Jordánsko

Jordánsko je mladý stát s dlouhou historií a mimořádně rozmanitou kulturní tradicí. I když země zastávala v dějinách regionu spíše pozici okrajového území a nikdy nebyla centrem žádné říše, díky strategické poloze se dostávala do středu zájmu všech impérií. Egypťané, Asyřané, Babyloňané, Chetité, Peršané, Řekové, Římané, křižáci, Mongolové, osmanští Turci, ti všichni a mnozí jiní si jordánské území nárokovali a někteří zde zanechali stopy. Většina lokalit v Jordánsku byla na dlouhá staletí opuštěna a znovu osídlena až v moderní době. Vykopávky odhalily pozůstatky z doby kamenné, bronzové i železné, ruiny římských měst a byzantských kostelů, jedny z nejstarších islámských staveb, křižácké pevnosti a v neposlední řadě místa, o kterých se zmiňuje Bible…

Ammán, hlavní město Jordánska, je fascinující metropolí plnou kontrastů, kde se snoubí duch starých časů a autentické prostředí městských tržišť, súqů, s moderní architekturou kosmopolitní společnosti. Řetězce mezinárodních restaurací a hotelů, butiky a nákupní centra, umělecké galerie a elegantní vily obklopené zelení na vzdušných rezidenčních předměstích koexistují s tradičními kavárnami, obchůdky, dílnami a bazarovou mentalitou životem kypícího středu města, který představuje jeho historické obchodní zázemí…

Spektakulární a majestátní, takové je největší a nejúchvatnější z jordánských pouštních údolí. Vádí Ram o rozloze 720 km2 je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO nejen kvůli svým přírodním krásám, ale také jako památka kulturní. Na 2500 petroglyfů a 20 000 skalních nápisů zde dokládá asi 12 000 let dlouhou tradici lidského osídlení. Bludiště skalních útvarů z pískovce, čediče a žuly se zvedá z nekonečných, tichem prostoupených písečných plání do výšky 800 až 1750 m n. m. Na své si tu přijdou milovníci tichých zákoutí, dlouhých pěších túr i skalního lezení…

O Petře toho bylo napsáno mnoho, ale nic nedokáže vystihnout pocity, které se člověka zmocní, když se z přítmí přírodního kaňonu vynoří silueta ikonické stavby známé jako Pokladnice. Petra, která bývá popisována jako osmý div starověkého světa a v roce 2007 byla zvolena jedním ze sedmi novodobých divů světa, je bezpochyby jedním z největších jordánských pokladů a hlavní turistickou atrakcí, která do země láká návštěvníky ze všech koutů světa…

Džeraš je jedním z nejlépe dochovaných klasických antických měst a typickým příkladem římského provinčního urbanismu. Leží pouhých 48 km severně od Ammánu a většina turistů zde svoji cestu po Jordánsku zahajuje. V řecké a římské době neslo město jméno Gerasa, někdy se mu též přezdívá Pompeje Blízkého východu…

V biblické knize Genesis se hovoří o údolí řeky Jordán kolem Mrtvého moře jako o „zahradě Hospodinově“. Ztotožnění Betánie Zajordánské s místem, kde byly položeny základy křesťanské víry, kde žil a kázal Jan Křtitel a kde pravděpodobně pokřtil i Ježíše Krista, se považuje za jeden z největších archeologických objevů nejen v rámci Blízkého východu…

Jordánsko je v posledních letech stále oblíbenějším cílem našich turistů, kteří tam jezdí objevovat historické památky, jedinečnou a pro nás velmi exotickou pouštní přírodu, ale také tamní kulturu a společnost. Jaké jsou?

O krajině kolem Mrtvého moře se mnohdy hovoří jako o krajině biblické. Dnes ji rozděluje hranice mezi Jordánskem a Izraelem, procházející od severu k jihu středem Mrtvého moře, ale ve starověku tady žádná taková hranice neexistovala. Příběhy ze Starého zákona si razily cestu napříč horami, údolími i pouštěmi bez ohledu na to, zda ležely západně (dnešní Izrael a Západní břeh) či východně (dnešní Jordánsko) od Mrtvého moře a řeky Jordán, jeho jediného přítoku…

Dnešní více než třicetitisícové město Karak (či Kerak) leží na křižovatce starověkých karavanních cest z Egypta do Sýrie. Zmiňuje se o něm už Bible jako o pevnosti Kír. V římské době byl Karak známý jako Charach-moba („moábská pevnost“), na hradě nalezneme i stopy po nabatejské přítomnosti, ale největší slávu zažil ve středověku…

Mádaba je město s přátelskou atmosférou a s více než 1300letou mírovou koexistencí muslimů a křesťanů, které asi nejvíce proslavily nálezy podlahových a nástěnných mozaik z byzantské doby. Z hory Nebó, vzdálené 10 km západně od Mádaby, se naskytl Mojžíšovi pohled na kenaanskou „zemi zaslíbenou“, kam neměl nikdy vstoupit…

Umm Qajs vám učaruje naprosto vším, svou polohou, výhledem na Golanské výšiny a město Tiberias i majestátními ruinami, které na jaře ožívají barevnými koberci vlčích máků a dalších květů. Ve své době byl coby starověká Gadara renomovaným kulturním centrem, domovem několika klasických básníků a filozofů včetně Theodora, zakladatele rétorické školy a učitele císaře Tiberia. O Gadaře psali Plinius i Flavius Josephus. Duch antické vzdělanosti se zde vznáší i dnes, vybízí návštěvníky k tomu, aby se v hektické době na chvíli zastavili a načerpali energii, která sálá z kolonádové terasy hrající všemi barvami vápence, čediče a mramoru, nebo si vychutnali západ slunce z neporušeného hlediště západního divadla…

Jídlo je základním kamenem jordánské společnosti, ať si pochutnáváte v beduínském stanu na mansafu, nasáváte vůně koření na súqu nebo se vám rozplývá na jazyku slaďoučká kunáfa. Jídlo je středobodem sociálních aktivit a oblíbeným námětem hovoru, způsob jeho přípravy či zákaz pojídání některých potravin má hluboké kořeny v sociální a náboženské struktuře Arabů…

Zámky v jordánské poušti? Na první pohled se zdá, jako by došlo k chybě v překladu, ale jordánská část Syrské pouště (al-Badíja), která místy připomíná nehostinnou měsíční krajinu posetou nekonečným množstvím ostrých pazourků a všemi barvami hrajících kamenů, ukrývá netušené architektonické skvosty. Tato část země je vzhledem k tvrdým přírodním podmínkám nejméně osídleným jordánským regionem…