Lázeňské město na jižním svahu Slavkovského lesa má za sebou krátkou, ale úchvatnou historii. Jeho závratně rychlý zrod a velkorysé budování přede dvěma stoletími uchvátilo všechny současníky včetně J. W. Goetha, pravidelného návštěvníka západních Čech. Mnozí místní patrioti jsou dokonce přesvědčeni, že právě tehdejší pracovní úsilí inspirovalo velkého básníka k nalezení katarze pro svého Fausta…
Fascinující Mariánské Lázně Číst více »
V Rakousku dlouho pracovala jen porcelánka vídeňská, a to s výsadním postavením v celé monarchii. A právě kvůli ní bylo zakládání porcelánek v Čechách na několik desetiletí zakázáno. Tak se stalo, že první století evropského porcelánu uplynulo bez české účasti. První česká porcelánka byla založena v Horním Slavkově až roku 1792 a jejími majiteli byli Lippert a Haas…
Počátky českého porcelánu Číst více »
Karlovy Vary mají dozajista i jiné lichotivé atributy – Goethe je například nazval „šachovnicí Evropy“ a od svého založení jsou našimi nejstaršími a největšími lázněmi. Ovšem právě lázeňský charakter tohoto města nejlépe vyjadřují jeho kolonády. Byly sice budovány jako součást léčebné kúry doplněné procházkami a pitím minerální vody přímo u pramenů, ale zároveň se staly součástí, ba přímo dějištěm lázeňského společenského života…
Karlovy Vary – město kolonád Číst více »
Ve Slavkovském lese je ukryta životadárná síla, která tak trochu připomíná střežené tajemství vybájených hrdinů, jejichž život byl také závislý na energii ukryté tu v nitru hor, jindy v kouzelném prstenu. Chráněný horský komplex Slavkovského lesa ležící uvnitř lázeňského trojúhelníku je také takovým vzácným zdrojem energie, bez něhož by města na jeho obvodu v nejlepším případě jen živořila…
Slavkovský les – chráněné srdce lázní Číst více »
Země česká nastřádala na svém nejzápadnějším okraji tak velké přírodní bohatství, že se tento kraj stal trvalým cílem prospektorů, křesťanských poutníků, návštěvníků lázní i milovníků přírody. Nebyla to jen dramatická krajina pánví, jejichž horizonty uzavírají hory Krušné a Doupovské, lesy Slavkovský a Český, která lákala mnohé obyvatele sousedních i vzdálenějších zemí…
Kraj provoněný vřídly Číst více »
Asi 4 km na jihozápad od Horního Slavkova se zvedá nevelký, 777 metrů vysoký Krásenský vrch. Je z valné části zarostlý lesem a z nedaleké silnice zcela uniká pozornosti. A přitom jeho úpatí, úbočí i vrchol mohou nabídnout turistovi mnoho zajímavostí…
…se vlakem můžete dostat po hlavních elektrifikovaných tratích přes Sokolov, Cheb a Lázně Kynžvart, nebo taky po lokálce, spojující obě významná lázeňská města přes Bečov nad Teplou a Teplou. Zvolíte – li druhou cestu, odměnou vám bude nevšední zážitek z jízdy po jedné z nejmalebnějších tratí západního cípu naší republiky…
Z Karlových Varů do Mariánských Lázní… Číst více »
Cheb byl již v dávné minulosti nejen vstupní bránou do Čech, ale i významným centrem nejzápadnější oblasti země. Jeho český název je odvozen z ohbí toku Ohře, německé pojmenování Eger zase připomíná pradávné keltské označení posvátné řeky – Agara. Historické jádro města bohužel značně utrpělo za druhé světové války, na přelomu 50. a 60. let minulého století se však dočkalo asanace a náročné rekonstrukce. Po úspěšné obnově byl Cheb v roce 1981 prohlášen městskou památkovou rezervací…
Cheb: starobylé město na hranici Číst více »
Druhá polovina 19. století byla rozporuplná doba. Na jedné straně lpěla na historických stylech a na druhé straně nastupující strojová výroba podlamovala mnohá tradiční umělecká řemesla včetně sklářství. Navzdory dobové tendenci se čtyřiadvacetiletý rytec skla Ludwig Moser rozhodl prosadit se právě ruční prací a vysokou kvalitou. Roku 1857 si založil v Karlových Varech vlastní ryteckou dílnu a obchod…
Krása zakletá v křišťálu – Moser Číst více »
V hlubokém kaňonovitém údolí Ohře, jímž si řeka razí cestu napříč mohutným žulovým masivem, najdeme mezi Loktem a Karlovými Vary malebnou skupinu štíhlých skal. Žuly, které byly po miliony let vystaveny rozmarům počasí a erozní činnosti řeky, se rozpadávají podle svého vlastního systému vzájemně téměř kolmých puklin a výsledkem těchto přírodních procesů je nevelké skalní město…
Malý, nahý chlapec sedí na kouli a rukama k sobě tiskne velkou rybu. Je z bronzu a celá spodní polovina jeho těla se zářivě leskne od pohlazení tisíců ženských rukou. Frantík je symbolem Františkových Lázní, i když vedle Františkova pramene stojí už třetí replika jeho sochy. Ač se zde léčí i nemoci srdce, krevního oběhu a pohybového aparátu, Františkovy Lázně prosluly především léčbou ženských nemocí včetně neplodnosti…
Františkovy Lázně – malé a milé Číst více »
Řeka Ohře razící si cestu podkrušnohorským zlomem chytila do své smyčky odlehlý skalnatý útes a stále víc jej zaškrcuje. Dnes souvisí tento okrouhlý poloostrov se svým otcovským Slavkovským lesem už jen velmi úzkou šíjí. Po tisíciletí patřila tato výspa skal k nejlépe chráněným místům Čech, a je proto s podivem, že zde nebyly nalezeny žádné stopy pravěkého osídlení, ale až slovanská keramika z doby hradištní…
Královské město Loket Číst více »
Nad Mariánskými Lázněmi, na rozlehlých náhorních plošinách Slavkovského lesa, najdeme neobyčejně krásnou krajinu podmáčených luk a mokřadů, jezírek a rybníků. Vlhké bezlesí s místními názvy rašelinišť – Tajga, Paterák, Lysina a Malé rašeliniště – jen sem tam oživuje borovice blatka, na Lysině rašelinná kleč a na sušších loukách osamocené břízy karpatské, z nichž mnohé připomínají vetché stařenky…
Kladská rašeliniště Číst více »
Po měsících hledání zatelefonoval Tim Smit architektům: „Našel jsem ideální místo, opravdová nádhera.“ Stál nad vytěženým dolem na kaolín nedaleko města St. Austell v západní části Cornwallu, přibližně 80 km od nejzápadnějšího cípu Anglie. Tady začal zhmotňovat svůj sen. Dnes přitahuje každým rokem přes milion návštěvníků…
St. Austell – Eden v Cornwallu Číst více »
Británie v minulosti nevládla jen nad vlnami oceánů, ale i nad svými vnitrozemskými vodními cestami. Ostrov byl od konce 18. století protkán sítí kanálů, jejichž celková délka přesahuje délku toku Dunaje. A nejvíce průplavů je právě v průmyslově nejrozvinutější Anglii. Bez velké nadsázky lze říci, že na ně narazíme téměř ve všech jejích koutech…
Vodní kanály jak ze světa hraček Číst více »
Ve výšce 18 tisíc stop jsem zaútočil z pravého boku na formaci 20 až 30 heinkelů 111 a přiblížil se k osamocenému stroji, který se opozdil. Vypálil jsem dávku. Objevil se kouř a letoun ztrácel výšku. Spadl do hustého mraku, následoval jsem ho, ale musel jsem unikat před dvěma Messerschmidty 109. Podařilo se mi ztratit se jim. Kvůli nedostatku paliva jsem se rozhodl vrátit do Duxfordu. (Ze zprávy z bojové akce pilota J. Vopaleckého z 310. perutě z 15. září 1940)…
Čeští vojáci v Anglii Číst více »
Obyvatelé údolí Worth v západním Yorkshire se živili převážně zemědělstvím. Jejich pozemky oddělovaly kamenné zídky, kopírující zvlněné svahy údolí. Trsy trávy vyrůstající na nehostinných vřesovištích spásaly ovce. Vlnu podomácku zpracovávaly stovky tkalců. Rozmach textilního průmyslu přivedl do údolí železnici…
Vlakem údolím Worth Číst více »
V 18. století se v Anglii zrodila průmyslová revoluce. Vedly k ní převratné technologické postupy a vynálezy, které obrátily naruby způsob života milionů lidí v celé Evropě. Do bouřlivé doby přeměn významně zasáhla i rodina Darbyů…
Pomník dynastie Darbyů Číst více »
Každý rok v den Bitvy u Trafalgaru se na stožáru lodi Victory objeví ve vlajkové abecedě legendární signál: Anglie očekává, že každý muž splní svou povinnost. Velitel flotily Horatio Nelson jím 21. října 1805 ráno posádky ostatních lodí vyzval k rozhodujícímu střetnutí s francouzsko-španělským loďstvem, jež mělo Napoleonovi otevřít cestu k invazi do Anglie. Victory dostála svému jménu a Nelsonova smrt znásobila jeho hrdinství…
Historie námořnictva v Portsmouthu Číst více »
Marně se Jindřich VIII. dožadoval v Římě zrušení manželství s Kateřinou Aragonskou. Král měl naspěch, čekal dítě s Annou Boleynovou a věřil, že to konečně bude pokračovatel dynastie. Když se s Annou oženil, papež ho exkomunikoval a anglická církev se odtrhla od Říma. Král se stal hlavou anglikánské státní církve a rozpustil kláštery…
