Když kdekoliv v Portugalsku otevřete mapu, najednou kde se vzal, tu se vzal, objeví se „kouzelný“ Portugalec nebo Portugalka, ochotnídovést vás na místo, které hledáte. Co na tom, že dotyčná osoba měla třeba vystoupit z metra o dvě zastávky dříve. Hlavně, že vám může hrdě ukázat druhý nejdelší most Evropy Vasco da Gama a Oceanárium, jehož živé exponáty si každoročně prohlédne až jeden milion návštěvníků…
V Portugalsku mají kouzelné mapy Číst více »
Neodmyslitelnou součástí mnoha amsterdamských grachtů jsou hausbóty, které je lemují po jedné nebo i obou stranách. Leckdo se při pohledu na ně zasní, jak romantické takové bydlení asi může být…
Národní park Arches (Oblouky) leží v odlehlé části Coloradské náhorní plošiny. Už jeho název naznačuje, co je hlavním fenoménem parku…
Národní park Arches Číst více »
Město na řece Ticino, která se nedaleko odtud vlévá do Pádu, na sebe v rovinaté nížině zdaleka upozorňuje vysokými čtverhrannými štíhlými věžemi z cihel. Jednotlivé rody si je údajně stavěly pro to, aby se měli jejich příslušníci kam ukrýt v případě nebezpečí…
Málokterá stavba v Paříži se tolik zmítala na vlnách dějin jako on, snad jen kostel sv. Máří Magdalény, známý nejvíce jako La Madeleine, mu může v tomhle konkurovat. Shodou okolností nechal obě stavby budovat týž král, Ludvík XV. A i v případě Panthéonu šlo původně o kostel…
Každý turista si jistě hned na letišti všimne Korejek v pestrobarevných sukních čchima a blůzách čogori, které jsou pro Koreu charakteristické a nelze je zaměnit s žádným jiným národním oblečením. Protože právě blůza a sukně tvoří klíčovou část korejského tradičního oděvu, Korejci dnes často spojují obě slova do jediného – čchimadžogori…
Pokud sem přijedete úplně poprvé, je docela pravděpodobné, že budete ohrnovat nos. Nejspíš do doby, než okusíte léčivé účinky sirnatých pramenů, které Baden ležící mezi zvlněnými kopečky Vídeňského lesa proslavily po světě. Jejich odér vám pak bude vonět jako ten nejkrásnější drahý parfém. Když k tomu připočteme elegantní stavby ve stylu biedermeieru, okouzlující růžové sady a starou dobrou operetu, bez nadsázky lze konstatovat, že návštěva třetího největšího města Dolního Rakouska je pokaždé výhrou. A to i v případě, že byste v místním kasinu, jednom z největších v Evropě, prohráli…
Baden uzdravuje i okouzluje Číst více »
Pozná to každý, kdo se z vnitrozemí či z přímořských letovisek na jihu vydá v létě do San Franciska. Zatímco v kalifornském Central Valley teploty běžně přesahují třicet stupňů, v blízkosti Zlaté brány, pouze o pár desítek mil směrem na západ, je situace naprosto jiná. Když se zeptali Marka Twaina, kde prožil svoji nejstudenější zimu, slavný humorista odpověděl: „Nejstudenější zima, jakou jsem zažil, bylo léto v San Francisku.“
Klima jako fenomén Číst více »
Město protkané vodními kanály vás neohromí velkolepými bulváry ani impozantními stavbami. Jeho krása se skrývá v drobných detailech a objevit ji můžete mezi křivolakými domy, v rozmanitých tvarech štítů, oken, dveří i domovních znamení, na tržištích a v tradičních hospůdkách. Jací jsou obyvatelé města, kteří tady žijí, pracují, baví se a denně se mísí s davy turistů?
Jací jsou Amsterdamci? Číst více »
Co je to? Na první pohled ošklivé, malé, kulaté, s černými tečkami, scvrklé… Přece kanárské brambory. Když je člověk vidí na trhu v síťce, řekne si: Kdo by se s tím chtěl škrábat? V tom je ale právě ten vtip. Kanárské brambory se jedí se slupkou. Navíc na Tenerife mají řadu dalších zvláštností. Pěstují se ve vysoké nadmořské výšce až 1200 m, a to především v severní části ostrova kolem Icodu el Alto, odkud vzešla první semínka pro všechny další ostrovy. A nesou označení chráněného původu. Takových odrůd je v Evropě jen málo, lépe řečeno už jen jediná, Patata di Bologna v Itálii…
K nezapomenutelným zážitkům z cest patří ochutnávání místních kulinářských specialit. Na začátku 21. století je samozřejmostí, že v hotelích kterékoli země se nabízí mezinárodní kuchyně, která nikoho nezaskočí, ale ani nepřekvapí. Jenže chcete-li poznat alespoň trošku cizí kulturu, je třeba zasednout k talíři s místními specialitami. A v Řecku to platí o to více, že za tisíce let řecké civilizace se zdejší kulinářství dopracovalo k jednoduchosti, v níž se skrývá harmonie chutí i krása…
Řecká kuchyně – v jednoduchosti je krása Číst více »
Prach zvolna usedá na cestu, kam jsem odbočil z hlavní silnice. Od laoského hlavního města Vientiane mne vzdušnou čarou dělí okolo 400 km. Po celodenním putování mám konečně na dosah jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť jihovýchodní Asie – Planinu džbánů…
Snad každá země má svůj národní sport, kterým žije nebo se mu věnuje většina místního obyvatelstva. V Čechách si můžete téměř s kýmkoliv popovídat o fotbale nebo hokeji a při světových šampionátech probíhají bouřlivé debaty, národ fandí a žije touto událostí. V Rakousku je sportem číslo jedna bezpochyby lyžování…
Lyžařské muzeum v Mürzzuschlagu Číst více »
Už dlouhá staletí se lidé pídí po svatém grálu, poháru či jiné nádobě, z které Ježíš pil při poslední večeři a do které Josef Arimatejský nechal stéci krev z rány způsobené Ježíšovi na kříži kopím římského vojáka Longina…
Císařský dóm Panny Marie a sv. Štěpána ve Špýru patří k nejvýznamnějším památkám připomínajícím dávnou slávu středověkého římsko-německého císařství. Téměř tři století zde byli pochováváni císaři svaté říše římské ze sálské, štaufské, habsburské a nasavské dynastie. Zároveň jde o výjimečné dílo románské architektury významně ovlivněné neklidnými dějinami oblasti kolem Horního Rýna a dokumentující různé dobové přístupy k nakládání s památkami minulosti…
Špýr – pomník historismu a památník národa Číst více »
Když jsme se ve škole učili o čínském veletoku Jang-c-ťiangu, známém též jako Dlouhá řeka neboli Čchang-ťiang, musím přiznat, že mě to moc nezajímalo. Dnes bych paní profesorku poslouchal s větším zájmem. Přišel jsem totiž na to, že cesty po světě v člověku zájem o geografii probudí. Jak rád bych znal všechny zajímavosti, které se mi tak těžce (a bohužel často neúspěšně) snažila profesorka vtlouci do hlavy. Dnes bych jí mohl říci: Tudy jsem se plavil…
Plavba po Jang-c-ťiangu Číst více »
Víte, jak vypadá ráj? Je to taková nevelká, mírně svažitá zahrada s malým patrovým dřevěným domem, v zádech les a kousek před sebou jezero. Alespoň podle jednoho z největších mozků 20. století, Alberta Einsteina…
K cestování a poznávání cizích zemí neodmyslitelně patří i ochutnávka domácí kuchyně a jejích specialit. Ta portugalská se dá stručně charakterizovat jako velmi chutná, bohatá, čerstvá, zdravá a rozmanitá. V Evropě patří k nejpestřejším kuchyním vůbec, protože odráží jak bohatství portugalských surovin, tak i historii země. Po staletí ji totiž obohacovaly nejrůznější exotické ingredience ze všech koutů světa…
Portugalská kuchyně Číst více »
Nejdelší tunel světa Švýcaři teprve dokončují pod Gotthardským masivem, zatímco v jeho stínu – o kus západněji v Alpách – už od roku 2007 úspěšně slouží třetí nejdelší tunel planety. Nový Lötschberg na trase mezi kantony Bern a Wallis měří 34,5 km…
Železnice Lötschberg – autostráda na kolejích Číst více »
Sluneční paprsky měkce pronikají okny nabílo natřeného domu se zelenými okenicemi, který se vyjímá na zeleném kopečku, uprostřed rozlehlého parku s vysokými statnými stromy. Jen pár metrů odtud se třpytí modrá hladina Lucernského jezera, kterou tu a tam rozčeří výletní loď nebo elegantní labutě. Pohlednicovou kulisu doslova korunují vrcholky majestátních hor včetně Rigi. Panorama, kterým se šest let kochal Richard Wagner, když se mu v letech 1866–1872 stala domovem malebná vila v Tribschenu u Lucernu. Prožil zde pravděpodobně nejšťastnější léta svého bouřlivého života. Kdyby jej nehnala touha uskutečnit svůj životní sen – postavit vlastní festivalové divadlo, jež vyrostlo v německém Bayreuthu, zřejmě by švýcarskou idylku nikdy neopustil…
Tribschen – idylický domov Richarda Wagnera Číst více »
