Louvre Abú Zabí V souvislosti s Abú Zabí se často skloňuje fenomén „modern heritage“, který můžeme volně přeložit jako moderní kulturní dědictví či odkaz ve smyslu vzájemné koexistence a prolínání tradičních hodnot a inovativních přístupů. Minulost s budoucností se potkávají na mnoha místech a nejzřetelněji se toto spojení zrcadlí v architektuře a v urbánním prostoru a kontextu. Význam tohoto […]
Odkaz minulosti a zrcadlo budoucnosti Read More »
Emirát Abú Zabí se vyznačuje až nečekanou přírodní diverzitou – spektakulární korálové útesy s bohatým podmořským životem, mangrovy, mokřady, oázy, dech beroucí ostrovy, písečné duny i horské hřbety, pozoruhodné rostliny i živočichové. Zahrnuje více než 200 ostrovů a 700 km pobřeží, samotná metropole Abú Zabí leží ve skutečnosti na souostroví spojeném s pevninou několika mosty. Abú Zabí
Beduíni Al-Dhafra (do roku 2017 známá jako al-Gharbíja), západní region emirátu Abú Zabí i celé federace, je úzce spjata s beduínskou identitou a hodnotami. V průběhu roku se zde konají četné festivaly, které jsou holdem starým tradicím, řemeslům a dovednostem. Divoké pouštní končiny tu obývá vzácný přímorožec arabský. Na počátku 70. let minulého století ve volné přírodě
Ve stopách beduínů Read More »
Oáza Al-Ain (v arabštině „pramen“ nebo „oko“), kterému se též přezdívá „město zahrad“, je jedním z nejstarších trvale osídlených měst na světě. Mírnější teploty a suché léto z něj činí oblíbenou destinaci obyvatel metropole Abú Zabí, kteří zde mají letní rezidence. Pouhých 90 minut jízdy z hlavního města vás přenese do jiného světa. V minulosti zabrala
Šardža, arabsky aš-Šáriqa („vycházející slunce“), které UNESCO udělilo prestižní titul „hlavní město kultury arabského světa“ pro rok 1998, leží v srdci Spojených arabských emirátů. V roce 2014 byla Šardža vyhlášena „hlavním městem islámské kultury“. Na tzv. Ptolemaiově mapě z 2. stol. jsou označena místa jako Cauana a Sarcoa, pravděpodobně dnešní emiráty Umm al-Quwajn a Šardža, které už
Emirát Šardža bývali vždy obývali zdatní obchodníci, námořníci a lovci perel. Koncem 19. stol. patřil její přístav k nejvýznamnějším v Zálivu. V 50. letech 20. stol. však už byl téměř úplně zanesen pískem a lodě začaly mířit do Dubaje. I v Šardže se ale život proměnil díky objevení ropy v roce 1972 na Mubarak Field.
Šardža mezi stoletími Read More »
Dibbá Východní pobřeží Emirátů je scénicky nejkrásnější částí země. Pobřežní planina šamílíja je dlouhá asi 75 km. Příkré horské srázy tu omývá azurově modrá voda Ománského zálivu, rozlehlé písečné pláže střídají zátoky, jež jsou rájem pro rybáře. Temné palmové háje obklopují staré pevnosti, v dálce se zelenají terasovitá políčka, u silnice voní čerstvě grilované ryby a
Dibbá a východní pobřeží Šardži Read More »
Přestože SAE procházejí v posledních desetiletích masivním rozvojem, země se otevřela západnímu způsobu života a bez zahraniční pracovní síly by v podstatě nemohla fungovat, stále si uchovává své kulturní dědictví a hluboce zakořeněné tradice. Životní styl v severních emirátech (Fudžajra, Ras al-Chajma, Umm al-Quwajn, Adžmán) je autentičtější a méně uspěchaný. Mezi vádí a oceánem Fudžajra (Fujairah) je jediný
Fudžajra a severní emiráty Read More »
Takovým místem vyhlásil „svatou Meteoru“ řecký zákon 2351/1995, aby zdůraznil ochranu jejích památek, jejího kulturního dědictví a jejího duchovního charakteru. Leč nebylo by výjimečnosti tohoto řeckého zázraku bez okolního prostředí. „Zavěšené ve vzduchu“, jak můžeme přeložit slovo Meteora, mohou být zdejší ortodoxní kláštery jen díky své krajině, krajině pískovcových a slepencových skal, jež se náhle
Meteora – místo svaté, nezměnitelné a nedotknutelné Read More »
Sotva se najdou turisté, kteří by během pobytu v Paříži nenavštívili také Versailles, proslavené nádherou královského zámku a rozsáhlého parku. Jistě tam nejsou zklamáni velkolepou ukázkou dvorského životního stylu ve vrcholném období francouzských dějin…
Versailles – ztělesnění majestátu Read More »
Pro většinu čtenářů asi nebude nijak těžké uhodnout, kterému městu je věnován tento článek, i když zrovna nepůjde o fanoušky dechovky. Bryskní Kmochův pochod vryl polabský Kolín do paměti několika generací, ačkoliv, jak už to bývá, jeho jednoduchá prvoplánovost nemusí být nutně jediným odrazem reality. Původní lidová Kolíne, Kolíne, ať už v podobě Sušilově či Erbenově,
Nejrůznější úzkokolejky a malodráhy jsou tradičně velmi oblíbeným turistickým cílem. Platí to i pro Kolínskou řepařskou drážku, která díky partě nadšenců oživla, aby dělala radost malým i velkým. Jednou z tradičních zemědělských plodin úrodného Polabí na Kolínsku vždycky byla cukrová řepa. V místech dnešní kolínské elektrárny v Zálabí stál od roku 1870 cukrovar rytíře Horského, známého a významného
Potěšení pro každého Read More »
Sedlec, dnes součást Kutné Hory, je místem, kde vlastně začala historie tohoto bohatého hornického města. Může tu také začít vaše návštěva Kutné Hory; mimochodem pokud se vydáte vlakem, nemůžete Sedlec minout, protože leží mezi hlavním kutnohorským nádražím a centrem města. Určitě byste si neměli nechat ujít bývalý konventní chrám a proslulou kostnici, které kdysi patřily
Kutná Hora je jedním z historicky nejvýznamnějších měst u nás, jež bylo zdrojem bohatství českých králů i jejich dočasným sídlem. Návštěvníkům nabízí jedinečné historické památky, jednu z předních českých galerijních institucí i řadu příjemných malých kaváren. Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, o kterém píšeme v předchozím článku, bylo už
Zámek ve Žlebech, zhruba 10 km východně od Čáslavi, bude asi pro leckoho překvapením. V mnoha ohledech výjimečná památka totiž zdaleka nepatří k těm nejznámějším. Filmaři mají zámek Žleby rádi. Po roce 2000 se tu natáčelo hned sedm celovečerních filmových či televizních pohádek, k nejznámějším patří Kouzla králů nebo Tři bratři. Jinak je ale osud k Žlebům tak trochu
Zámek jako půvabná romantická báseň Read More »
Jediným místem u nás, kde lze spatřit vzácné bílé jeleny, je obora Žleby rozkládající se pod žlebským zámkem, přesněji řečeno její malá část označovaná jako „ukázková obůrka“. A k vidění je tam leccos, kromě bílých jelenů i dravci, sovy a některá další zvířata především z naší přírody. Trochu záhadní, trochu magičtí – bílí jeleni. Biologická realita říká,
Nejen za bílými jeleny Read More »
Zámek Kačina Není u nás architektonicky lepšího, významnějšího, cennějšího, dosaďte si libovolný další oslavný přívlastek, klasicistního zámku, než je Kačina. A není u nás mnoho zámeckých objektů, které by přinášely tak rozsáhlou a tematicky pestrou nabídku prohlídek, expozic, výstav a doprovodných programů, jakou naleznou návštěvníci na Kačině. Na Kačinu jedna návštěva prostě nestačí. Ale ať
Zámek Kačina – klasicistní opojení Read More »
Dnešní Kouřim je městečko se sotva dvěma tisíci obyvatel, za jehož nenápadným zevnějškem se skrývá velmi dlouhá a bohatá minulost probleskující na stránkách dávných kronik a stvrzená různými více či méně nápadnými útvary v okolní krajině i několika stavbami v samotném městě. Pokud chceme postupovat chronologicky, musíme vyrazit, alespoň v myšlenkách, nejprve právě do okolí dnešního města. To
Kouřim po staletích Read More »
Skanzen Kouřim Chcete si udělat výlet do minulých století a podívat se, jak se tehdy žilo na českých vesnicích? V Kouřimi to není nic těžkého – stačí dojít nebo dojet na jihozápadní konec města, kde se rozkládá areál Muzea lidových staveb. Začíná poslední zářijová dekáda, ale počasí namísto spořádaného babího léta připomíná spíše apríl. Nejdřív chvíli
Skanzen Kouřim – jak to bylo dřív? Read More »
Poděbrady letos slaví významné výročí – 550 let od získání statusu města. Jejich historie je ale mnohem delší a bohatší a za pozornost stojí i současnost: kromě proslulých lázní můžete navštívit také řadu příjemných restaurací a kaváren, načerpat klid v parcích, vykoupat se v Poděbradském jezeře a věnovat se spoustě dalších kulturních, sportovních i odpočinkových aktivit. Poděbradské
Úhledné lázeňské Poděbrady Read More »
