Už na mapě vypadala kóta 266 m zlověstně, i když vlastně o žádnou dramatickou výšku nejde. Teploměry ale byly v Česku vyhřáté v průměru nad třicítku, přičemž na jihovýchodní Moravě bylo ještě o pár stupňů víc. Vzduch se tetelil horkem, ani lísteček se nepohnul a prudké stoupání nás nakonec donutilo seskočit z kol a vést je mezi vinicemi…
Na kole kolem Mutěnic Číst více »
Omán byl kdysi proslulý svým loďařstvím a dřevěné plachetnice „dhau“ se odtud exportovaly po celém Perském zálivu, do Indie, Číny a dalších zemí. Obchod se dědil z otce na syna a plány na stavbu lodí se přenášely ústně, bez jakýchkoliv nákresů. Dnes zde zbyla pouze poslední dílna v Súru vzdáleném 150 km od hlavního města. Lodě, které ji opouštějí, odolávají náporu moderních, levnějších a snadněji udržovatelných plavidel, která ale postrádají romantiku, tradici a krásu ruční práce. Na pláže východně od Súru připlouvají karety obrovské, aby tu nakladly vejce a svedly další kolo vysilujícího zápasu o své přežití na naší planetě, kde je člověk přivedl na pokraj vyhubení. Dva podobné příběhy, mizející lodě a ohrožený živočišný druh. Bez obou by byl náš svět chudší…
Dva téměř ztracené světy Číst více »
Pro dnešní cestovatele v sobě termín „hedvábná stezka“ skrývá především romantiku a vůni dálek, byť každodenní realita dávných obchodních karavan putujících napříč kontinentem obnášela spíše tvrdé podmínky, dřinu a nebezpečí. V každém případě ale síť obchodních cest, která se pod tímto označením skrývá, měla po zhruba 2000 let obrovský význam nejen pro přepravu nejrůznějšího zboží, ale vytvářela rovněž komplexní komunikační systém umožňující výměnu duchovního bohatství mezi Východem a Západem…
Vietnamské jeskyně dříve nepatřívaly mezi hlavní položky turistických itinerářů, ale v posledních letech se z nich stává prvořadá atrakce. Zejména nové objevy rozsáhlých krasových komplexů ve středním Vietnamu vyrážejí dech a naznačují, že na speleology čekají v nitru Země možná ještě další úžasná překvapení…
V široké nabídce aktivit, jež nabízí svým návštěvníkům oblast Lago Maggiore, nechybí ani adrenalinová atrakce zipline, tedy skluz po ocelovém laně, upevněném s určitým sklonem mezi dvěma body ve volné přírodě. Po něm kloužete samospádem zavěšeni na kladce, a při tom můžete zažít pocity do jisté míry podobné těm, které přináší let v létajícím obleku wingsuit. Je to vzrušující, je to bezpečné a nepotřebujete k tomu žádné vybavení, ani žádný výcvik. Snad jediným rizikem je návykovost…
Zipline Lago Maggiore Číst více »
Paci cké pobřeží Kanady je mimořádně členité. S celkovou délkou neuvěřitelných 40 000km je prakticky stejně dlouhé jako rovník. Nesčetné průlivy, zátoky a fjordy si svou krásou nezadají s norským pobřežím, a tak není divu, že jsou cílem tras výletních lodí, obvykle vyplouvajících z Vancouveru a směřujících až na americkou Aljašku, i několika pravidelných linek společnosti BC Ferries. Na rozdíl od Norska má ovšem kanadské pobřeží ještě malebnější pozadí, protože hory, které ho lemují, jsou vyšší. Během plavby se tak navíc naskýtá pohled na zaledněné štíty a sestupující ledovcové splazy…
Dům, kavárna, muzeum – všechno pod jedním názvem. Čeká tu dávný příběh, dokonce snad i s pikantní zápletkou, jídlo a pití, trochu poučení a zajímavé exponáty. Prostě místo, které stojí za návštěvu…
U Arabského kávovníku Číst více »
Mikulčice mají dlouhou vinařskou tradici. Sklepy zdobí pestré malované slovácké ornamenty, obcí procházejí vinařské cyklostezky. Muzeum Fanoše Mikuleckého, umístěné v jeho rodném domě, připomíná organizátora kulturního života na Podluží a také autora písniček o víně. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se pyšní unikátním oltářem z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Především však Mikulčice proslavilo archeologické naleziště na místě slovanského hradiště z období Velké Moravy…
Mikulčice, legenda české archeologie Číst více »
Ománu se podle všudypřítomné voňavé pryskyřice přezdívá „země Kadidla“, ale stejně dobře bychom ho mohli nazývat také „zemí Pevností“. Jsou jich tu desítky – menší, větší, neznámé, zapomenuté, ale i ty slavné, s nimiž se pojí nejrůznější příběhy…
Dnešní Macao se svým panoramatem nijak neliší od jiných čínských měst – v centru natěsnané mrakodrapy, kterým dominuje ten nejvyšší, hotel s kasinem a restauracemi Grand Lisboa, velkolepý chochol ve tvaru lotosového květu, a v pozadí věž Macau Tower. Přece je však jiné. Dole, mezi nízkou zástavbou u nohou věžáků, se skrývají jednotlivé připomínky někdejší dlouholeté portugalské nadvlády nad tímhle maličkým kouskem země, doplněné o pár svědků místní historie. Připomínky natolik cenné, že byly zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO…
Macao, kousíček Evropy na jihu Číny Číst více »
Danang leží téměř přesně na půli cesty mezi Hanojí a Saigonem. Ve středním Vietnamu přitom není jiné město, které by mohlo plnit roli lokální metropole. To předurčuje Danang polu s jeho výtečnou zeměpisnou polohou k dalšímu růstu a stále významnější roli…
Danang s novou tváří Číst více »
Lago dʼOrta, nejzápadněji situovaný člen rodiny velkých severoitalských jezer, je tak trochu „jedné krve“ s blízkým Lago Maggiore – posílá mu vodu řečištěm Strony, a dokonce není vyloučeno, že v dávné minulosti tvořila obě jezera souvislou vodní plochu. Kvůli blízkosti tohoto mnohem většího a světoznámého příbuzného se sice Ortu nedostává takové pozornosti, jakou by si jistě vysloužilo, kdyby leželo jinde, to ale není na škodu. Naopak se hodně cení, že turistický ruch u jeho břehů zatím ještě nenabral příliš vysoké obrátky…
Již na konci 19. stol. se začal psát jedinečný příběh továrního městečka vybudovaného v duchu tehdy populárního paternalistického kapitalismu, který vyvrcholil o sto let později jeho proměnou v areál výstavních a tvůrčích prostorů současného umění a kultury, jeden z nejzajímavějších v celé Evropě. Jméno zůstalo – Leipziger Baumwollspinnerei neboli Lipská přádelna bavlny…
Skalnatý poloostrov Musandam tvoří bránu do Hormuzského průlivu, který strategicky odděluje Arabský poloostrov od Íránu. Jeho větší část o rozloze 1800 km2 je ománskou exklávou, jedním z jedenácti ománských guvernorátů, menší jihozápadní část poloostrova patří Spojeným arabským emirátům. Turisté zatím znají Musandam hlavně díky jedno- či dvoudenním výletům, které se sem organizují z nedaleké a velmi populární Dubaje. My jsme tady ale strávili dva krásné týdny…
Šestihodinová jízda vlakem k legendami opředenému pohoří byla plná kontrastů. Vyjeli jsme z Wu-chanu, smogem zamořeného velkoměsta na Dlouhé řece. Jak jsme se vzdalovali od rozsáhlé průmyslové aglomerace, krajina se začala proměňovat. Městečka a vesnice se postupně vynořovaly z mlžného oparu, začalo přibývat jasně zelených rýžovišť a bavlníkových plantáží, okolní kopce pokrývaly bambusy a eukalypty. V podvečer jsme dorazili do městečka Wu-tang a ubytovali se v hostelu nedaleko vstupní brány do stejnojmenného pohoří…
Za taoistickou legendou do pohoří Wu-tang Číst více »
Přísloví „láska prochází žaludkem“ neplatí jistě jen o osobních vztazích. Jestliže se český náhled na Vietnam a Vietnamce v posledních deseti letech poměrně výrazně změnil k lepšímu, pak za to může do značné míry právě jídlo. Vietnamská kuchyně se postupně stala velkým fenoménem i v českém prostředí…
Vietnamská kuchyně Číst více »
Území Triangolo Lariano je vklíněno mezi rozevírající se ramena Komského jezera a také základna tohoto hornatého trojúhelníku má co do činění s jezerní vodou, i když ne v celé své délce. Za jižní ohraničení Triangola se totiž považuje úzký pás aluviální roviny Piana dʼErba, kterou vede silnice spojující města Como a Lecco a v níž natrefíme na skupinu pěti menších jezer, v Itálii často zmiňovaných pod společným názvem Laghi Briantei. U nás je toto pojmenování prakticky neznámé a ani s povědomím o jednotlivých vodních plochách to není nijak slavné. Pokusme se je tedy alespoň ve stručnosti představit…
„Völki“, zdrobnělina, kterou ho obyvatelé Lipska rádi označují, zní docela roztomile. Jako by chtěla alespoň trochu zlidštit monstróznost jeho i události, kterou připomíná. Völkerschlachtdenkmal, Památník bitvy národů…
Památník bitvy národů Číst více »
Jen málokterá nevěsta se může pochlubit tím, že dostala věnem větrný mlýn. Mlynář Ignác Křižovič tak údajně podaroval svou nemanželskou dceru, nejspíš v roce 1892. Mlýn tehdy, poničený vichřicí, ležel v troskách. Dar to byl zřejmě danajský, protože mlýn brzy opět změnil majitele…
Vetrný mlýn Poddvorov Číst více »
Blízkost území Ománu a Íránu, prakticky coby kamenem dohodil přes vodní úžinu, znamenala v minulosti nejen mnoho kontaktů, ale také konfliktů. Proto můžeme v Ománu nalézt pozůstatky architektury perského typu a vzpomínat na dobu Hormuzského království. Jeho jméno nese i samotná úžina, vstupní brána do Perského zálivu, kterou vede jedna z nejdůležitějších ropných tras světa a která se občas stává dějištěm námořních cvičení i provokací…
Kalhat – perské záchvěvy Číst více »
