Vhodíte žeton do turniketu, otevřou se posuvné dveře a zmizíte ve tmě. Až se dveře za vámi zavřou a druhé před vámi otevřou, tma se maličko projasní. Řada skleněných vitrín uprostřed a na stěnách obrazy, vše ale nasvíceno tak decentně, že v dlouhém úzkém sále, kde smí pobývat najednou nejvýše 60 osob, panuje jinak hluboké přítmí. Pro Lichtenštejnskou pokladnici kulisa více než případná…
Lichtenštejnská pokladnice Číst více »
Nedílnou součástí cestování po Tchaj-wanu je ochutnávání všemožných specialit místní kuchyně. Od luxusních podniků přes běžné restaurace a lidové vývařovny až po hodování pod širým nebem na nočních trzích – možností je mnoho a jsou stejně pestré jako zdejší jídelníčky…
Tchajwanská kuchyně Číst více »
Pro každého, kdo se hlouběji zajímá o Lichtenštejnsko a chce se o něm dozvědět víc než pouhý výčet historických dat, je naprostou nutností návštěva Lichtenštejnského zemského muzea, které tuto zemi představuje ze všech myslitelných úhlů…
Lichtenštejnské zemské muzeum Číst více »
Na jihozápadě a jihu Tchaj-wanu se rozkládá několik přírodně velmi zajímavých oblastí, z nichž některé patří mezi méně známá místa, která zatím úspěšně unikají masové turistice…
Příroda tchajwanského jihu Číst více »
V posledních letech alpské knížectví přešlo od neproniknutelného bankovního tajemství k přesně opačné strategii. V letošním roce se stalo jednou z prvních zemí na světě, které jsou připraveny na automatickou výměnu informací v daňové oblasti…
Lichtenštejnské banky již nemlčí Číst více »
Především na jihu Tchaj-wanu je dodnes velmi živé tradiční lidové náboženství, přepestrá směsice kultů, jež provází „institucionální“ taoismus od samých počátků jeho existence a vstupuje s ním do složitých interakcí, o jejichž povaze a hierarchii religionisté stále diskutují….
Ve víru lidového náboženství Číst více »
Špičková výzkumná pracoviště a spousty patentů, moderní výrobní závody chrlící výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Žádné dotace, ale daňové úlevy na výzkum a vývoj, nízké daně ze zisku a mezd a volný export. Úzké propojení středních škol a odborných učilišť se zaměstnavateli. To jsou recepty „alpského Silicon Valley“ na úspěch vědy a průmyslu…
Lichtenštejnsko, to je věda Číst více »
Ještě před 300 lety se v těchto místech rozkládaly bažiny a pár vesnic domorodého kmene Ketagalan. Dnes je tu moderní třímilionová metropole Tchaj-pej, od roku 1894 hlavní město celého ostrova, jehož symbol, mrakodrap Taipei 101, zná celý svět…
V centru Vaduzu, na pěší zóně Städtle, stojí vedle sebe nižší podlouhlý černý kvádr a vyšší, plošně daleko menší bílá kostka. Vzájemně se přitahující a doplňující jednota protikladů, budovy Lichtenštejnského uměleckého muzea a nadace Hilti Art Foundation…
Kunstmuseum Liechtenstein Číst více »
Víte, jak vypadá buddhistický klášter v mrakodrapu? A jak dlouho bude trvat, než se otevře 48 plánovaných podzemních buddhistických paláců? I na takové otázky najdete na Tchaj-wanu odpovědi…
Moderní buddhismus Číst více »
Pokud pár dnů po Lichtenštejnsku chodíte nebo jezdíte, snadno zjistíte, že je to také vinařská země. Vinice, typicky chráněné modrými sítěmi, se prostě nedají přehlédnout. Pro někoho může jít o zjištění překvapivé, neboť v mnohých vinařských encyklopediích Lichtenštejnsko vůbec nenajdete..
Národní palácové muzeum v Tchaj-peji patří k místům, která se v anglických průvodcích označují jako „must“, něco, co bezpodmínečně musíte vidět, nepřichází v úvahu, abyste si to nechali uniknout. Někdy se s takovým hodnocením dá polemizovat, ale v tomto případě by to bylo zbytečné. Téměř čtyři a půl milionu návštěvníků ročně je dostatečně výmluvným důkazem…
Palácové muzeum – poklady osmi tisíc let Číst více »
Podíváte-li se do alpského údolí Rýna severně od Vaduzu, spatříte dovedné spojení pohádkové krajiny s moderním průmyslem. Mezi poli a zelenými loukami s pasoucím se dobytkem stojí úhledné tovární haly a nablýskané administrativní budovy. Kolem nich je spousta rodinných domků zasazených do upravených zahrad. Žádná mračna kouře nebo nepořádek. To je uhlazená průmyslová zóna Schaanu, největšího města knížectví a průmyslového srdce „alpského tygra“…
Průmyslové srdce alpského tygra Číst více »
Nejkrásnější tchajwanský národní park se rozprostírá na ploše 920 km2, od úchvatných útesů Qingshui na východním pobřeží až k vrcholkům Centrálního pohoří, které se často stydlivě skrývají v závojích mlhy. Parkem prochází impozantní, 19 km dlouhá soutěska vymodelovaná v mramorovém masivu. Unikátní příroda, původní domorodá kultura, ale i bezpočet turistických tras přilákají k jeho branám každý den četné návštěvníky…
Rozjímat v místech, kde se psaly dávné či novodobé dějiny Německa, třeba ve veletržním areálu, ve stínu betonového monumentu stejně monstrózního jako bitva národů, kterou připomíná a jež se tu odehrála v 19. stol., nebo v kostele sv. Mikuláše, kde se lidé v roce 1989 modlili za svobodu. Zajít na slavný knižní veletrh, povečeřet ve sklepní restauraci s duchem Goetheho Fausta, projít si galerie v někdejší textilce, plavit se jezerní krajinou, posedět v druhé nejstarší evropské kavárně, zpotit se v deštném pralese v jedné z druhově nejbohatších zoologických zahrad v Evropě nebo záměrně nasednout na pozdější vlak, abyste mohli šmejdit sortimentem v nákupních promenádách unikátního železničního nádraží. To všechno a mnoho dalšího je splnitelné, stačí jen zajet do Lipska…
Kreativní metropole s pohnutou minulostí Číst více »
„Než vám ukážu pokoj, pojďte na pohárek, manžel už čeká,“ přivítala nás paní Anna, sotva odložila kolo, na němž přijela k rodinnému sklípku na okraji obce Hrušky. Apartmán nad sklepem pronajímá hostům. Vítězslav už z koštýře opřeného o rameno plnil pohárky červeným…
Kraj vína, lidových tradic i zajímavých památek Číst více »
Omán leží na východě Arabského poloostrova, má strategickou polohu u vstupu do Perského zálivu. Na východě omývají jeho břehy vody Arabského moře a Ománského zálivu, na západě sousedí s Jemenem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Právě se SAE Omán do jisté míry soupeří o přízeň zahraničních návštěvníků. Ománci s oblibou říkají, že jsou pohostinnější a příjemnější než jejich emirátští sousedé. Pravdou je, že Emiráty jsou oblíbeným a někdy až příliš populárním cílem obchodníků a turistů. Ománci jsou zvyklí na svůj klid, na nic si nehrají, cizince vítají s úsměvem a tolerancí a dokážou být skutečnými přáteli. Kromě toho je v Ománu bezpečno, podle světových statistik jde o 21. nejbezpečnější zemi světa. Snad právě proto se v poslední době těší stále většímu zájmu turistů…
Čína se odedávna označovala jako Říše středu, Čung-kuo, říše, jež má tu výsadu, že díky jejich přízni leží přímo pod kruhovými nebesy uprostřed čtverhranné země. Dnes by se pro ni hodilo jiné označení – Říše památek…
Když se v Alpách rozdávala jezera, sever Itálie nejspíš stál ve frontě jako první a kdo ví, zda si dokonce nenabral dvakrát. Ano, i taková hloupost člověka napadne nad fotogra emi sytě modrých vodních hladin sevřených v barevných ohňostrojích středomořské óry a v dáli komunikujících s blankytem oblohy přes bariéru alpských velikánů. A stejně tak ho to může napadnout nad seznamem plošně největších alpských jezer, v němž najde na prvních šesti pozicích hned tři severoitalské zástupce. Anebo i nad pořadím nejhlubších evropských jezer, kde tato „svatá trojice“ – jezera Gardské, Komské a Maggiore – guruje v první desítce…
Svět severoitalských alpských jezer Číst více »
Od roku 1975, kdy došlo k znovusjednocení Vietnamu, se jihovietnamská metropole o ciálně nazývá Ho Či Minovo Město na památku státníka, který se stal symbolem boje za vietnamskou nezávislost. Mnozí – zejména cizinci – však běžně vynechávají slovo „město“ a říkají, že jedou prostě do Ho Či Mina. Jenomže pro spoustu Vietnamců je tento název moc dlouhý, anebo jim nevyhovuje. A tak městu i po více než 40 letech říkají dál Saigon…
