Nejameričtější město Německa, přezdívané podle své řeky Mainhattan, proslulo v poválečném období především svými mrakodrapy. Staly se srdcem německého bankovnictví a daly zničenému městu novou tvář. V posledních letech sklízejí jednu architektonickou cenu za druhou, a tak už je berou na milost i dřívější odpůrci. Frankfurt však není jen městem mrakodrapů a veletrhů, nejfrekventovanějšího letiště […]
Muzejní nábřeží ve Frankfurtu nad Mohanem Read More »
Příslušnost ke křesťanským církvím se v Německu sice stále ještě udává a je nepravděpodobné, že by dítě katolických rodičů ve škole navštěvovalo výuku evangelickou a obráceně, nicméně předmět náboženství už na základní škole většinou povinný není a na střední si žáci mohou místo něho zvolit etiku. Počet bezvěrců totiž roste a většina těch, kteří se
Procesí Božího těla Read More »
Nejvyšší kostelní věž křesťanského světa měří 161,56 m a nezdobí žádnou slavnou francouzskou katedrálu, nýbrž mohutný farní kostel v Ulmu, městě na Dunaji. V jihozápadním Německu a k němu přilehlých oblastech, které kdysi osídlil germánský kmen Allemanů, se centrálním kostelům odedávna říká Münster – počeštěně minstr. Je tomu tak ve Štrasburku, Freiburgu, v Basileji i
Slovinsko Dějiny nebývají vždy spravedlivé, ale důležité je, co z nich ta která země vyvodí. A Slovinci, kteří neměli celá staletí vlastní stát, si přes značnou porobu za Habsburků i Benátčanů dokázali od obou dávných mocností vzít to nejlepší: architekturu, kulturu, gastronomii a industriální základy. Historická svázanost se střední Evropou je ušetřila osudu ostatních balkánských zemí: Nezažili
Slovinsko – dějiny střední Evropy Read More »
Bohinjske jezero Bohinjské údolí s největším přírodním jezerem ve Slovinsku uchvacuje překrásnými sceneriemi i koloritem stále ještě do jisté míry tradičního způsobu života. Bohinj je oblastí s prastarým osídlením a mimořádným kulturním a přírodním významem pro slovinský národ. Láká také stále více turistů, kteří sem míří za krásnou přírodou a vysokohorskou turistikou. Asi 20 km
Svůj severní srpeček poloostrova, který my známe spíše pod názvem Istrie, Slovinci nazývají Slovenska Istra. Zahrnuje nejen pobřeží Jaderského moře, ale i bezprostřední zázemí v jižní části pohoří Kras, které rozhodně také stojí za návštěvu. Pouhých 46 km pobřeží se dá snadno projet i na kole. Je součástí cyklostezky Parenzana, která vede po trase někdejší stejnojmenné
Překrásným údolím západních Julských Alp se vine řeka Soča s vodou zelenomodrou tak, až se ani nechce věřit, že může reálně existovat. Dnešní oblast chráněné vysokohorské přírody a adrenalinových dobrodružství však skrývá i stinné stopy historie. Krása údolí kdysi zmítaného boji první světové války v nás dnes vzbuzuje obdiv k přírodě i úctu k míru. Krása
Smaragdová Soča s pohnutou minulostí Read More »
Slovinský kras Kras je oblast na jihozápadě Slovinska, která sahá od údolí řeky Vipavy na jih až k italské hranici a na východ po Cerkniško jezero. Tato oblast je doslova „prokousaná“ krasovými jeskyněmi, tunely, propady, závrty a ponornými říčkami. K největším skvostům patří Postojenské a Škocjanské jeskyně, Predjamský hrad či Lipica se slavným chovem lipicánů. Vápencové kopečky,
Bledské jezero (slovinsky Blejsko jezero) je modrým klenotem slovinské krajiny a zcela jistě patří mezi nejkrásnější jezera Evropy. Má půvab čistých ledovcových jezer pod vysokými horami, ale mimořádné charisma mu dodávají historické stavby – působivý středověký hrad na vysokém skalním bradle i kostel Nanebevzetí Panny Marie na ostrově v jezeru. Jezero leží na severozápadě Slovinska,
Druhé nejvyšší pohoří Slovinska pojmenované podle městečka Kamnik a řeky Savinje stojí ve stínu známějších Julských Alp. Scenerie jeho údolí, planin i vysokohorských partií jsou přitom úžasné. Zažít je můžete stále ještě v plné kráse a poklidné atmosféře, bez rušivých jevů, které s sebou nese masová turistika. Kamnicko-Savinjské Alpy tvoří hranici mezi slovinským Kraňskem a dnes převážně
Kamnicko-Savinjské Alpy Read More »
Termály K přírodnímu bohatství Slovinska nepatří jen hory a moře, ale také termální prameny, jimiž tato nevelká země oplývá v míře nevídané. Mnozí se již přesvědčili, že slovinské termální lázně, soustředěné především v jinak méně turisticky navštěvované severovýchodní a východní části země, mají co nabídnout. Kromě 87 pramenů o teplotě 25–73 °C se zde využívá minerální
Metropole Slovinska leží v srdci země, takže je odtud blízko k horám i k moři, jakákoli památka či přírodní zajímavost je odtud na dosah. O tom, že ji Slovinci mají rádi, svědčí i její jméno Ljubljana. Český ekvivalent Lublaň naproti tomu spíš bublá a zurčí – jako říčka Ljubljanica neboli Lublaňka, která sice polovinu svého čtyřicetikilometrového toku vede
Slovinština Skoro jako zázrak působí, že si Slovinci vzdor neexistenci vlastního státu a za dlouhé hegemonie němčiny a italštiny, ale i latiny a francouzštiny, vůbec dokázali uchovat svou řeč, a ještě k tomu v nevídané pestrosti: Pouhé dva miliony Slovinců na území velikosti Moravy plus asi půl milionu Slovinců v sousedních i vzdálenějších zemích totiž hovoří 46 dialekty!
Vydejme se na kolech vinařskou oblastí Jeruzalem na východě Slovinska, po cestách mezi vinohrady, jejichž typické kontury dávají smyslný ráz horizontům vynořujícím se z melancholických luhů řek Mura a Dráva, které oblast ohraničují. Silničky mezi vinicemi nás odmění výhledy na další a další horizonty s typickými topoly, kterým tu říkají palmy, s vesničkami a z dáli viditelnými kostelíky i osamělými staveními.
Na kole z Jeruzalema do Ptuje Read More »
Parenzana byla 123 km dlouhá úzkorozchodná železniční trať, která v letech 1902– 1935 spojovala 33 měst na Istrii z Terstu do Poreče. V době svého vzniku se celá nacházela v Rakousku-Uhersku, dnes by trať vedla územím tří států, Itálie (13 km), Slovinska (32 km) a Chorvatska (78 km). Úzkorozchodná železnice měla mimo jiné sloužit k
Cyklostezka Parenzana Read More »
Neapolský záliv Voda a oheň – dva živly odedávna ovládají osudy Kampánie, malebné oblasti při Tyrhénském moři, ležící mezi Laziem a Basilicatou a ve vnitrozemí sousedící s Molise a Apulií. Už samo její jméno zní jako ozvěna básní a není divu, že krajina pod Vesuvem je už po staletí cílem básníků, milovníků historie a výtvarných
Mezi vodou a ohněm Read More »
Málokdo z turistů směřujících do Neapole se dnes trmácí po druhořadých silnicích nad pobřežím u Pozzuoli, které ho přivedou k opěvované vyhlídce z pahorků nad Posillipem. Tam je však po zásluze odměněn: mořskou zátoku přímo pod ním, hemžící se zámořskými i výletními loděmi a bělající se plachtami plachetnic, vroubí rozsáhlá městská aglomerace s impozantní siluetou
Neapol – město legend a historie Read More »
Co dělá Neapol tak výjimečným městem se specifickou atmosférou? Její obyvatelé! Jsou všude, gestikulují, mluví, smějí se nebo procházejí – a žijí. Velký plakát u vstupu do historické čtvrti Quartieri Spagnoli tvrdí: Essere Napoletano é Meraviglioso (Být Neapolitáncem je úžasné). Mezi balkony a okny se ve větru třepotají italské vlaječky, vlastnoručně namalovaná cedule ukazuje cestu
Sotva lze odhadnout, kolik muzeí po celém světě se honosí sbírkami starověkého umění, ale Národní archeologické muzeum v Neapoli má zcela zvláštní postavení mezi všemi: celé je totiž věnováno výhradně antické tvorbě, a to převážně nálezům z nedalekého Herculanea a Pompejí. Díky bohatství obou měst, zničených osudného roku 79, a díky popularitě, jíž se už
Národní archeologické muzeum v Neapoli Read More »
Capri, jméno, které budí po staletí lidské touhy. Vápencová hora s grandiózní zelení, čnící z vod Středozemního moře, symbol romantické italské dovolené opěvované v šlágrech. Ostrov o rozloze 10,4 km2 s 14 000 obyvateli leží jen 5 km od italské pevniny. Tvoří ho dvě části: Capri-město a Anacapri s kopcem Monte Solaro. Už na přelomu 19.
Svůdné a voňavé Capri Read More »
