K nejmalebnějším malým městům Maroka patří Šéšáven ležící na svazích Rífu nad řekou Lahú. Jeho medina je mimořádně čistá, upravená a září bílou a modrou barvou, i když původně i zde převládala spolu s bílou tradiční islámská zelená. Kromě dveří, okenic a podezdívek domů jsou modrou barvou natřené i okraje silnic.
Severočeský Tanvald, ležící v podhůří Jizerských hor, sice neoplývá množstvím významných kulturních památek, ale je ideálním výchozím bodem pro turistické trasy do jedinečného okolí. Tanvald je ale proslulý především svou ozubnicovou železnicí, začínající na zdejším nádraží, kam denně přijíždí několik desítek vlaků, mezi nimiž nechybějí ani přímé rychlíky Českých drah z Prahy přes Turnov a Železný Brod…
Ozubnicovou tratí z Tanvaldu do Kořenova Read More »
Prakticky všechna marocká města severně od Atlasu mají obdobnou strukturu – tvoří je medina neboli staré město a Ville Nouvelle, nové město, čtvrti evropského typu budované až v koloniální éře od konce 19. století. Zvláštní částí mediny bývá ve větších městech mellah, někdejší židovská čtvrť, kterou v evropských městech známe jako „ghetto“, na nejvyšším místě se často rozkládá pevnost či hrad kasba…
Když jsem jel do Maroka před 12 lety poprvé, říkal mi kamarád: Sever Maroka je skvělý, ale to nejkrásnější uvidíš, až přejedeš Atlas. Vypadá to tam jako v Arizoně. V Arizoně jsem nikdy nebyl, ale v Maroku od té doby mnohokrát a do kraje za Atlasem jsem se zamiloval…
Křížem krážem pustinami Atlasu Read More »
Ačkoliv u mnoha lidí vyvolává slovo Sahara asociaci nekonečného moře písku, ve skutečnosti tvoří většinu území skalnatá poušť zvaná hamada. V některých oblastech jsou kameny téměř dokonale vyhlazené a tak těsně poskládané vedle sebe, že se označují jako „pouštní dlažba". Štěrkové poušti se říká serír a oblázková je nazývána reg. Je tu i poušť hlinitá…
Ve vlnách suchého moře Read More »
kanzen Maihaugen – pod tímto označením znají návštěvníci jedno z největších a nejstarších muzeí v přírodě na evropském kontinentě. Muzeum lidové architektury se nachází nedaleko Lillehammeru a založil je norský lékař a sběratel lidového umění Anders Sandvig (1862–1950)…
Skanzen Maihaugen –100 let norské historie Read More »
Když v Norsku přijde řeč na ovoce, téměř nikdy nezapomenou Norové s hrdostí připomenout, že se u nich pěstují jabloně a třešně ještě za polárním kruhem. O původním domácím ovoci už s takovou hrdostí nehovoří, je takovou samozřejmostí, že to ani nestojí za řeč. Norské domácí ovoce, to jsou divoké lesní a tundrové plody. Rudé a fialové bobulky, které jsou sice malé, ale zato jich příroda každoročně nadělí takové množství, že je nikdy nelze všechny posbírat…
Hlavní město Norského království se podobně jako jiné metropole pyšní sítí metra, které však vznikalo zcela jiným způsobem, než je v Evropě obvyklé. Nejprve, od konce 19. století, byly v západní části města stavěny povrchové předměstské elektrické dráhy, které se později začaly pozvolna „zavrtávat“ pod zem…
Metrem do Holmenkollenu Read More »
Stříbro je kus norské historie. Už za dob vikinských patřilo k nejcennějším materiálům. Na mořském pobřeží jižně od Osla, v okolí T?nsbergu, kde archeologové odkrývají základy nejstaršího městského osídlení v Norsku, se objevuje stříbro jako hlavní platidlo, a to ve formě šperků a cenných předmětů, mincí a odlitých cihliček…
Norské stříbro je rodinné stříbro Read More »
Decentní Frogner, činžáková čtvrť na západě Osla, která přímo sousedí s královským palácem, je odjakživa baštou tradičních hodnot. Zhruba dva měsíce po té, co se loni v lednu narodila princezna Ingrid Alexandra, a norský trůn tak získal budoucí královnu, přijala frognerská pobočka nejsilnější politické strany v zemi, sociálně-demokratické AP, následující usnesení: Požadujeme, aby monarchie jako forma vlády byla zrušena a aby byla zřízena komise, která nalezne vhodný model pro republiku Norsko. Nadále si nepřejeme systém, v němž lidé dědí moc…
Popelka, která polarizuje Norsko Read More »
Oslo čítající v roce 1905 na 160 tisíc obyvatel, má podle údajů z roku 2000 přibližně 503 tisíc obyvatel. Takřka v nepoměru k tomu je rozloha města – celých 454 km2, avšak jen 34 % je nebo má být zastavěno. Většinu tvoří rozlehlé zalesněné oblasti, zátoky a pasáže při mořském pobřeží, ostrovy a ostrůvky s ojedinělým mikroklimatem, vodní plochy slané i sladké, jinými slovy: Oslo je jeden obrovský rekreační areál…
Požár vždy znamená pohromu. Když navíc zkosí celé město, je to skutečná tragédie. Jenže hořekovat se nedá donekonečna. Bydlet se musí okamžitě, a tak vznikne plán v co nejkratší době vystavět město znova. A ovládá-li zrovna Evropu styl art nouveau, je téměř jisté, že vznikne klenot…
Alesund – město ve stylu Art nouveau Read More »
Není v Evropě a patrně ani jinde na světě krásnější pobřeží než v Norsku. Je to neskutečných 2000 kilometrů skal rozčleněných tak, že se podobají kamenné krajce, která vroubí celé západní a severní břehy Skandinávského poloostrova. Průlivy, zálivy, úžiny, fjordy. Výspy, mysy, ostrovy a šéry. Moře a skály…
Zatímco zbytek Evropy se chystá přijmout ústavu, která postupně vymaže hranice mezi jednotlivými státy, Norsko za pár týdnů zahájí gigantické oslavy 100. výročí své národní nezávislosti na Švédsku. Co tím sleduje? Chce snad nasypat sůl do ran většího švédského bratra? Oslavovat roli tradičního národního státu v době rostoucí globalizace? Nebo spíš udělat trochu sebestřednou bilanci? Odpověď zatím není zcela jasná, ale jedna věc je evidentní: i po stech letech samostatnosti si Norsko stále libuje ve zkoumání svého vlastního obrazu…
100 let a stále puberťák Read More »
Lofoty, to je velkolepé umělecké dílo přírody. Osamocené skalní štíty, dramatické hřebeny hor i drobné ploché ostrůvky se vynořují nad hladinu ve stále jiných a vždy překvapivě malebných konstelacích. Moře se mezi nimi prolévá zátokami, zálivy, průlivy i fjordy, a jako by nebylo toho hýření tvarů dost, ještě všechny přírodní obrazy umocňuje zrcadlením ve své modré hladině…
Nejkrásnější ostrovy severu Read More »
Symbolem Liberce a jeho nejbližšího okolí je bezesporu Ještěd, nejvyšší hora Ještědského hřebenu (1012 m nad mořem), který je součástí Ještědsko- – kozákovského hřbetu a v roce 1995 byl prohlášen přírodním parkem. Atraktivita Ještědu, jehož vrchol nad hranicí zalesnění je tvořen křemencovým sukem charakteristického tvaru, vzrostla hlavně v roce 1973. Tehdy zde byla dokončena významná stavba multifunkční věže tvaru rotačního hyperboloidu s hotelem, restaurací, vyhlídkovou terasou a vysílačem, jejímž autorem je architekt Karel Hubáček. Z Horního Hanychova (předměstí Liberce) vede na Ještěd visutá kabinová lanovka, jediná, která zůstala v majetku Českých drah…
Lanovkou Českých drah na Ještěd Read More »
Říká se, že když bůh naděloval přírodu v různých částech světa, do Norska už musel přijít hodně unaven, neboť tam vyklopil všechny krásy světa – krásné hory a ještě krásnější fjordy, magické ledovce, hučící vodopády a divoké řeky, a to jsou právě ty atributy, za kterými přijíždějí do této země každoročně tisíce turistů…
Jsou to zvláštní postavičky, které můžeme koupit po celém Norsku v téměř každém obchodě. Rozcuchané vlasy, dlouhý nos, dobře živené bříško. Téměř se nenajde turista, který by po první návštěvě severské země odjížděl bez ní…
Trollové – pravda nebo pohádka Read More »
Žijeme na hromadách kamení, říkají Norové s nadsázkou a hraným přezíráním o svých horách, které ve skutečnosti milují. Pravda však je, že Norské království je zároveň i královstvím hor, které se táhnou jako 1800 kilometrů dlouhé skalnaté pásmo nad mořem a místy jsou mořem i zaplavené. Norsko je nejhornatější zemí Evropy, protože více jak polovina jeho území leží výše než 500 metrů a čtvrtina dokonce nad 1000 metrů nad mořem…
Skandy, jak se také Skandinávským horám říká, jsou nejvíce zaledněným pohořím Evropy. Z celkové plochy kolem 5000 km? ledovcové hmoty leží naprostá většina na norském území. Tím se toto severské království stává nejvíce zaledněnou zemí našeho kontinentu…
Poselství norských ledovců Read More »
