2004

Labské pískovce

Dřív než Labe opustí naše území, propluje impozantní kamennou slavobránou Labských pískovců. Tato neobyčejně působivá krajina skalních měst, soutěsek, stolových hor a čedičových kopců doprovází Labe i za státní hranici, do německého Saska. Na české straně se tento malebný horopisný celek oficiálně nazývá Děčínská vrchovina, ale v kraji zobecněl název Labské pískovce…

Labské pískovce Read More »

Děčín – strážce Labe

Jako bitevní loď, střežící nejvýznamnější český tok těsně před jeho vstupem na německé území, vyhlíží děčínský zámek ? s jedinou pyšnou věží nad stavbou, jejíž klasicistní zámecké úpravy nedokázaly zcela skrýt původní pevnostní charakter. Jen místo lodní vlajkoslávy se na věži otáčí korouhvička v podobě páva. Když zobákem zamíří k Labi a „pije vodu“, děčínští očekávají déšť…

Děčín – strážce Labe Read More »

Schwarzwald – v kraji kukaček

Nejpozději od vysílání nekonečného seriálu „Schwarzwaldklinik“ v osmdesátých letech, který byl obdobou naší, i v Německu oblíbené Nemocnice na kraji města, se toto pohoří v jihozápadním Německu stalo oblíbeným turistickým cílem. Má co nabídnout – od teplých bádenských vinic na západě přes horské terény vhodné k turistice i lyžování až po dochované středověké kláštery v horských údolích…

Schwarzwald – v kraji kukaček Read More »

Mají Němci sami sebe rádi?

Čím déle v Německu žiji, tím se mi zdá obtížnější vydat o Němcích konzistentní soud. Asi by se mi tak vedlo v každé zemi, Němci však mají proti všem ostatním národům jedno specifické stigma: rozpoutali dvě agresivní války, do nichž postupně vtáhli téměř celý svět. A tento svět nezapomněl a dává to při každé možné příležitosti najevo. Tím ovšem Němcům zpětně komplikuje už tak dost bolestné, víc než půl století trvající hledání vlastní identity…

Mají Němci sami sebe rádi? Read More »

Heidelberg – univerzitní kolébky na jihozápadě Německa

Zatímco v jižní a západní Evropě vznikaly univerzity už ve 12. století, střední Evropa si na ně musela počkat ještě dalších 200 let. První univerzitou na území německé říše byla pražská Karlova v roce 1348. Jako její konkurentka vznikla o 17 let později univerzita ve Vídni a třetí pak roku 1386 univerzita v Heidelbergu…

Heidelberg – univerzitní kolébky na jihozápadě Německa Read More »

Země mezi dvěma moři

Málokde na světě je tak blízko od moře k moři jako v nejsevernější spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Pobaltské městečko Schleswig dělí od severomořského Husumu pouhých 30 km. Němci svým mořím říkají Nordsee a Ostsee – Severní a Východní. I když co do teploty vody není moc vlídné ani jedno, Němci je milují…

Země mezi dvěma moři Read More »

Regensburg, město plné událostí

Znalce němčiny ihned napadne, že Regensburg znamená nejspíš Dešťový nebo Deštný hrad. Možné to je, neboť v předpolí Šumavy, zvaném Bavorský les, o déšť nouze nebývá a byl patrně i u zrodu názvu říčky Regen (česky nazývané Řezná), která tu ústí do Dunaje. Římané ji však nazvali Regina (Královna) a vojenský tábor při ní pak Castra Regina…

Regensburg, město plné událostí Read More »

Deutsches Museum v Mnichově

„Démant lidských vědomostí“ či „Zrcadlo humanity“. Tak je po celá desetiletí nazýváno pověstné Deutsches Museum v Mnichově. Názornou, logickou a zábavnou formou přibližuje snad všechny obory lidské činnosti, a proto získalo popularitu nejenom u odborníků na exaktní vědy, ale také u laické veřejnosti, pro kterou je věda a technika vždy tak trochu strohou a nezáživnou disciplínou. Dnes patří muzeum k nejnavštěvovanějším kulturním institucím v Německu…

Deutsches Museum v Mnichově Read More »

Romantická cesta

Historii této slavné a pověstné cesty začali psát staří Římané. V Bavorských Alpách, odkud do severní Evropy pronikaly jejich legie, založili svůj první tábor a také počátek vojenské a obchodní cesty. Nazývali ji Via Claudia, ve starých německých kronikách se však objevuje pod názvem Romanischeweg, Římská cesta…

Romantická cesta Read More »

Neuschwanstein a královská sídla Ludvíka II.

Rozervanost srdce a duše, deziluze a pocit naprostého osamocení – to byly nejsilnější pocity,se kterými vstupovali lidé do 19. století. Svébytnost, kterou jim sliboval kult osvíceneckého rozumu, se následkem politických událostí stala pouhým pojmem. Útěk do snového světa romantismu – panenské přírody a slavných hrdinů dávné minulosti byl jakousi náhražkou životních jistot…

Neuschwanstein a královská sídla Ludvíka II. Read More »

Vídeňské Karlovo náměstí

Karlsplatz je tiché zelené prostranství mezi rušnými ulicemi. Jeho centrální Resslův park s neokázalou sochou vynálezce lodního šroubu není rozlehlý, ale z jeho mnoha cestiček s lavičkami je pěkný pohled na okolní budovy – ať je to Historické muzeum města Vídně, Vysoká škola technická, dva Wagnerovy secesní pavilony nebo Karlskirche, Karlův kostel, který dal náměstí jméno…

Vídeňské Karlovo náměstí Read More »