Zámecký skleník v Lednici Už v 17. stol. si začala šlechta v evropských zemích severně od Alp zřizovat u svých sídel zvláštní stavby, v nichž měly přezimovat teplomilné dřeviny, rozestavěné v teplé části roku v zahradě či jinde kolem sídla pod širým nebem. Od počátku 19. stol. se začal v Evropě se stále větším nadšením používat nový stavební materiál – litina. […]
Pro krásu a odpočinek Read More »
Berlova vápenka První písemné zprávy o zpracování vápence v Čechách pocházejí z 10. století. V kraji Železných hor je použití vápenné malty prokázáno při budování hradu Lichnice ve 13. století. Z obydlí lamačů kamene vznikla osada Prachovice, pojmenovaná podle vápenného prachu. Stejný původ má i název obce Vápenný Podol. Vápno se dlouhou dobu pálilo v jednoduchých zemních pecích.
Železniční muzeum Lužná u Rakovníka Lužná-Lišany, dnešní Lužná u Rakovníka, byla důležitou železniční stanicí již při zprovoznění úseku Buštěhradské dráhy z Lán do Chomutova v roce 1871, neboť tu byla zřízena výtopna s vodárnou. Ta musela být časem kvůli vzrůstajícímu provozu nadvakrát podstatně zvětšena a navíc byla rozšířena o dílenské haly, které pak na sklonku parní éry
Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka Read More »
Kampa má tradičně pověst rázovitého kousku Prahy, její parková část je vyhledávanou zelenou oázou, na tu zastavěnou přinejmenším pohlédne z Karlova mostu každý turista, který metropoli navštíví, milovníci moderního umění si rychle našli cestu do stejnojmenného muzea. Málokoho ale už dnes napadne, že tenhle umělý ostrov u malostranského břehu Vltavy, který před několika lety uživatelé celosvětového
Kampa a její mlýny Read More »
Josefov Když v roce 1778 znovu vpadla na území Čech pruská vojska, znamenalo to začátek války o dědictví bavorské. Rakušané vedení generálem Laudonem Prušáky v severovýchodních Čechách zadrželi. Královéhradecká pevnost s ještě mokrým zdivem rakouským jednotkám moc nepomohla, ležela hluboko ve vnitrozemí. Následné poziční boje se údajně odehrávaly v podhorských brambořištích, podle jiných pramenů se
Čekání na nepřítele Read More »
Důl Mayrau Koncem června roku 2002 vyjel z těžní klece dolu Schoeller poslední vůz naložený uhlím, a tím se uzavřela více než dvousetletá historie dolování v Kladenském kamenouhelném revíru. Nebyla to historie ledajaká, těžba uhlí změnila tvářnost Kladenska i život jeho obyvatel od základu a ruku v ruce s železárnami a ocelárnami pozdvihla Kladno mezi nejprůmyslovější
Až budete v Hradci Králové hledat vodní elektrárnu na Labi, ptejte se na Hučák. Znají ji tak všichni Hradečané. Po mostě přes řeku se kolem unikátní technické památky vozili v kočárku do Jiráskových sadů. Do parku na soutoku Labe a Orlice chodili na rande a pak zase se svými dětmi na nedělní procházky. Když vám někdo v Hradci
Sejdeme se u Hučáku Read More »
Žatec Cesta labyrintem mezi napěchovanými jutovými žoky je dlouhá, ale komu by to vadilo, hledá se poklad! Z nápisů nastříkaných přes šablony na pytlích navíc voní dálky – San Francisco, Cairo, Buenos Aires, Vladivostok, Panama… Prkna pod nohama, nad hlavou krásný trámový strop. A pak to přijde: konec labyrintu, třpyt a lesk, byli jsme úspěšní, našli
Žatec – královské město chmele Read More »
V letošním roce uplyne 85 let od doby, kdy se začala v Praze-Podolí postupně uvádět do provozu nová úpravna vody. Historie současné podolské úpravny vody začíná rokem 1929. Zpracování projektu se ujal architekt Antonín Engel. Jeho návrh zahrnoval vícestupňovou filtraci Puech-Chaball a vodárna byla postavena na místě staré Pražské vodárny. „Antonín Engel usiloval především o monumentální fórum.
Cukrovar Dobrovice V Dobrovici na Mladoboleslavsku stojí jeden ze sedmi stále fungujících cukrovarů v České republice, který je největším a nejmodernějším nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě. Zároveň jde o nejstaršího činného výrobce cukru v Evropě, protože cukr se tu začal vyrábět již v roce 1831. Už 183 let, bez vynechání jediné sezony, vyrábí dobrovický
Cukrovar Dobrovice – historický odkaz bílého zlata Read More »
Poštovna Technicky pozoruhodná stavba stojí od roku 2007 na vrcholu naší nejvyšší hory Sněžky – poštovna Anežka. Když se řekne poštovna, ne každý si pod tímto pojmem představí něco konkrétního. Jako nesamostatné služebny zajišťující pouze vybrané poštovní služby a přidělené k nadřízenému poštovnímu úřadu u nás poštovny fungovaly do roku 1958. V poslední době se v nepatrném počtu
Nejvýš stojí Anežka Read More »
Zájezd do Vídně – podrobný program Po loňské úspěšné drážďanské premiéře vás tentokrát zveme na prodloužený víkend do konzervativní i avantgardní, nostalgické i bouřlivé, elegantní i multikulturní, vždy však okouzlující metropole na Dunaji. Poznávací a zážitkový zájezd povedou opět vaši známí a oblíbení autoři – kunsthistorik PhDr. Jaromír Adamec a odpovědný redaktor časopisu RNDr. Jaroslav
Zájezd do Vídně s časopisem Země světa Podrobný program zájezdu naleznete zde
S časopisem Země světa do Vídně Read More »
Skotská Vysočina patří bezesporu k nejmalebnějším částem Spojeného království, zároveň ale také k nejdrsnějším. Blízkost oceánu a Golfského proudu způsobuje časté změny počasí, které spolu s hornatým reliéfem zformovaly zdejší obyvatele do otužilého a svérázného národa. Díky své nezdolnosti si dodnes udržel svoji kulturu, tradici i jazyk, což se mimo jiné projevuje i v místopisu. Řečeno s Karlem Čapkem, jezera
„Edinburgh je nejlepším a nejkrásnějším městem pro rok 2022.“ Takto označil skotskou metropoli globální časopis Time Out. V tomto každoročním žebříčku porazil například Chicago, Amsterdam, Kodaň či Glasgow. Praha se umístila na pěkném šestém místě. Hodnotí se celková atmosféra jednotlivých měst, veřejná doprava, stravování a v neposlední řadě čistota. Skotská metropole je zároveň jedním z nejstarších trvale osídlených
Na každé mapě Skotska nás upoutá svou přímou linií Great Glen – Velké údolí. Při satelitním pohledu z vesmíru skoro připomíná jizvu – jako by někdo seknul jedinou mocnou ranou do hornaté části Skotska. Kdosi, kdo chtěl možná oddělit jižní oblast Lowlands od Skotské vysočiny, ale minul se o celé jedno pohoří. Geologický zlom byl
Teorie o původu názvu Ben Nevis se rozcházejí. Ve skotské gaelštině se nazývá Beinn Nibheis, což se překládá dvěma způsoby. Podle první verze to znamená „jedovatá“ či „zákeřná“ hora, což může odrážet rozmary počasí, které lze zažít při výstupu na její vrchol. Druhý názor tvrdí, že název pochází ze staršího jazyka původních Piktů a mohl
Krása Skotské vysočiny už dokázala omráčit leckoho. Říká se však, že ten, kdo chce spatřit tu opravdu nejkrásnější skotskou krajinu, musí opustit ostrov Velká Británie a vydat se na Hebridy, přesněji Vnitřní Hebridy, konkrétně na jejich největší ostrov Skye. Při pohledu z ptačí perspektivy, tedy tak, jak jsou namalovány na mapách, existují ostrovy dvou typů. Jedny,
„Pojmenuji tuto loď Britannia,“ prohlásilo 16. dubna roku 1953 Její Veličenstvo, královna Alžběta II., při křtu nové královské jachty a dodalo, že „přeje úspěch jí i všem, kteří se na ní budou plavit“. Nepokřtila ji však šampaňským, ale anglickým vínem, protože v poválečném Spojeném království se šampaňské považovalo za příliš luxusní. Později se královna nechala slyšet,
Královská jachta Britannia Read More »
Balmoral. Zámek, odkud odešla „za zpěvu andělů“ na věčnost královna Alžběta II. Místo, kde již desítky let trávilo Její Veličenstvo pravidelně srpen a září. I díky tomu si od roku 1993 může veřejnost v této době prohlédnout reprezentační prostory Buckinghamského paláce, oficiálního královského sídla v Londýně. Soukromou královskou rezidencí však není Balmoral na ostrovní poměry
Balmoral, zámek dvou královen Read More »
