4 2006 Vysočina

Malé městečko Náměšť a jeho mohutný zámek rozděluje řeka Oslava a spojuje kamenný most, jeden z nejstarších a nejkrásnějších na Moravě. Mohutná stavba renesančního zámku působí na zalesněném návrší velice osaměle, ale přesto tamní majitelé život v podzámčí výrazně ovlivňovali…

Pelhřimov o sobě dává vědět každoročně v červnu, kdy se ve městě koná Mezinárodní festival rekordů a kuriozit. Mediálně vděčné téma se objevuje ve všech denních zprávách a na některé neobvyklé výkony se mnoho diváků přijíždí podívat osobně. Ti, kdo se dostanou do Pelhřimova v jiném čase, si mohou nejzdařilejší kuriozity a fotografie mimořádných výkonů prohlédnout ve starobylé Dolní městské bráně, v níž je Muzeum rekordů a kuriozit…

Malíř Jan Zrzavý, legendární postava výtvarné avantgardy dvacátého století, pocházel z Vadína, obce u Havlíčkova Brodu. V knihách však bývá jako jeho rodiště uváděna i sousední ves Okrouhlice. Jak je to možné? Stavení, v němž budoucí malíř 5. listopadu 1890 spatřil světlo světa, totiž bylo školou, střídavě patřící dvěma obcím. Zde vyučoval i bydlel jeho otec – řídící učitel Jan „Hanuš“ Zrzavý se svou rodinou…

Rok co rok a už pár desítek let se alespoň na dva dny stává Nové Město na Moravě místem, kam směřuje pozornost celé naší republiky a zájem lyžařů celé Evropy. V lese Ochoza za „Městem“ se běží závod Zlatá lyže Českomoravské vysočiny. Od roku 1973 má toto zimní běžecké klání stálé místo na programu Mezinárodní lyžařské federace ( FIS) a v roce 1981 se poprvé stalo součástí Světového poháru…

Šestitisícové městečko na Vysočině se na první pohled nezdá být ničím výjimečné. Leží ve stínu nedaleké Telče a zlí jazykové tvrdí, že nemá ani pořádné náměstí. Přesto Třešť výjimečná je: udržela se tu dlouholetá betlémářská tradice a v zimním období je cílem mnoha domácích i zahraničních návštěvníků. Tradice stavby betlémů se tu dědí z generace na generaci a některé betlémy jsou staré více než sto let…

Vod proudy smekají se přes kameny, hned stříbrem zasvítí, hned smaltem stínů, skal průrvou skáčí, vlaží olší kameny a na mech věší závoj z mušelínu…

Stará legenda vypráví o tom, jak k soutoku Želivky s Trnávkou přitáhlo vojsko knížete Soběslava I., aby odtud vyhnalo nepřítele české země. Před rozhodujícím střetem prý kníže poklekl a přísahal, že pokud zvítězí, založí v tomto místě klášter. Knížecí slib sice zachycuje freska v refektáři kláštera premonstrátů v Želivu, prokázáno je nicméně jen to, že Soběslav klášter založil spolu s pražským biskupem Ottou v roce 1139…

Na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči se člověk cítí jako na divadelní scéně nějaké historické hry. Zejména když si slunce posvítí na obě řady domů, které se od severní malé dolní brány vějířovitě rozestupují do stran, aby mezi sebou otevřely trojúhelníkovitý prostor náměstí, na nějž se dívají svou nejkrásnější tváří…

Kdybychom měli co nejstručněji charakterizovat krajinu Vysočiny, asi by bylo na místě použít slova nenápadnost, skromnost, umírněnost. V žádné zdejší oblasti nás nepřekvapí dramatické přírodní scenérie, nikde neuvidíme o moc víc než pomalé přelévání vln polí, luk a lesů. Hory tu také jsou, ale nabývají svých výšek pozvolna, téměř nepozorovaně, jako by se ostýchaly nějak více zprohýbat poklidný horizont. Jediná přírodní dramata tady píše počasí…

Někdy koncem třetihor narazila Sázava při utváření svého povodí na žulovou bariéru vrchu Melechova. Vyhnout se překážce nikudy nemohla a tak výsledkem vynuceného, přes dva miliony let trvajícího kontaktu jejích vod s tvrdou horninou je silně zahloubené údolí mezi Světlou a Ledčí, jeden z nejkrásnějších úseků celého dlouhého toku řeky…

V každém regionu České republiky má železnice velký význam pro dopravu cestujících i zboží, ale málokde mají tratě tak vysoký potenciál pro turistické využití jako na Vysočině. Úplně všechny úseky železnic, které jí procházejí (a není jich zrovna málo!), totiž spojuje okolní překrásná kopcovitá a rybničnatá krajina Českomoravské vrchoviny, kde v létě přitažlivě voní seno z luk a jehličí z hustých lesů a v zimě pak zasněžené stráně mírných kopců lákají k obutí běžek a příkřejší svahy k pořádnému vyzkoušení sjezdových lyží nebo snowboardů…

Naše historická města jsou si v mnohém podobná, ale každé z nich je zároveň něčím neobvyklé. Jihlava vstoupila do českých dějin jako první město s významnou těžbou stříbra a prvním horním právem v Čechách. V dalších staletích proslula výrobou sukna a v jeho produkci se postupně dostala opět na první místo v království…

Město Třebíč, malebně rozložené při řece Jihlavě, se pyšní řadou starobylých domů, velkolepou románskou bazilikou (s gotickými prvky) v zámeckém areálu někdejšího významného kláštera i unikátním souborem židovských památek. Třebíčské historické skvosty se právem nacházejí v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Půvabné město, v němž prožil šťastné roky gymnazijních studií, také inspirovalo básníka Vítězslava Nezvala…

V roce 1689, kdy klášter u Žďáru nad Sázavou značně poničil požár, stává se příslušníkem zdejší cisterciácké komunity devatenáctiletý Václav Vejmluva. Má trochu problémy s nadřízenými, kterým se nelíbí, že novic každou volnou chvíli tráví prolézáním klášterních budov, důkladně je zkoumá a že „…mezi zedníky chodívá.“

Jaroměřický zámek s kostelem svaté Markéty po boku se zjeví v kotlině pod kopcem jako snová vidina. V této venkovské kopcovité krajině je překvapivě honosný a na malé městečko Jaroměřice až neúměrně rozlehlý. Však jej také provází atribut jednoho z největších barokních areálů v Evropě. A ještě výraznější než rozloha je jeho umělecká tradice, kterou zároveň s barokní přestavbou zámku založil Jan Adam Questenberk, nejvýznamnější osobnost mezi mnoha majiteli tohoto zámku…

Když přijíždíte k Přibyslavi, již z dálky vás vítá vysoká kamenná věž s cibulovou bání. Tato samostatně stojící zvonice je poznávacím znamením města, jeho jedinou dominantou a tak trochu i symbolem dávno zašlých časů, kdy nově založené město hned vstoupilo do období svého největšího rozmachu…

„Asi hodinu západně od Okrouhlice vypíná se na žulové skále 611 m nad mořem zřícenina hradu Lipnice. Kdo staré ty trosky hradu navštívil, jistě nezapomene nikdy velikého dojmu, který si odtud odnáší a přeje i jiným, aby popatřili na zbytky toho nedobytného velikána. Obraz malebných rozvalin, jakož i velmi poutavá vyhlídka, návštěvu tohoto zajímavého místa příjemně a užitečně odmění. Jest hrad Lipnice co do polohy, opevnění, rozlohy a výstavnosti nejzajímavějším hradem na Čáslavsku…“

Na počátku byl brod v pustém pohraničí, kterým překonávala řeku Sázavu tzv. Haberská stezka, obchodní komunikace spojující Čechy s Moravou. Vznik města v tomto místě souvisel s objevem ložisek stříbrných rud v polovině 13. století; podle majitele půdy se mu nejprve začalo říkat Smilův Brod, potom nakrátko Křižovnický (byla tady komenda německých křižovníků) a od roku 1308 Německý Brod, protože převahu tu měli němečtí horníci. Město zažilo rychlou konjunkturu, po ní však přišel neméně rychlý úpadek, když zdejší ložiska nemohla konkurovat kutnohorským. Podle dalšího běhu událostí by se pak dal napsat dost poutavý thriller…