Hrady a pevnosti vystavěné na strategických místech jsou typickým architektonickým prvkem v celé oblasti Perského zálivu. Svou okrovou barvou splývají s okolní písečnou pouští a připomínají éru slavného Lawrence z Arábie. V Ománu jsou snad vůbec nejrozmanitější – na jedné straně tu najdeme mohutné hrady, jako je Bahla, na druhé malé stavby, vlastně jen opevněné venkovské domy, jako je třeba Bajt Nuʻmán…
Velká Bahla a maličký Bajt Nuʻmán Číst více »
Klášter Šao-lin je sice místem reálným, ale zároveň také značně mystickým. Leží na východě Číny v provincii Che-nan a je jednou z osmi památek, které jsou od roku 2010 souhrnně zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO pod názvem Historické památky Teng-fengu v „Centru Nebes a Země“…
Krásných hor jsou po světě tisíce. To ale neznamená, že si výstupem na tuhle horu nemůže člověk splnit svoji mnohaletou touhu. Fansipan, nejvyšší hora celé Indočíny (3143 m n. m.), mě lákal už od chvíle, kdy se mi dostal do ruky cestopis Mira Rozehnala, který jeho vrchol zdolal „na divoko“ už v 50. letech minulého století…
Fansipan, na vrcholu Indočíny Číst více »
Zhruba v polovině protáhlého jezera Maggiore leží u jeho západního břehu, v prostoru mezi Stresou a Verbanií, čtyři ostrůvky a jedno skalisko, souhrnně nazývané Boromejské ostrovy. Název je logický – tři ostrovy jsou ve vlastnictví Borromeů a na každém stojí zámek doplněný o zahradu či park. Maličký Isolino di San Giovanni není přístupný, ale je na něj dobře vidět z nábřeží ve Verbanii, zato Isola Bella a Isola Madre představují prvořadou turistickou atrakci…
Boromejské ostrovy Číst více »
Niagarské vodopády se všeobecně považují za atrakci USA, ale skutečnost je taková, že na jejich straně leží pouze dva menší vodopády – Americký a Nevěstin závoj. Hlavní vodopád, zvaný Podkovovitý, leží téměř celý na kanadském území a protéká jím 90 % veškeré vody. I s přihlédnutím k tomu, že z kanadského břehu je mnohem hezčí výhled, bychom měli hovořit především o přírodní památce kanadské. To ostatně rozhodli už turisté, kterých na kanadskou stranu jezdí o třetinu více než na americkou, zhruba 12 milionů ročně…
Niagárské vodopády Číst více »
Už na mapě vypadala kóta 266 m zlověstně, i když vlastně o žádnou dramatickou výšku nejde. Teploměry ale byly v Česku vyhřáté v průměru nad třicítku, přičemž na jihovýchodní Moravě bylo ještě o pár stupňů víc. Vzduch se tetelil horkem, ani lísteček se nepohnul a prudké stoupání nás nakonec donutilo seskočit z kol a vést je mezi vinicemi…
Na kole kolem Mutěnic Číst více »
Omán byl kdysi proslulý svým loďařstvím a dřevěné plachetnice „dhau“ se odtud exportovaly po celém Perském zálivu, do Indie, Číny a dalších zemí. Obchod se dědil z otce na syna a plány na stavbu lodí se přenášely ústně, bez jakýchkoliv nákresů. Dnes zde zbyla pouze poslední dílna v Súru vzdáleném 150 km od hlavního města. Lodě, které ji opouštějí, odolávají náporu moderních, levnějších a snadněji udržovatelných plavidel, která ale postrádají romantiku, tradici a krásu ruční práce. Na pláže východně od Súru připlouvají karety obrovské, aby tu nakladly vejce a svedly další kolo vysilujícího zápasu o své přežití na naší planetě, kde je člověk přivedl na pokraj vyhubení. Dva podobné příběhy, mizející lodě a ohrožený živočišný druh. Bez obou by byl náš svět chudší…
Dva téměř ztracené světy Číst více »
Pro dnešní cestovatele v sobě termín „hedvábná stezka“ skrývá především romantiku a vůni dálek, byť každodenní realita dávných obchodních karavan putujících napříč kontinentem obnášela spíše tvrdé podmínky, dřinu a nebezpečí. V každém případě ale síť obchodních cest, která se pod tímto označením skrývá, měla po zhruba 2000 let obrovský význam nejen pro přepravu nejrůznějšího zboží, ale vytvářela rovněž komplexní komunikační systém umožňující výměnu duchovního bohatství mezi Východem a Západem…
Vietnamské jeskyně dříve nepatřívaly mezi hlavní položky turistických itinerářů, ale v posledních letech se z nich stává prvořadá atrakce. Zejména nové objevy rozsáhlých krasových komplexů ve středním Vietnamu vyrážejí dech a naznačují, že na speleology čekají v nitru Země možná ještě další úžasná překvapení…
V široké nabídce aktivit, jež nabízí svým návštěvníkům oblast Lago Maggiore, nechybí ani adrenalinová atrakce zipline, tedy skluz po ocelovém laně, upevněném s určitým sklonem mezi dvěma body ve volné přírodě. Po něm kloužete samospádem zavěšeni na kladce, a při tom můžete zažít pocity do jisté míry podobné těm, které přináší let v létajícím obleku wingsuit. Je to vzrušující, je to bezpečné a nepotřebujete k tomu žádné vybavení, ani žádný výcvik. Snad jediným rizikem je návykovost…
Zipline Lago Maggiore Číst více »
Paci cké pobřeží Kanady je mimořádně členité. S celkovou délkou neuvěřitelných 40 000km je prakticky stejně dlouhé jako rovník. Nesčetné průlivy, zátoky a fjordy si svou krásou nezadají s norským pobřežím, a tak není divu, že jsou cílem tras výletních lodí, obvykle vyplouvajících z Vancouveru a směřujících až na americkou Aljašku, i několika pravidelných linek společnosti BC Ferries. Na rozdíl od Norska má ovšem kanadské pobřeží ještě malebnější pozadí, protože hory, které ho lemují, jsou vyšší. Během plavby se tak navíc naskýtá pohled na zaledněné štíty a sestupující ledovcové splazy…
Dům, kavárna, muzeum – všechno pod jedním názvem. Čeká tu dávný příběh, dokonce snad i s pikantní zápletkou, jídlo a pití, trochu poučení a zajímavé exponáty. Prostě místo, které stojí za návštěvu…
U Arabského kávovníku Číst více »
Mikulčice mají dlouhou vinařskou tradici. Sklepy zdobí pestré malované slovácké ornamenty, obcí procházejí vinařské cyklostezky. Muzeum Fanoše Mikuleckého, umístěné v jeho rodném domě, připomíná organizátora kulturního života na Podluží a také autora písniček o víně. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se pyšní unikátním oltářem z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Především však Mikulčice proslavilo archeologické naleziště na místě slovanského hradiště z období Velké Moravy…
Mikulčice, legenda české archeologie Číst více »
Ománu se podle všudypřítomné voňavé pryskyřice přezdívá „země Kadidla“, ale stejně dobře bychom ho mohli nazývat také „zemí Pevností“. Jsou jich tu desítky – menší, větší, neznámé, zapomenuté, ale i ty slavné, s nimiž se pojí nejrůznější příběhy…
Dnešní Macao se svým panoramatem nijak neliší od jiných čínských měst – v centru natěsnané mrakodrapy, kterým dominuje ten nejvyšší, hotel s kasinem a restauracemi Grand Lisboa, velkolepý chochol ve tvaru lotosového květu, a v pozadí věž Macau Tower. Přece je však jiné. Dole, mezi nízkou zástavbou u nohou věžáků, se skrývají jednotlivé připomínky někdejší dlouholeté portugalské nadvlády nad tímhle maličkým kouskem země, doplněné o pár svědků místní historie. Připomínky natolik cenné, že byly zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO…
Macao, kousíček Evropy na jihu Číny Číst více »
Danang leží téměř přesně na půli cesty mezi Hanojí a Saigonem. Ve středním Vietnamu přitom není jiné město, které by mohlo plnit roli lokální metropole. To předurčuje Danang polu s jeho výtečnou zeměpisnou polohou k dalšímu růstu a stále významnější roli…
Danang s novou tváří Číst více »
Lago dʼOrta, nejzápadněji situovaný člen rodiny velkých severoitalských jezer, je tak trochu „jedné krve“ s blízkým Lago Maggiore – posílá mu vodu řečištěm Strony, a dokonce není vyloučeno, že v dávné minulosti tvořila obě jezera souvislou vodní plochu. Kvůli blízkosti tohoto mnohem většího a světoznámého příbuzného se sice Ortu nedostává takové pozornosti, jakou by si jistě vysloužilo, kdyby leželo jinde, to ale není na škodu. Naopak se hodně cení, že turistický ruch u jeho břehů zatím ještě nenabral příliš vysoké obrátky…
Již na konci 19. stol. se začal psát jedinečný příběh továrního městečka vybudovaného v duchu tehdy populárního paternalistického kapitalismu, který vyvrcholil o sto let později jeho proměnou v areál výstavních a tvůrčích prostorů současného umění a kultury, jeden z nejzajímavějších v celé Evropě. Jméno zůstalo – Leipziger Baumwollspinnerei neboli Lipská přádelna bavlny…
Skalnatý poloostrov Musandam tvoří bránu do Hormuzského průlivu, který strategicky odděluje Arabský poloostrov od Íránu. Jeho větší část o rozloze 1800 km2 je ománskou exklávou, jedním z jedenácti ománských guvernorátů, menší jihozápadní část poloostrova patří Spojeným arabským emirátům. Turisté zatím znají Musandam hlavně díky jedno- či dvoudenním výletům, které se sem organizují z nedaleké a velmi populární Dubaje. My jsme tady ale strávili dva krásné týdny…
Šestihodinová jízda vlakem k legendami opředenému pohoří byla plná kontrastů. Vyjeli jsme z Wu-chanu, smogem zamořeného velkoměsta na Dlouhé řece. Jak jsme se vzdalovali od rozsáhlé průmyslové aglomerace, krajina se začala proměňovat. Městečka a vesnice se postupně vynořovaly z mlžného oparu, začalo přibývat jasně zelených rýžovišť a bavlníkových plantáží, okolní kopce pokrývaly bambusy a eukalypty. V podvečer jsme dorazili do městečka Wu-tang a ubytovali se v hostelu nedaleko vstupní brány do stejnojmenného pohoří…
Za taoistickou legendou do pohoří Wu-tang Číst více »
