Paris zaujal vznešenou pozici blazeovaného krále a lhostejný ke cvakajícím fotoaparátům i mobilům si přemýšlí o svých věcech. Rozverná Surya Bára se nejdřív válí na zádech, všechny čtyři tlapy vzhůru k nebi, a pak si hraje s klackem, zatímco Artemis se decentně prochází kolem svého výběhu…
Botanická zahrada v Liberci je unikát – nejen proto, že jde o nejstarší zařízení svého druhu u nás, ale hlavně tím, co a jak předvádí svým návštěvníkům…
Okouzleni rostlinami Číst více »
Více než stotisícový Liberec je třetím největším městem v Čechách a pátým v Česku. Leží v členitém terénu Liberecké kotliny, s Jizerskými horami na jedné a Ještědsko-kozákovským hřbetem na druhé straně. Do jeho katastru patří i samotný Ještěd…
Město pod Ještědem Číst více »
O Ještědu, hlavně o zdejším slavném vysílači a jeho duchovním otci Karlu Hubáčkovi, už bylo napsáno kde co, kupodivu se však moc nepíše o hotelu, který má v útrobách objektu od počátku své místo. Dovolím si mu teď udělat trochu reklamu a hned předesílám, že na tom nejsem nijak hmotně zainteresován; prostě si jen myslím, že jeho neotřelý interiér si větší publicitu zaslouží. A třeba i vaši návštěvu. S tou byste ale neměli otálet, protože není vyloučeno, že celý vysílač bude dlouhodobě uzavřen kvůli nutné generální rekonstrukci…
Terra felix, Šťastná země, říkalo se frýdlantskému panství, když všude kolem zuřila třicetiletá válka. Tady ne. Naopak, panství vévody Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, generalissima císařských vojsk, jen vzkvétalo. Valdštejnova armáda byla vystrojována odtud, soukeníci a pláteníci nestačili vyrábět. A tak není divu, že i hrad a zámek ve Frýdlantu se hlásí k vévodskému odkazu, byť tu sám Valdštejn téměř nepřebýval…
Frýdlant a Terra Felix Číst více »
Turisté si nacházejí cestu do Jizerských hor ve všech ročních obdobích. V létě je lákají především mohutné kamenné, cihlové i železné rozhledny a vyhlídkové věže. Skvělé podmínky tu jsou také pro cykloturistiku. Rovinatou náhorní planinu v centru hor křižuje množství zpevněných cest, kde nejezdí žádná auta – co víc si cyklista může přát? V zimě tento příhodný terén využívají milovníci bílé stopy. Dlouhá běžkařská sezona začíná v některých letech už v listopadu a končí v dubnu…
Ráj pro milovníky bílé stopy Číst více »
U Plechového pánaboha, U Dobráka, Kastlíkový strom a Oslí buk … ne, nejedná se o restaurace, ani o pojmenování surealistických obrazů. I takovéto poetické názvy náležejí pomníčkům, které jsou jednou z největších zvláštností Jizerských hor…
Nenápadné, sotva třítisícové městečko Hejnice, ležící na říčce Smědé v údolí mezi severními svahy Jizerských hor a Frýdlantskou pahorkatinou, patří k nejvýznamnějším poutním místům u nás. V minulosti bývalo dokonce přirovnáváno k Mariazell, nejslavnějšímu poutnímu místu v Rakousku…
Pod ochranou usměvavé Madony Číst více »
Dvě dvojice věží se špičatými zelenými helmicemi ční vysoko k nebi na Dombergu, nejslavnějším ze sedmi pahorků bamberských. Románsko-gotický dóm sv. Petra a Jiří nese čestný titul „basilica minor“, o čemž svědčí papežský erb nad Adamovou bránou. Chrám, který je sám o sobě vynikající architektonickou památkou, jednou z nejkrásnějších středověkých staveb v celém Německu, obsahuje navíc skvělá umělecká díla…
Bamberku, druhému největšímu městu Horních Franků, se občas přezdívá „franský Řím“. Kostelů je tu požehnaně, když na plánu pospojujeme ty hlavní, dostaneme latinský kříž. Ale hlavním důvodem přízviska je poloha na sedmi kopcích, mezi nimiž se vine řeka. Zdejší Tibera se jmenuje Regnitz a ostrov v ní není jeden, ale hned dva. Rybářským domkům u jejího levého ramene se zase tradičně říká Malé Benátky. Navzdory všem italským reminiscencím je však Bamberk pevně ukotven ve střední Evropě – dokonce tak pevně, že byl jako vynikající ukázka raně středověkého středoevropského města zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO…
Návštěva Vatikánu coby nejmenšího státu na světě je sama o sobě zajímavým turistickým zážitkem. Pro numismatiky a filatelisty ale nabízí ještě „přidanou hodnotu“ – vlastní mince a poštovní známky. Za jejich vydávání zodpovídá zvláštní Filatelistický a numismatický úřad…
Lahůdka pro sběratele – mince i známky Číst více »
Kdekoliv se Svatý otec objeví, touží ho spatřit co nejvíce věřících. Papež proto musí dbát na to, aby byl na všech shromážděních, poutích a oslavách dobře viděn…
V blízkosti západního pobřeží Mallorky leží ostrov Sa Dragonera. Turistické loďky či vodní taxíky vás tam z městečka Sant Elm přepraví během několika minut…
Přírodní park Sa Dragonera Číst více »
Vatikánská hvězdárna, Specola Vaticana, jejíž ústředí dnes sídlí v Castel Gandolfo, je zosobněním zájmu církve o astronomii, který trvá už více než 400 let…
Vatikánská observatoř Číst více »
Rádio Vatikán patří k nejstarším rozhlasovým stanicím na světě. Vysílat začalo v roce 1931, o jeho vybudování požádal papež Pius XI. slavného vynálezce italsko-irského původu Guglielma Marconiho, nositele Nobelovy ceny a spoluobjevitele bezdrátového spojení…
Jihovýchodní předměstí Říma přecházejí v oblast Castelli Romani, kterou tvoří malá města ležící v Albanské pahorkatině. Již ve starověku tady hledali útočiště před letním horkem v Římě bohatí patricijové. Na zdejších kopcích vznikaly antické vily, jež se ve středověku proměnily v opevněné hrady a později v honosná šlechtická sídla s krásnými zahradami a parky. Zalíbilo se tady i papežům…
Každému kdo navštíví vatikánská muzea se při jejich prohlídce mnohokrát naskytne pohled do zahrad Vatikánu. A přestože je součásti prohlídky také možnost do těchto zahrad vstoupit, jen hrstka návštěvníků tak učiní…
Vatikánské zahrady Číst více »
Svatopetrským náměstím zní slavnostní hudba. Papež Benedikt XVI. celý v bílém přijíždí v otevřeném autě. Bílý vůz provází po obou stranách několik osobních strážců v černých oblecích a se sluchátky v uších, kteří se ostražitě rozhlížejí kolem sebe. Papež projíždí mezi poutníky a zdraví je, lidé vstávají ze židlí a mávají mu…
Tradice, obřady, rituály Číst více »
Od května do září tady průměrná teplotní maxima přesahují třicítku a v červenci se vyšplhají na rovných 40 °C, zato v prosinci a lednu zůstávají pod bodem mrazu. Roční úhrn srážek se tu pohybuje od jednoho a půl do tří centimetrů. Přesto se zde dá procházet ve stinných loubích porostlých vinnou révou, na tržištích se to žlutí a zelení slaďoučkými melouny cha-mi a v sezoně svážejí vozy bavlnu do zpracovatelských závodů jeden za druhým. Právě jsme se seznámili se Třemi poklady Turfanské prolákliny…
Turfan – v Zemi ohně Číst více »
Pod tímhle označením se může skrývat jediná osoba – Albrecht Dürer, proslulý malíř, kreslíř a rytec, ale i matematik a teoretik umění, se v Norimberku narodil, zemřel a kromě čtyř delších evropských cest také celý život pracoval…
Albrecht Dürer – nejslavnější syn norimberský Číst více »
