Po loňských květnových volbách se pradvěpodobnost vstupu Islandu do Evropské unie snížila. Spíše proevropského premiéra Halldóra Ásgrímssona ze Strany pokroku, který odešel do důchodu, totiž vystřídal Geir Haarde, dosavadní ministr zahraničí a předseda Strany nezávislosti, jenž představuje protiunijní linii…
Island a Evropská unie Číst více »
Ještě v roce 1900 existovaly na místě dnešního hlavního města pouze tři vesnice, které dohromady neměly více než tisíc obyvatel. Jednou z nich byl i Reykjavík, který dal později jméno obcím spojeným v jednu aglomeraci. Od konce druhé světové války se počet obyvatel zvětšil několikanásobně. Dnes v hlavním městě a na jeho rozrůstajících se předměstích, tedy v takzvaném Velkém Reykjavíku, žije přes 60 procent všech Islanďanů…
Nejsevernější hlavní město světa Číst více »
Zalednění je nepřehlédnutelným přírodním fenoménem Islandu, o čemž svědčí i sám název ostrova. V roce 865 jej vyslovil norský Viking Flóki Vilgerdarson, když proplouval kolem severozápadní hornaté části ostrova, plné fjordů a horských ledovců. V současnosti pokrývají ledovce více než desetinu povrchu Islandu. Jejich rozloha není neměnná, ale kolísá v závislosti na změnách klimatu. Navzdory tomuto jevu mají ledovce velký význam pro celý ostrov, neboť jsou primárním zdrojem vody většiny velkých islandských toků…
Island je druhým největším evropským ostrovem. Omýván bouřlivými vodami severního Atlantiku leží kousek pod severním polárním kruhem. Na první pohled nehostinný kus země. Na jedné straně pohádkové duhy nad vodopády, divoké řeky a horské ledovce, na straně druhé rozsáhlé sopečné pustiny, lávové příkrovy, soustavy sopek a především všudypřítomný vítr, který nedává krajině vydechnout. Ocitáme se ve zcela jiném prostředí, ve světě lávy, ledu, sněhu a lišejníků…
Krutě zkoušený ostrov uprostřed severního Atlantiku Číst více »
Island má mezi skandinávskými zeměmi nejmladší vlajku. V době, kdy byl ostrov součástí Dánska, se používala pouze vlajka dánská. Islandská vlajka s červeným, bíle lemovaným skandinávským křížem v modrém poli se směla od roku 1915 vyvěšovat pouze na pevnině, po podepsání dohody o personální unii s Dánskem roku 1918 se mohla užívat i na moři…
Mozaika zajímavostí Číst více »
Islandská republika (Lýdveldid Ísland) Rozloha: 102 829 km2
Počet obyvatel: 299 388 (červenec 2006)
Hustota zalidnění: 2,6 obyv./km2
Státní zřízení: republika
Zákonodárná moc: jednokomorový parlament (Althing)…
Počet druhů obratlovců na Islandu je poměrně chudý. Relativně jednotvárná vegetace neposkytuje zvířatům dostatek potravy. Jedinými původními suchozemskými savci na ostrově jsou lišky polární. Lidé sem zavlekli myši domácí, myšice křovinné a později i potkany, dovezeni byli ještě sobi a norkové američtí. Zato lze na Islandu zastihnout ke stovce ptačích druhů. Zdaleka nejzajímavější je svět těch mořských…
Eldorádo mořských letců Číst více »
Při pohledu na mapu bychom ho skoro přehlédli – členitý polostrov na severozápadě Islandu ční do moře jako jakési klepeto. Na padesát hlubokých fjordů dalo této nejodlehlejší a nejdrsnější oblasti ostrova jméno – Západní fjordy. Rozlohou nevelký poloostrov se na celkové délce islandského pobřeží podílí z více než poloviny…
Sítě praskající pod horami úlovků a dobré ceny na světovém trhu přinesly Islandu v letech 1995 až 1999 takový růst životní úrovně, o němž si jiné evropské země mohly nechat jen zdát. Příjmy ostrovanů vzrostly za tu dobu o 20 %, hrubý domácí produkt rostl ročně o 5 % a spotřeba stoupla jen v roce 1998 o 10 %. To jsou čísla jak z říše snů…
Bohatství z oceánu Číst více »
Je poledne, čas rybí aukce. Před malou místností se, jak je na Islandu zvykem, všichni příchozí zouvají do ponožek a z termosky si plní nezbytný plastový kalíšek kávou. Každý dostane několikastránkový výtisk dnešní nabídky ryb, ve kterém nechybí žádný důležitý údaj – druh a množství ryb, způsob uskladnění, místo, datum a způsob ulovení, jméno majitele lodi…
Prakticky celé území Islandu je svým způsobem přírodním unikátem. Několik lokalit je však natolik výjimečných, že si vysloužilo zvláštní ochranu coby národní parky. Čtyři islandské národní parky zároveň patří k turisticky vyhledávaným cílům…
Island patří mezi nejmladší oblasti zemského povrchu. Procesy, které se podílely na jeho vzniku, pokračují i v současnosti, a tak se vzhled ostrova neustále mění. Povrch Islandu je přetvářen pohybem litosférických desek, vulkanickou činností, působením ledovců a moře. Výjimečné postavení mezi těmito činiteli zaujímá především prakticky nepřetržitá sopečná činnost, která je často příčinou přírodních katastrof. Život na Islandu je tak neustále vystaven silným přírodním živlům, a nejinak tomu bude i v příštích tisíciletích…
Horká skvrna Atlantiku Číst více »
Island, jakoby odstrčený uprostřed oceánu, není zemí uzavřenou do sebe, ale řadu věcí si prostě dělá po svém. Minulost Islanďanů je historií bídy, která se v druhé polovině minulého století obrátila, možná až příliš rychle, k bohatství. Islanďané však nikdy neztratili úctu a respekt k přírodě, přestože nebo právě proto, že je dokázala a dokáže krutě potrápit…
Islanďané – jací jsou Číst více »
Turistická literatura řadí čtyřdenní trek v pohoří Landmannalaugar mezi nejhezčí treky světa vedle takových, jako je Milford Track na Novém Zélandu nebo Inca Trail v Peru. Všechna „nej“ jsou samozřejmě věcí individuálního vkusu, ale „Laugavegur“ je určitě jednou z nejkrásnějších a nejfrekventovanějších turistických cest islandskou divočinou. Prochází všemi typy islandské krajiny, horami v barvách duhy, kolem ledovců, horkých pramenů, velkých řek a jezer…
„Velšané, musíte se nějak odlišit,“ zvolal mnich, když si všiml, že jsou velmi podobně oblečeni jako Anglosasové, což vede ke zmatkům mezi bojujícími stranami. Ze země vytrhl stvol a znovu se rozkřikl: „Tímhle se označte, abyste věděli, že voják bez pórku je váš nepřítel!“ Velšané si na přilbice připnuli pórek a nakonec bitvu vyhráli. Mnich, jenž přišel s tímto nápadem, se jmenoval David. Pórek se stal národním symbolem a David patronem země…
Tyddewi, město Davidovo Číst více »
Na severním cípu Black Mountains, v mírně zvlněné a řídce osídlené krajině, leží městečko Hay-on-Wye. Velšské je doslova jen tak tak, hranice s Anglií kopírující Dulasův potok vede pár stovek metrů od jeho centra. Napůl anglický byl Hay po vpádu Normanů, kdy město samotné spravovali Angličané, zatímco Velšanům zbyl jen venkov na jih a západ od něho. Jeden z normanských baronů, William de Braose II., zde postavil kolem roku 1200 hrad, jenž v následujících stoletích musel odolávat útokům z obou stran hranice a několikrát byl zničen…
Snad každý, kdo překoná kanál La Manche, si povšimne jednoho nápadného rozdílu. Zvláště, když střední Evropu trápí letní žár a sucho – nastoupíte do letadla v rozpálené, zažloutlé Praze a vystoupíte kdekoliv ve svěží barevné Británii. Máte pocit, že jste právě přeletěli z Půlnočního království do Země krále Miroslava. Proč jsou zahrádky na britských ostrovech o tolik jiné než naše? Může za to anglické počasí…
„Velšská břidlice je nejkvalitnější na světě, žádná jiná s ní nemůže soutěžit. Blíží se jí snad jedině ta z New Foundlandu v Kanadě,“ říká David, když si k malé stoličce přináší matnou kamennou desku černošedé barvy. Za chvíli do jedné z dílen v Muzeu velšské břidlice v Llanberisu přijdou návštěvníci, jimž ukáže ruční opracování tohoto kamene. „Je to vlastně původně jemn, čistý sediment ze dna moře, starý pět až šest set milionů let, na který působilo zemské teplo, erupce, silné tlaky a voda,“ dodává asi pětapadesátiletý muž oblečený v pracovní kombinéze…
Velšané jsou náruživými sportovními fanoušky. Svou přízeň dělí mezi ragby, považované za národní sport, a fotbal. Obě míčové hry se do Walesu dostaly v 19. století. Přivezli je s sebou angličtí dělníci, které do Walesu přilákala možnost práce v průmyslu. Zatímco vyznavači fotbalu cestovali hlavně z okolí Liverpoolu a Manchestru do severního Walesu, příznivci ragby ze západu Anglie do uhelných oblastí jižního Walesu…
Millennium Stadium Číst více »
Anglesey znamená v angličtině Ostrov andělů. Velšsky se jmenuje Ynys Môn, ale velšským jménům je lépe se vyhnout. Na ostrově se totiž nachází obec s nejdelším jménem na světě. Zkuste si zapamatovat Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch. Přeložit se dá jako „Kostel svaté Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela svatého Tysilia z červené jeskyně“. Zdá se, že ostrované nejsou zrovna nudní lidé…
Historické zajímavosti ostrova Anglesey Číst více »
