotickými portály (jeden z nich, s arabským nápisem, je zazděný). Na něj
Bethesda – v sobotu neordinujeme Číst více »
„U řek babylonských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sion.“ (Ž 137, 1) Hora Sion Kdo by neznal toto vyznání stesku po ztracené domovině, ztvárněné Giuseppem Verdim v opeře Nabucco i Antonínem Dvořákem v Biblických písních, a dokonce i v rytmicky podmanivém podání skupiny Boney M na konci 70. let minulého století? „By
Při známém židovském smyslu pro humor nám čtenáři snad prominou, že téma tak citlivé a bolestné otevřeme místní anekdotou, kam že to Židé v Jeruzalémě chodí naříkat… „No přece na finanční úřad,“ zní odpověď. Historicky korektní a správná odpověď samozřejmě zní, že už více než 1900 let je to prostor před mohutnou zdí na západní
Západní Jeruzalém Jeruzalém během svého vývoje po celá staletí až na malé výjimky nevybočoval z rámce definovaného prastarými hradbami. Teprve 19. stol. přineslo podstatnou změnu v organismu města, k němuž pojednou přibyla rozsáhlá předměstí. U jejich zrodu stál londýnský bankéř a filantrop sir Moses Montefiore. Když v polovině 19. stol. navštívil Jeruzalém, posvátné město svých židovských
Západně od Starého města Číst více »
Olivetská hora Celé město máme jako na dlani. Přímo před námi, za mohutnými hradbami, se rozkládá plošina Chrámové hory se zlatou kupolí Skalního chrámu a nízkou mešitou al-Aksá a o něco dále pak celé defilé významných památek od Sionu přes chrám Božího hrobu až k pahorkům na severní straně Jeruzaléma. Málokteré město na světě lze
Na svazích Olivetské hory Číst více »
