2012

Marksburg a ty další

Já nevím, proč stesk ve mně zraje / a smutek probouzí;
proč dávno umlklá báje / v duši mi pláče a zní.
Chlad podvečerní už vane / a tiše plyne Rýn;
jen temeno hory plane, / na údolí pad stín.
Nahoře krásná panna / sklání svou líbeznou tvář;
hledí jak očarována, / ve vlasech sluneční zář.
Hřebenem zlatým je laská, / píseň si prozpěvuje
a nápěv, mocný jak láska, / ozvěna opětuje.
Však plavce v lodičce malé / se zmocní divoký žal,
vzhůru jen dívá se stále, / nedbá již vírů a skal.
Já myslím, že skončí ta trýzeň, / až ve vlnách najde svůj ráj;
a tím je vinna tvá píseň, / spanilá Lorelei.
(překlad Jindřich Flusser)

Marksburg a ty další Read More »

Mohuč – madony, kam se podíváš

Před válkou jich prý bylo po městě rozeseto více než tři sta – Madony malé i velké, staré i novější, nad vchody, ve výklencích, na kašnách a další skryté v kostelích. Dnes jich je v Mohuči asi o něco méně, ale možná je to jen zdání. Mnohé jsou docela nenápadné, ale když víte, že je máte hledat, najdete jich při toulkách historickým centrem desítky…

Mohuč – madony, kam se podíváš Read More »

Otec německých řek

V německy mluvících oblastech se píše Rhein a vyslovuje „rajn“, stejně jako v anglofonních zemích, kde však užívají psanou formu Rhine. Francouzi mají Rhin („rén“), Nizozemci Rijn („rejn“), u nás se název jedné z nejznámějších evropských řek píše i vyslovuje stejně – Rýn. Současné podoby názvu Rýna se od sebe více či méně odlišují i v jiných jazycích, ale kdybychom zkoumali jejich genezi, různými cestami bychom nakonec dospěli ke keltskému pojmenování Renos. Jeho etymologie nebývá vysvětlována úplně jednoznačně, a proto se protentokrát spokojme s tím, že nejspíš znamená „řeku“…

Otec německých řek Read More »

Graubündenská sgrafita

Sgrafitová výzdoba domovních průčelí, tolik oblíbená v 16. a 17. století, není jen českou a moravskou specialitou, jakkoli k takové domněnce svádějí desítky našich zámků, paláců a dokonce i měšťanských domů pokrytých charakteristickým dekorem. Ve skutečnosti k nám byla přinesena z Itálie – a jednou z oblastí, kde též zanechala stopy, je právě kanton Graubünden…

Graubündenská sgrafita Read More »

Engadinem po Innské cyklostezce

Vydat se od pramene Innu po stejnojmenné cyklostezce z průsmyku Malojapass (1815 m n. m.) přes světoznámý Sv. Mořic a pozvolně klesajícím údolím napříč Engadinem je fascinujícím a zároveň nejpříjemnějším způsobem, jak poznat tento kraj ze sedla kola. Cykloturisté okouzlení úchvatnými výhledy na okolní alpské hřebeny projíždějí bez větší námahy údolím lemovaným rozeklanou skupinou Bernina (4049 m n.m.) a Engadinskými Alpami s malebnými kamennými obcemi Rétorománů ve stylu selské renesance…

Engadinem po Innské cyklostezce Read More »

White Turf

Svatý Mořic má vrozeného průkopnického ducha, a to nejen jako první středisko zimních sportů a cestovního ruchu, ale současně i první místo ve Švýcarsku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení. Dnešní největší mořický „highlight“, White Turf, má tradici dlouhou už od roku 1906. Kromě toho, že jde o společenskou atrakci, je to opravdový závod nejvyšší prestiže. Když se poddáte čistému sportovnímu zážitku, zažijete ohromující podívanou za zvuku burácejících kopyt tříštících ledovou plochu v tak neuvěřitelné rychlosti, že můžete pro lepší soustředění klidně zadržet dech, než doběhne váš favorit…

White Turf Read More »

Bernina Express

Od ledovců k palmám aneb jedna z nejpůsobivějších cest napříč Alpami – těmito slovy představuje železniční společnost Rhétská dráha (Rhätische Bahn) svůj světoznámý vyhlídkový vlak Bernina Express, který však podle současných měřítek žádným expresem není, když k projetí stopadesátikilometrové trasy potřebuje dlouhé čtyři hodiny. Švýcaři ale dříve považovali za expres každý vlak jedoucí na delší vzdálenost a dnes toto označení udržují jednak z úcty k tradici a samozřejmě i kvůli marketingu. Úplně stejně je tomu i v případě neméně populárního Ledovcového (Glacier) expresu, s nímž má Bernina Express společnou část své trasy…

Bernina Express Read More »

Lyžování bez hranic

Silvretta Arena Samnaun / Ischgl – velehorské středisko superlativů s bezkonkurenční atmosférou a sněhovou jistotou od listopadu do května nabízí dokonalé lyžování mezi švýcarskou obcí Samnaun a rakouským Ischglem. Okuste na vlastní kůži exkluzivitu i snobství této snad nejlepší lyžařské oblasti, která využívá francouzské zkušenosti spolu s rakouskou a švýcarskou tradicí a precizností! Dříve tu jezdili na lyžích jen pašeráci, dnes se zde lyžuje na nejrozmanitějších sjezdovkách i v nekonečných volných terénech…

Lyžování bez hranic Read More »

Kam jezdí lyžovat králové a politici

Lanovka právě dorazila k dolní stanici a my udiveně hledíme na její jméno: Prince of Wales. Co ten tady v údolí Prättigau? Pán, u něhož bydlíme, se pase na našem údivu a hrdě vysvětluje: „Ano, princ Charles k nám do Klosters jezdí na lyže prakticky každý rok, dobrých třicet let. Bydlívá nejčastěji v hotelu Walserhof, ale někdy taky u přátel v soukromí. Dokonce i u našich sousedů byl jednou na návštěvě. A kdysi, to byl ještě docela mladý, přijel se skupinou lyžařů a způsobili tu lavinu! Ale jinak se vždycky choval on i jeho synové naprosto skromně a neokázale. Člověk je potkával jak na sjezdovce, tak v horské chatě – žádní bodyguardi, žádná show. Asi je hlídají, ale tak nějak skrytě. Lady Diana tu už po rozchodu nikdy nebyla, ale Kate s Williamem se právě tady oficiálně představili jako pár…“

Kam jezdí lyžovat králové a politici Read More »

Švýcarský národní park

To stoupání se zdálo být nekonečné: za každým zdánlivě posledním terénním hrbem se neotevřel pohled na nic jiného než na stezku klikatící se dál sutí strmě vzhůru. Člověka jsme nepotkali už hezkých pár hodin, zato kozorožců bylo na vzdálenost pár desítek metrů k vidění více než dost. Konečně sedlo! Výhled na třítisícovky východního Švýcarska nebere konce…

Švýcarský národní park Read More »

Památný Chur

Chur je zvláštní, rozporuplně vnímané město – místo s nejstarším souvislým osídlením a zároveň nejstarší město ve Švýcarsku, jehož věhlas však pokulhává daleko za Curychem, Bernem nebo Lucernem, o Ženevě nebo Luganu nemluvě. Je hlavním městem kantonu, ale leží na samotném jeho okraji, jako Cuira se hlásí k rétorománským tradicím, ale mluví se tam německy, honosí se nejstarším biskupstvím ve střední Evropě, avšak jeho dějiny jsou historií hrdého měšťanstva bojujícího proti církevním autoritám…

Památný Chur Read More »

Kanton Graubünden – Švýcarsko v malém

Proč? Inu, především leží v srdci Alp a řeky odtud odvádějí své vody do tří moří. Dokonce i jeho tvar se čtyřmi výběžky k jihu trošku připomíná celé Švýcarsko. Patří k zakládajícím členům Švýcarské konfederace – slovo Bund (svaz, spolek) má přímo v názvu a spolkové je tu opravdu všechno, od hor až po nudle. Mluví se tu třemi z oficiálních čtyř jazyků a metropole Chur je s pětitisíciletou historií nejstarším městem celé země…

Kanton Graubünden – Švýcarsko v malém Read More »

Sicílie - přístav

Sicílie

Na mapě Středomoří je Sicílie nepřehlédnutelným trojúhelníkem, jehož severní hrot dělí od špičky pověstné italské boty pouhých pět kilometrů moře. Rozlohou necelých 26 000 km2 za sebou nechává všechny ostatní ostrovy Středozemního moře, v němž zaujímá strategickou polohu na půli cesty mezi Gibraltarem a Malou Asií…

Sicílie Read More »

Zubrnice

V trochu odlehlém, ale o to půvabnějším údolí Lučního potoka, přibližně v polovině jeho délky najdeme malou obec Zubrnice. Rozkládá se na úpatí Bukové hory, z jejíhož temene na ni dohlíží přísný prst televizního vysílače a z jehož úbočí k přitéká Zubrnický potok. Od něj odvozuje své jméno, přesněji od jeho čisté, neboli „zubrné“ vody. Se zubry, ani se zubrovkou nemá společného vůbec nic…

Zubrnice Read More »