Petrohradem se lze přepravovat po silnici, po kolejích, po vodě i pod zemským povrchem. Nejromantičtější jsou bezpochyby projížďky malou loďkou po řekách a kanálech, prozaičtější a o poznání méně příjemné cesty přeplněnými dopravními prostředky…
Zapomeňte na tramvaj Read More »
V roce 1993 byl se zahraniční pomocí zrekonstruován a bohoslužebným účelům navrácen protestantský kostel sv. Petra na Něvském prospektu, jedna z nejhezčích staveb období klasicismu v Petrohradu…
Do kostela s osuškou Read More »
Když se touláte po dnešním Rusku a zajímá vás ruská historie, nejednou vás napadne, že za vším moderním a evropským je třeba hledat cara Petra I. Jakoby všechny věci, které lze v Rusku dnes potkat, pocházely pouze od něj. Dějiny moderního Ruska tak začínají slovy známými nám spíše z bájí různých národů: „Na počátku byl … Petr Veliký…“
Kunstkamera aneb obludárium Petra Velikého Read More »
„Seulement les souris et moi,“ neboli „Jen myši a já…“ povzdechla si prý carevna Kateřina II. v jednom ze svých dopisů přátelům nad tím, kdo vlastně může mít radost z obrovských pokladů umění, jež dokázala nashromáždit za svého dlouhého panování v letech 1762 až 1796. Sotva však tušila, že vytvořila základ jedné z největších světových uměleckých sbírek – petrohradské Ermitáže…
Do petrohradských chrámů se postupně vracejí náboženské obřady, které se pro řadu místních staly každodenní součástí života. Ani propagace ateismu a pronásledování věřících v dobách sovětského režimu nedokázaly z lidí vymýtit víru. A tak se v přítmí většinou pravoslavných chrámů po celém městě můžeme setkat s příslušníky všech generací, hledajících zde svou cestu k bohu…
Ožívající svatostánky Read More »
Na počátku vzniku Petrohradu byla bláznivá myšlenka cara Petra Velikého, který chtěl vybudovat v nehostinných bažinách na břehu řeky Něvy velkolepé město. A protože neměl daleko od slov k činům, začalo se 16. (27.) května roku 1703 na jeho pokyn se stavbou dnešní Petropavlovské pevnosti…
V Petrohradu je snad nejvíce mostů na světě. Dohromady jich odborníci napočítali přes pět stovek, z toho více než tři sta v centru. Metropole na Něvě tak předstihla i taková města, jako Benátky, Stockholm nebo Amsterodam…
Romantická představa o Něvském prospektu jako tepně velkoměsta, po níž se prohánějí bryčky a odpoledne se tam procházejí paničky se slunečníky v nažehlených šatech, už dávno vzala za své. Z klasické literatury známe tuto proslulou třídu jako místo, kde důstojníci kupovali osudové soubojové pistole, městská chudina čekávala na uklízeče z cukráren a restaurací, až jim na ulici vyhodí okoralé zbytky, a kde se to po poledni hemžilo vychovateli a guvernantkami s jejich svěřenci…
Něvský prospekt – tepna velkoměsta Read More »
„Výstřelem z křižníku Aurora začala Velká říjnová socialistická revoluce…,“ zní mi v uších památná věta z učebnice dějepisu. Jakpak asi takový křižník vypadá a jak daleko je vlastně Leningrad, ptal jsem se jako dítě sám sebe při výkladu učitelky, která barvitě popisovala přelomový moment v dějinách 20. století. Ani ve snu jsem si tehdy nepředstavil, že mě osud zavane do Ruska a já budu jednoho dne stát před legendárním plavidlem…
Petrohrad revoluční Read More »
Dobrá rada blízkého spolupracovníka Petra Velikého byla patrně jedním z impulzů, který přiměl ruského cara v roce 1703 k budování Petropavlovské pevnosti. S myšlenkou vytvořit na břehu Něvy u Finského zálivu vojenskou základnu s přístavem, skladišti na zboží a armádní výzbrojí přišel za panovníkem hrabě Fjodor Golovin – zkušený generál a první ruský kancléř. Osud a výsledky obratné válečnické politiky daly Petrovi jedinečnou příležitost, kterou bez váhání využil…
Petropavlovská pevnost Read More »
Pomníky slavným osobnostem, které jsou nějak spojeny s dějinami města, najdeme v Petrohradu doslova na každém rohu. Nejčastěji jsou zastoupeni panovníci či politici, umělci, nouze není ani o sochy zvířat. Světové prvenství má metropole na Něvě například v počtu jezdeckých soch s historickou osobností v sedle…
Petrohradské pomníky Read More »
Stejně jako vítězství na bitevních polích uspokojovalo cara Petra Velikého podmaňování drsné severské přírody. Během deseti let si nechal postavit na jižním pobřeží Finského zálivu asi 30 km od Petrohradu letní sídlo obklopené nádherným parkem s unikátními fontánami. Pojmenoval ho jednoduše – Petěrgof…
Petrodvorec – ruské Versailles Read More »
„Slunce asi zapomnělo zapadnout,“ napadlo mě, když jsem se převalovala na posteli a venku za oknem bylo světlo jako ve dne. Kdo není na petrohradské bílé noci zvyklý, musí mít hodně tmavý závěs, který zachytí dotěrné sluneční paprsky. Většina lidí vyráží do města, aby si neopakovatelnou atmosféru vychutnala v kulisách architektonických skvostů…
Bílé noci ruší spánek Read More »
„V tom spočívá rozdíl mezi námi a Etrusky: my se domníváme, že blesky vznikají jako následek srážky mraků, oni naopak, že se mraky srážejí proto, aby mohly vzniknout blesky. Neboť protože všechno připisují božstvu, míní, že věci nemají smysl proto, že existují, ale existují, aby dávaly smysl.“ Takto antický filozof Seneca charakterizuje podstatu národa, s nímž je ještě dnes spojeno mnoho nejasností…
Cesta do minulosti Read More »
Šikmá věž v Pise je už několik století jakýmsi symbolem Itálie a zároveň velkým lákadlem pro turisty z celého světa. Někdo si možná i myslí, jako třeba Jan Werich, že se její návštěva nevyplatí: „Podle mého názoru, do Pisy se má jet jen za věcným účelem. Za dědictvím, za tetou, nebo tak. Jinak stačí koupit si kdekoliv pohlednici se šikmou kampanilou. Nebo také nekoupit…
Je vlastně tak trochu záhadou, proč Arezzo ležící na hlavní spojnici mezi Florencií a Římem většinou není zařazováno do základního itineráře běžného návštěvníka Toskánska. Údolí Valdichiana mezi Arezzem a Sienou patří snad vůbec k nejkrásnějším místům v Itálii. Silnice se zde vinou kopcovitou krajinou, mezi dubovými háji a obilnými poli se v pravidelných intervalech objevují malebná městečka, osamělé kláštery a etruské nekropole…
Arezzo a Piero della Francesca Read More »
V Toskánsku zřejmě nikoho nepřekvapí, že i dnes se zde objevují místa, na jejichž vzniku a podobě se podílejí prvotřídní soudobí umělci. Množství těchto projektů potvrzuje, že Itálie je stále zemí živého umění. V Toskánsku lze navštívit několik přírodních „muzeí“ vzniklých mimo hlavní centra v prostředí, které spojuje dílo přírody a dílo člověka v jeden harmonický celek. Sice netradičně, ale zato velmi příjemně (hlavně v parných letních dnech) je zde možné obdivovat práce světových umělců, jako jsou například Robert Morris, Richard Serra, Niki de Saint Phalle či Daniel Spoerri…
Umění v toskánských parcích a zahradách Read More »
Máloco změnilo v Itálii od poloviny 60. let, a hlavně během posledních 15 roků, zažité turistické zvyklosti tak, jako rozvoj agroturistiky. V současnosti velmi módní a rozšířený způsob trávení dovolené tu spočívá především v možnosti odpočinku v nádherných kamenných usedlostech v klidném prostředí a je hlavně spojený s konzumací bioproduktů. Nabídka tohoto typu ubytování se v posledních letech rychle rozšiřuje. Doba, kdy Němci a Angličané kupovali v Toskánsku levné usedlosti, je dávno pryč, dnes už se zde žádné domy za přijatelnou cenu nenajdou. Některé oblasti, jako třeba okolí maremmské vesnice Alberese, se proměnily v síť luxusně vybavených usedlostí…
Agroturistika a jídlo Read More »
Krajina připomíná zvlněné moře, na hřbetech oblých pahorků se tyčí k nebi staré cypřiše jako temně zelené vykřičníky a mezi nimi probělávají kamenné zdi statků, které připomínají hrady, kralující ze svých kopců údolím ponořeným do modravé mlhy. Po viničních stráních jako by stékala rudá krev a listí oliv se chvěje mihotavým stříbrem. Je to země z pohádek a snů…
Podzim v zemi Etrusků Read More »
Věčně zelená Elba svým tvarem trochu připomíná rybu. Třetí největší italský ostrov tvoří spolu s šesti dalšími ostrůvky národní park Toskánské souostroví. Leží pouhých 11 km od pobřeží a má mimořádné příznivé klima, takže koupání a slunění v dubnu či listopadu zde není ničím výjimečným. Ostrov proslulý v minulosti především nuceným pobytem Napoleona Bonaparta tak získal v posledních desetiletích nový věhlas…
Třpytivý klenot v Toskánském souostroví Read More »
