Jméno autora: Země světa

Když Jaques Cartier při svém marném hledání Severozápadního průlivu objevil novou zemi, zdálo se, že nehostinný kontinent nemá nic, co by nabídl pro obchod s Evropou. Nebylo zde koření, vzácné kovy ani drahé diamanty. Na cestovatele čekala neproniknutelná divočina, ve které se pohybovali ne vždy přátelští indiáni. Ze svých cest ale přivezl Cartier také několik bobřích kožešin, které přivedly k nadšení francouzské kloboučníky. V 16. stol. totiž začala zvýšená poptávka po kloboucích rapidně snižovat počet evropských bobrů. Chlupy z kožešin jejich kanadských bratránků se osvědčily jako skvělý materiál na výrobu kloboukové plsti, a tak se ukázalo, že nový kontinent možná staré Evropě přece jen něco nabídne…

Mezi Skalistými horami a Pobřežním pohořím se v kanadské provincii Britská Kolumbie rozkládá několik prastarých horských hřbetů, které nesou společné označení Kolumbijský masiv. Jedním z nich jsou Selkirkovy hory. Z obou stran je od ostatních hřebenů odděluje údolí řeky Kolumbie, která tu teče nejdříve na sever, aby se pak stočila velkým obloukem opět na jih. Obě hlavní transkontinentální komunikace, dálnice č. 1 a železnice, tu procházejí jediným sjízdným průsmykem, který protíná horský hřbet mezi tímto obloukem a kanadskou hranicí. Jmenuje se podle svého objevitele, ale v podvědomí zasvěcených figuruje především jako průsmyk s největším počtem lavin v Kanadě…

Hřebeny hor kanadského Západu patří k oblíbeným oblastem, kam mnoho lidí přijíždí za poznáním a rekreací. Komu není líto námahy a vzdálí se od rušných komunikací a center, může být odměněn setkáním se zvířecími obyvateli vysokohorských svahů a skal, kteří by se zjednodušené dali označit jako ovce a kozy. Nejde však o chovatelské výrazy, nýbrž o divoká zvířata, která od nepaměti putují po zdejších pohořích a svému drsnému a nepřívětivému prostředí jsou velmi dobře přizpůsobena…