Stačí nasát teplý vzduch prosycený solí, zaposlouchat se do křiku racků a nechat se unášet v čase. Při troše fantazie se tu zas tak moc nezměnilo, hluk na barvitých tržištích ve čtvrti Bur Dubaj (Bur Dubai) na západní straně Creeku utiší až čas modlitby, oběda nebo odpolední siesty. Dříve se tu nabízely perly, dnes textil, tradiční oděvy a šátky, indické ubrusy, dřevěné dekorace, taburetky a samozřejmě suvenýry z Číny.
Jestliže Burdž Chalífu a vizionářské projekty na Sheikh Zayed Road můžeme označit za jakýsi mozek Dubaje, jejím srdcem a nesmrtelnou duší pak je nepochybně záliv Dubai Creek (Chúr Dubai). Creek byl odjakživa přirozeně chráněným rušným přístavem na obchodní stezce mezi Mezopotámií a povodím Indu. Zasahoval 5 km do pevniny a již od 16. stol. byl důležitým obchodním centrem.
Creek – srdce Dubaje Read More »
Vydejme se na putování po hlavním hřebeni jesenických hor. Celá naše trasa bude mít více než 40 kilometrů, takže nejste-li trénovaní v horském maratonu, rozhodně ji během jednoho dne neujdete. Dá se ale různě zkracovat nebo jít na etapy. Naše cesta povede většinou po červeně značené turistické trase, tedy hlavní hřebenovce, u Jelení studánky ji ale opustí. Budeme se pohybovat těmi nejcennějšími ekosystémy v I. a II. zóně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a projdeme si tři naučné stezky…
Po hřebeni Hrubého Jeseníku Read More »
Zrodila se na půl cestě mezi Evropou a Amerikou v dobách, kdy byl věk dinosaurů dávnou minulostí a kontinenty dostávaly svůj současný tvar. Formovaly ji mocné živly jako oheň, led a okolní oceán. Díky poloze nedaleko polárního kruhu a neutuchající sopečné aktivitě nebyla v žádném případě zemí zaslíbenou. Přesto ji před jedenácti stoletími osídlili lidé, kteří byli stejně drsní jako ona sama. Přežívali z toho mála, co divoký kraj a okolní vody poskytovaly, vzdorovali živlům a občas válčili o omezené zdroje. Za nekonečných severských nocí spřádali dlouhé a ponuré ságy, které jim pomáhaly překonat překážky a přežít. A také nezapomenout a uchovat dávné příběhy do dnešních dob.
Island – Mladá země starých příběhů Read More »
Není to nijak velký lán světa. Takový klínek vsazený mezi Dyjsko-svratecký úval na západě a Kyjovskou pahorkatinu s Dolnomoravským úvalem na východě. Kousek jižní Moravy mezi Mikulovem a Břeclaví. Ale těch krás a požitků! Pálava a Zapálaví…
edním z nejoblíbenějších výletnických cílů jsou rozhledny, jež se u nás zejména v posledních dvaceti letech těší velké pozornosti. Nepochybně k tomu nemalou měrou přispěl seriál České televize Rozhlédni se, člověče, který se v premiéře vysílal na sklonku 90. let; poté vznikla řada knih i webů o rozhlednách. V posledních době se po celém Česku stavějí nové a nové rozhledny, z nichž se některé umísťují na prvních místech architektonických soutěží. Ani v regionu, jemuž se věnujeme v tomto čísle, tomu není jinak: většina rozhleden, o nichž budete číst, vznikla po roce 2000, ale najdeme tu i pozoruhodné starší stavby…
Aby nedošlo k nedorozumění: V tomto článku nebudeme koštovat, nýbrž se dopustíme turistického výkonu. Přechod Pálavy – to zní dobře, ne…
Přestože je Králický Sněžník naším třetím nejvyšším pohořím, bývá často opomíjen a řada Čechů o něm má trošku zkreslené představy. Často například ani netušíme, že jde o samostatný horský masiv nebo že celá jeho polovina leží v Polsku, takže je podstatně rozlehlejší, než se nám zdá. Přitom si ale naši pozornost zasluhuje, protože na jeho vrcholech najdeme divokou přírodu a tolik potřebný klid…
„Třeba na sever,“ zpívá v jedné písni z devadesátých let kultovní jesenická skupina Priessnitz a my se vydáme z Jeseníku právě tam, na sever. Budeme putovat krajem zatopených lomů, ostrovních hor a bludných balvanů…
Osobitost a jedinečnost metropole spočívá v kontrastu sofistikovaného životního stylu a islámských kulturních kořenů. Tolerance a pohostinnost zrcadlí hluboce zakořeněnou beduínskou tradici. Jako by se všechno největší, nejbohatší a nejlepší na planetě rodilo právě a jen v Dubaji: technologické zázraky, architektura z jiných světů, fantastické atrakce, exkluzivní rezorty, parky a zahrady se záplavou svěží zeleně, luxusní zařízení a služby nejvyšší úrovně, nejlepší sportoviště, obchodní domy z říše snů, prvotřídní gurmánské zážitky…
Tak trochu ve stínu slavnějších lázní v Jeseníku a v Karlově Studánce zůstávají ty lipovské, spojené se jménem svého zakladatele Johanna Schrotha, jenž byl osobností podobně zajímavou jako jeho známější konkurent Vinzenz Priessnitz. Obec Lipová-lázně, choulící se na úpatí nejvyšší části Rychlebských hor, je také výborným výchozím bodem pro řadu výletů…
Členitá stavba přitahuje už zvenčí pozornost stále novými detaily – věžičky, fiály, kružby, arkýře, sochy, erby, cimbuří, chrliče, portály. Pokud se podaří odtrhnout oči a pohlédnout na opačnou stranu, uchvátí zrak geometrická preciznost rozkvetlých záhonů francouzské zahrady. A když se potom uvnitř začnou nést prostorem modrého tanečního sálu tóny kytary, podlehne návštěvník snadno iluzi, že se ocitnul v pohádce. Omyl – na zámku v Lednici takhle může vypadat i realita…
Lednice – esence romantismu Read More »
Už jen vstup na čestné nádvoří je majestátní. Střeží ho hned dvě sochy bájného reka Hérakla, v jednom případě doprovázeného trojhlavým psem Kerberem a v druhém oděného do kůže nezranitelného lva nemejského. Není divu – zámek ve Valticích byl od roku 1560 až do připojení Rakouska k nacistickému Německu v březnu 1938 hlavním rodovým sídlem Liechtensteinů…
Valtice – rezidence vpravdě knížecí Read More »
Malebné podhorské městečko Králíky, nejvýchodnější v Čechách, si nelze představit bez siluety kopce s poutním místem. Hlavní osa města je prodloužena alejí lemovanou kapličkami, jež vede až na vrchol. Pokud máte rádi barokní památky, nemůžete při návštěvě okolních hor toto místo minout…
Branná je jedním z nejmalebnějších míst Jeseníků. Každý, kdo tudy někdy projížděl dál na sever do lyžařských středisek či do lázní, si určitě všiml nápadných skal s hradem na vrcholu. Na ostrohu nad soutokem říček Branné a Krupé se však kromě hradu a zámku směstnalo i celé městečko s cenným souborem renesanční architektury. Branná je také skvělým východiskem pro pěší turistiku: na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku se odsud můžete vydat rovnou několika cestami a okolím obce vás provede zajímavá naučná stezka, kde si přijdou na své milovníci přírody i historie…
Branná (do Jeseníků brána) Read More »
Také Šumperk se stejně jako Branná rád prohlašuje za bránu Jeseníků. Dá se říci, že pravdu mají oba, záleží na tom, odkud se do Jeseníků vydáváte. Rozhodně ale stojí za to ho cestou za krásami hor jen tak neprojet a zastavit se tady. Město má hlavně v létě velmi příjemnou atmosféru, celou řadu pamětihodností, jeho historickým centrem prochází pěší zóna a najdete tady spoustu různých restaurací a kaváren…
Šumperk a jeho okolí Read More »
Byl založen jako jedna z prvních osad na Islandu, ale dlouhá staletí nebyl ničím víc než právě osadou. Status města získal až v roce 1786, v té době v něm žilo kolem 130 obyvatel. Dnes jich tu žije tisíckrát tolik, ale přesto leckde dojmem města nepůsobí a stále si nese výrazný venkovský charakter. Stejně jako jméno, které dostal před více než jedenácti stoletími – Reykjavík, zátoka Kouře…
Město u zátoky Kouře Read More »
Dokud nezačala turistický průmysl decimovat pandemie covidu-19, býval Reykjavík velmi častou zastávkou na cestě velkých výletních lodí, které často vyčnívaly nad nízkými přístavními budovami a zaplavovaly místní ulice tisíci návštěvníků ze všech koutů světa. Jeden z nejžádanějších fakultativních výletů nabízených jednodenním turistům se nazývá Zlatý okruh nebo taky Zlatý trojúhelník.
Gejzíry, fumaroly, horké prameny, to všechno jsou geotermální jevy doprovázející existenci „horké skvrny“ pod Islandem. Ostrov patří v tomto směru k nejaktivnějším místům na naší planetě, podobně jako třeba Nový Zéland či Havaj. Nejvýraznějším projevem této aktivity jsou sopky. Během let se Islanďané naučili využívat žhavé Hefaistovy dílny pod nohama ke svému prospěchu ve formě levné výroby elektřiny či vytápění domovů. Sopky však pro ně zůstávají stálou hrozbou, dnes stejně jako v minulosti. Vystavěly sice podstatnou část Islandu, ale umí i ničit a zabíjet…
Po poslední územní reformě, která platí od začátku roku 2016, vznikl spojením dvou dříve samostatných regionů nový rozlehlý region Burgundsko-Franche-Comté. Rozprostírá se na ploše téměř 48 000 km2 od Seiny a Burgundského kanálu v sousedství Champagne a Vogéz na severu až po Mâcon a severní okraj slavných vinic Beaujolais na jihu, na západě sahá až k Loiře a na východě k pohoří Jura a švýcarské hranici. V regionu tvořeném osmi departementy, jehož hlavním městem je Dijon, žije něco přes 2,8 mil. obyvatel…
Burgundsko-Franche-Comté Read More »
