Překrásným údolím západních Julských Alp se vine řeka Soča s vodou zelenomodrou tak, až se ani nechce věřit, že může reálně existovat. Dnešní oblast chráněné vysokohorské přírody a adrenalinových dobrodružství však skrývá i stinné stopy historie. Krása údolí kdysi zmítaného boji první světové války v nás dnes vzbuzuje obdiv k přírodě i úctu k míru. Krása […]
Smaragdová Soča s pohnutou minulostí Read More »
Slovinský kras Kras je oblast na jihozápadě Slovinska, která sahá od údolí řeky Vipavy na jih až k italské hranici a na východ po Cerkniško jezero. Tato oblast je doslova „prokousaná“ krasovými jeskyněmi, tunely, propady, závrty a ponornými říčkami. K největším skvostům patří Postojenské a Škocjanské jeskyně, Predjamský hrad či Lipica se slavným chovem lipicánů. Vápencové kopečky,
Bledské jezero (slovinsky Blejsko jezero) je modrým klenotem slovinské krajiny a zcela jistě patří mezi nejkrásnější jezera Evropy. Má půvab čistých ledovcových jezer pod vysokými horami, ale mimořádné charisma mu dodávají historické stavby – působivý středověký hrad na vysokém skalním bradle i kostel Nanebevzetí Panny Marie na ostrově v jezeru. Jezero leží na severozápadě Slovinska,
Druhé nejvyšší pohoří Slovinska pojmenované podle městečka Kamnik a řeky Savinje stojí ve stínu známějších Julských Alp. Scenerie jeho údolí, planin i vysokohorských partií jsou přitom úžasné. Zažít je můžete stále ještě v plné kráse a poklidné atmosféře, bez rušivých jevů, které s sebou nese masová turistika. Kamnicko-Savinjské Alpy tvoří hranici mezi slovinským Kraňskem a dnes převážně
Kamnicko-Savinjské Alpy Read More »
Termály K přírodnímu bohatství Slovinska nepatří jen hory a moře, ale také termální prameny, jimiž tato nevelká země oplývá v míře nevídané. Mnozí se již přesvědčili, že slovinské termální lázně, soustředěné především v jinak méně turisticky navštěvované severovýchodní a východní části země, mají co nabídnout. Kromě 87 pramenů o teplotě 25–73 °C se zde využívá minerální
Metropole Slovinska leží v srdci země, takže je odtud blízko k horám i k moři, jakákoli památka či přírodní zajímavost je odtud na dosah. O tom, že ji Slovinci mají rádi, svědčí i její jméno Ljubljana. Český ekvivalent Lublaň naproti tomu spíš bublá a zurčí – jako říčka Ljubljanica neboli Lublaňka, která sice polovinu svého čtyřicetikilometrového toku vede
Slovinština Skoro jako zázrak působí, že si Slovinci vzdor neexistenci vlastního státu a za dlouhé hegemonie němčiny a italštiny, ale i latiny a francouzštiny, vůbec dokázali uchovat svou řeč, a ještě k tomu v nevídané pestrosti: Pouhé dva miliony Slovinců na území velikosti Moravy plus asi půl milionu Slovinců v sousedních i vzdálenějších zemích totiž hovoří 46 dialekty!
Vydejme se na kolech vinařskou oblastí Jeruzalem na východě Slovinska, po cestách mezi vinohrady, jejichž typické kontury dávají smyslný ráz horizontům vynořujícím se z melancholických luhů řek Mura a Dráva, které oblast ohraničují. Silničky mezi vinicemi nás odmění výhledy na další a další horizonty s typickými topoly, kterým tu říkají palmy, s vesničkami a z dáli viditelnými kostelíky i osamělými staveními.
Na kole z Jeruzalema do Ptuje Read More »
Parenzana byla 123 km dlouhá úzkorozchodná železniční trať, která v letech 1902– 1935 spojovala 33 měst na Istrii z Terstu do Poreče. V době svého vzniku se celá nacházela v Rakousku-Uhersku, dnes by trať vedla územím tří států, Itálie (13 km), Slovinska (32 km) a Chorvatska (78 km). Úzkorozchodná železnice měla mimo jiné sloužit k
Cyklostezka Parenzana Read More »
Neapolský záliv Voda a oheň – dva živly odedávna ovládají osudy Kampánie, malebné oblasti při Tyrhénském moři, ležící mezi Laziem a Basilicatou a ve vnitrozemí sousedící s Molise a Apulií. Už samo její jméno zní jako ozvěna básní a není divu, že krajina pod Vesuvem je už po staletí cílem básníků, milovníků historie a výtvarných
Mezi vodou a ohněm Read More »
Málokdo z turistů směřujících do Neapole se dnes trmácí po druhořadých silnicích nad pobřežím u Pozzuoli, které ho přivedou k opěvované vyhlídce z pahorků nad Posillipem. Tam je však po zásluze odměněn: mořskou zátoku přímo pod ním, hemžící se zámořskými i výletními loděmi a bělající se plachtami plachetnic, vroubí rozsáhlá městská aglomerace s impozantní siluetou
Neapol – město legend a historie Read More »
Co dělá Neapol tak výjimečným městem se specifickou atmosférou? Její obyvatelé! Jsou všude, gestikulují, mluví, smějí se nebo procházejí – a žijí. Velký plakát u vstupu do historické čtvrti Quartieri Spagnoli tvrdí: Essere Napoletano é Meraviglioso (Být Neapolitáncem je úžasné). Mezi balkony a okny se ve větru třepotají italské vlaječky, vlastnoručně namalovaná cedule ukazuje cestu
Sotva lze odhadnout, kolik muzeí po celém světě se honosí sbírkami starověkého umění, ale Národní archeologické muzeum v Neapoli má zcela zvláštní postavení mezi všemi: celé je totiž věnováno výhradně antické tvorbě, a to převážně nálezům z nedalekého Herculanea a Pompejí. Díky bohatství obou měst, zničených osudného roku 79, a díky popularitě, jíž se už
Národní archeologické muzeum v Neapoli Read More »
Capri, jméno, které budí po staletí lidské touhy. Vápencová hora s grandiózní zelení, čnící z vod Středozemního moře, symbol romantické italské dovolené opěvované v šlágrech. Ostrov o rozloze 10,4 km2 s 14 000 obyvateli leží jen 5 km od italské pevniny. Tvoří ho dvě části: Capri-město a Anacapri s kopcem Monte Solaro. Už na přelomu 19.
Svůdné a voňavé Capri Read More »
Modrá jeskyně – Pravděpodobně největší atrakcí ostrova Capri jsou jeho jeskyně, jichž je podél pobřeží asi pětašedesát. Nejznámější z nich najdeme na severozápadním cípu ostrova u Anacapri – Modrou jeskyni (Grotta Azzurra) proslavily syté a svůdné modré odstíny její vody. U otvoru v mohutné skále se na hladině houpe několik větších lodí. „Tam se přece nemůžeme
Modrá jeskyně – barevné podzemí Capri Read More »
Caserta Za větším pohodím a z dostřelu lodních děl, mohli bychom shrnout důvody ke vzniku zámeckého komplexu, který v 18. stol. vznikl severně od Neapole a do obecného povědomí posléze vstoupil jako „italské Versailles“. Od roku 1503 až do války o španělské dědictví a příchodu Habsburků roku 1713 patřilo Neapolské království Španělsku a Neapol byla sídlem španělských
Caserta – italské Versailles Read More »
Amalfinské pobřeží Jižně od Neapole vybíhá do Tyrhénského moře dlouhý poloostrov, jehož páteř tvoří mohutný horský hřeben Monti Lattari dosahující vrcholem Monte San Michele nadmořské výšky 1444 m. Horské svahy tu strmě klesají k pobřeží, kde leží na 40 km mezi Sorrentem a Salernem 28 městeček a vesnic. Zhruba v polovině najdeme městečko Amalfi, podle kterého se
Amalfinské pobřeží Read More »
Herculaneum „Mrak se zvedal do výše jako velmi štíhlý kmen a nahoře jako by se rozvětvoval… Byl hned bílý, hned zase špinavý a plný skvrn, podle příměsi země nebo popela, jež vynesl s sebou…“ Tak popsal sedmnáctiletý Plinius Mladší v dopise Corneliu Tacitovi erupci Vesuvu 24. srpna 79 v jednu hodinu po poledni. Podivný úkaz pozoroval z domu svého
Herculaneum a Pompeje Read More »
Procida Pestrobarevné domky, vůně středomořské flóry, temně modré a průzračné moře s okouzlujícími zátokami, k tomu historické skvosty, vřelí lidé, klid a pohoda, to je ostrov Procida v Neapolském zálivu. Původně jsme chtěli na Ischii. Naše paní domácí nám to však vymluvila: „Jeďte na Procidu, uvidíte něco výjimečně hezkého a bez turistického shonu.“ Ostrov sopečného původu
Procida – pošťákův pestrobarevný ostrov Read More »
Sorrento přitahuje návštěvníky z celého světa krásným členitým pobřežím, tyrkysově modrým mořem, nádhernými západy slunce i terasami s vonícími citrony už několik století. K jeho popularitě přispívá i poloha – centrum města se rozkládá na tufové terase, která spadá do moře téměř svislými, až 50 m vysokými útesy. Už starověké Surrentum bylo oblíbeným lázeňským místem.
