Jméno autora: Země světa

Dal-li Josef Pekař své Knize o Kosti podtitul „Kus české historie“ a vyznává-li se v předmluvě, že „tu Kost, která je nejzachovalejší a nejmonumentálnější hradní pevností Českého ráje a malebností polohy své má málo sobě rovných v království, měl jsem blouznivě rád od studentských let“, je tím řečeno prakticky vše. V časopise ale nemůže zůstat několik bílých stran, a tak nezbývá, než pravdy dosahující svou jednoduchostí maximální účinnosti doplnit vybranými podrobnostmi a věřit, že podstata zůstane nerozmělněna…

Název nejvyšší hory Českého ráje (744 m n.m.) svádí k různým interpretacím, určitě ale nemá nic společného ani s houbou, ani s bojovným etnikem z ruských stepí. Oficiální vysvětlení hovoří o názvu odvozeném z osobního jména Kozák, resp. Kozákův dvůr, pokud bychom ale chtěli slyšet zábavnější toponomastický výklad, tak ten nabízí jedna lokální pověst. Podle ní na svahu hory hodil pasáček kamenem po neposlušné koze a zvíře nechtěně usmrtil, jelikož nepoznal, že kámen je ve skutečnosti kusem drahého kovu. Událost se rozkřikla, lidé sem pak přicházeli podobné kameny hledat a hoře začali říkat na základě toho, že tady kozu zabil kov…

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Klidně však vyměňte sedlo bujného vraníka za sedlo bicyklu a trap koně za cyklistickou přehazovačku: při projížďkách Českým rájem si i tak přijdete na své…

Kuželovitý kopec Vyskeř (21/10) vypadá z dálky jako kupka sena, kterou zanechal sedlák na louce, když odběhl na oběd. Čedičový vrch, zvaný též Hůra, se vypíná nad stejnojmennou obcí do výšky 465 m n. m. a patří k charakteristickým dominantám panoramatu Českého ráje…

„Byl hodný pán, byl moudrý pán / pan Humprecht Černín z Chuděnic. / Snad na nás nepomyslil sic, / však přece budiž opěván, / jen dobré o něm, zlého nic. / Neb vystavěl nám nad Sobotkou hrad / pan Humprecht Černín z Chuděnic.“ Takhle veršoval Fráňa Šrámek ve sbírce Splav na začátku básně věnované zámečku na okraji Sobotky, který už 85 let jeho rodnému městu patří…

Není jednoduché spočítat, kolik památných stromů roste v Českém ráji. Jen to zkuste: dub letní za rybníkem Oběšenec, dvě lípy srdčité na návsi v Malé Lhotě, 31 jírovců maďalů na návsi na Mužském…Až se dostanete k číslu 692, přestaňte počítat – právě tolik jich má aktuálně pod svou ochranou správa CHKO. Památné stromy ale najdete i mimo hranice chráněného území, jen třeba v Turnově jich roste dalších sedmašedesát…

Třetihorní sopečná aktivita, která se u nás nejintenzivněji projevila na severozápadě Českého masivu, zasáhla také Českou křídovou tabuli. Sice s menší intenzitou, ale i zde se jí povedlo dost výrazně zdramatizovat vzhled krajiny. Užitek z toho měl hlavně Český ráj, jemuž ohnivé síly podzemí ukuly hned několik dominant, z nichž ta nejpůsobivější se dokonce stala jeho nezaměnitelným symbolem…

Při toulkách Českým rájem se turisté potkají s Jizerou na různých místech. Jeden úsek ale stojí obzvlášť za vidění. Jde o Riegrovu stezku, která prochází přírodní rezervací Údolí Jizery u Semil a Bítouchova…

Ke značné rozmanitosti reliéfu Českého ráje přispívá i několik set jeskyní, z nichž však naprostá většina má podobu nevelkých skalních dutin utvářených v pískovcových masivech hlavně pseudokrasovými modelačními procesy. Rozlehlejších jeskyní tohoto typu, s chodbami dlouhými alespoň desítky metrů, se ve zdejších pískovcích vyvinulo jen několik, žádná se ale velikostí nemůže měřit se dvěma jeskynními systémy, které na území geoparku vznikly v horninách podléhajících krasovění…

Vyrůstají ze skal a zdají se být jejich přirozeným pokračováním, jako by to nebyl člověk, ale sama příroda, kdo je vymodeloval a z kamenů vyskládal. Skalní hrady a hrádky, ruiny v pozicích krkolomných, až se ani věřit nechce, že tu kdysi žili lidé. Tak ještě čarodějnice a čerti, cháska, co nepotřebuje chodit po pevné zemi, ale lidé? A přece je to pravda…

Pro východní část geoparku Český ráj je často využívanou vstupní branou Nová Paka, která zároveň představuje i východiště do Podkrkonoší. Leží v půvabné krajině, která má charakter ploché vrchoviny a na kterou dohlíží protáhlý hřbet Kumburku, jehož oblý vrchol (642 m n. m.) nese stejnojmennou hradní zříceninu. Hrad tu byl vybudován zřejmě okolo roku 1300 a Nová Paka, dnes desetitisícové město, patřilo dlouhou dobu k jeho majetku…

Dvě věže na čedičových sucích se hrdě vypínají nad okolní krajinu Českého ráje. Ta východnější je vyšší, západnější o něco nižší. Jejich jedinečná silueta je považována za dominantu Českého ráje. V dobách minulých se tady na Troskách dály takové věci, že se o nich vykládají povídačky dodnes…

Na severozápadním konci Turnova, směrem na Malou Skálu, stojí na pravém břehu Jizery v části města, jež nese jeho jméno, zámek Hrubý Rohozec. Nehledejme však v jeho vzhledu či historii nějakou drsnost či krutost. Přívlastek „hrubý“, postaru prostě „velký“, v minulosti obdržel, aby se odlišil od nedaleké vsi Malý Rohozec, dnes také součásti Turnova…