Aniž by brali zřetel na svou jedinečnou mytologii, dnešní Řekové tvrdí, že Zemi stvořil Bůh, a dokonce vědí, jakým způsobem to provedl. Prý prosíval půdu sítem a pak chodil a rozhazoval kolem sebe úrodnou prsť. Když skončil, vysypal kamení, které se v sítu zachytilo, no a právě z té hromady vzniklo Řecko…
Fenomén zvaný Řecko Read More »
Zátoka Kalamitsi na jihovýchodě poloostrova Sithonie v Chalkidiki je obklopena vysokými skalami, které na okrajích sestupují do moře. Jejich srázné svahy objímají širokou náručí pláž s bílým pískem a v pozdním odpoledni na ni vrhají ostré stíny. Večery jsou tady teplé a tak tiché, že je slyšet až do pokoje šplouchání vln a skřípání písku pod nohama těch, jimž se ještě nechce spát…
Krásná Britomartis prchá před krétským králem Minosem, který se do ní zamiloval. V zoufalství se vrhá do moře, kde však uvízne v sítích rybářů z Aeginy, kteří ji dopraví na svůj ostrov. Znovu se ale dává na útěk před jedním z nich, jehož okouzlila svou spanilostí. Když se dostane na vrchol hustě zarostlého vysokého kopce, náhle se ztratí z dohledu. Dostává jméno Aphaia, což znamená Zmizelá, a lidé ji uctívají jako místní bohyni. Na místě, kde byla spatřena naposledy, dnes stojí stejnojmenný chrám…
Lodí na tři ostrovy Read More »
ravoslaví je bezpochyby jedním z charakteristických znaků Řecka. I v dnešní moderní době hraje významnou roli v kultuře země, i když již poněkud jinak, než tomu bylo v dobách dřívějších. Zanechalo nám velké množství kulturních památek a významnou měrou se také podílí na osobité atmosféře země…
Pravoslavné křesťanství Read More »
Když nás dnes píchne tady nebo jinde, odebereme se k lékaři a nad samozřejmostí takového činu vůbec nepřemýšlíme. Ve starověkém Řecku tomu vlastně v principu nebylo jinak, ale přece jen to bylo trochu méně jednoduché. Samozřejmě, že bylo nejprve třeba poprosit o pomoc správného boha…
Kós – Hippokratův ostrov Read More »
Soluň, centrum řecké Makedonie a druhé největší město celého Řecka, má pro nás zvláštní přitažlivost. Snad každý si ze školy pamatuje, že právě odtud přišli v roce 863 na Moravu křesťanští misionáři Konstantin (Cyril) a Metoděj, vyslaní byzantským císařem Michaelem III. na žádost knížete Rostislava. Už méně si pamatujeme podrobnější údaje o jejich výpravě, které se v lecčem odlišují od jednoduché legendy, že k nám soluňští bratři přinesli křesťanství…
Bouřlivý příběh Soluně Read More »
Jsou města a místa po staletí spojovaná s určitými atributy. Kynžvart sice získal v roce 1862 lázeňský statut a oficiální označení Lázně Kynžvart, ale už od doby pobělohorské byl spojován především s porýnským šlechtickým rodem Metternichů. Jeho nejvýznamnější příslušník, kníže Klement von Metternich (1773—1859), rakouský státní kancléř, byl po třicet let nejmocnějším mužem habsburské monarchie. Ovlivňoval dějiny celé Evropy, a tak není divu, že ovlivnil i malé městečko Kynžvart, kde měla rodina své venkovské sídlo…
Kynžvart a Metternichové Read More »
Klášter Teplá patří k bezmála třiceti velkým klášterům, které se na mapě Čech objevily během 12. století, jako jediný z nich ale zřejmě za svou existenci vděčí náhodě. Uvěříme-li jedné verzi prastarého příběhu, musíme dokonce připustit, že jeho vznik zapříčinilo docela obyčejné lidské selhání, strach suchozemce z neznámého přírodního živlu. Tím suchozemcem byl český velmož Hroznata, jenž se měl zúčastnit třetí křížové výpravy, který prý ale ještě před vyplutím od italských břehů zpanikařil při pohledu na rozbouřené moře a na loď už nevstoupil…
Za horkého letního dne jsou slatinná bahna vyschlá a rozpukaná do pravidelných polygonálních políček. Okraje jejich hlubokých puklin zdobí tu žlutavé, jinde nazelenalé výkvěty různých minerálních solí a místy se dokonce celé plochy pokrývají bílým, jakoby sněžným popraškem. Jsou to drobounké krystalky hořké Glauberovy soli. Rezavě železité potůčky napájené minerálními prameny pak dokreslují tento abstraktní přírodní obraz ozvučený šelestem rákosu a tichým syčením suchého plynu, který uniká z trychtýřovitých mofetových jamek…
Romantická i tajuplná krajina Chebska odedávna lákala k osídlování. Její přitažlivost se samozřejmě projevila i v architektuře. Autory zdejších barokních staveb, církevních i světských, byly takové významné osobnosti, jako K. I. Dientzenhofer, A. Leuthner nebo G. B. Alliprandií. Vedle kostelů a měšťanských domů se však stejně krásně vyjímají i domy, které postavili lidé dnes bezejmenní…
Chebskem za krásou hrázděnek Read More »
Když byl roku 1965 v Karlových Varech po mnoha letech nalezen nový, už třináctý léčebný pramen, měl být podle místních zvyklostí označen pořadovým číslem svého nálezu. Ale „třináctka“ už byla obsazena, protože se tak dlouhá léta říkalo Becherovce, a tak nově nalezený zdroj dostal označení Druhý pramen Václavův…
Třináctý pramen – Becherovka Read More »
Lázeňské město na jižním svahu Slavkovského lesa má za sebou krátkou, ale úchvatnou historii. Jeho závratně rychlý zrod a velkorysé budování přede dvěma stoletími uchvátilo všechny současníky včetně J. W. Goetha, pravidelného návštěvníka západních Čech. Mnozí místní patrioti jsou dokonce přesvědčeni, že právě tehdejší pracovní úsilí inspirovalo velkého básníka k nalezení katarze pro svého Fausta…
Fascinující Mariánské Lázně Read More »
V Rakousku dlouho pracovala jen porcelánka vídeňská, a to s výsadním postavením v celé monarchii. A právě kvůli ní bylo zakládání porcelánek v Čechách na několik desetiletí zakázáno. Tak se stalo, že první století evropského porcelánu uplynulo bez české účasti. První česká porcelánka byla založena v Horním Slavkově až roku 1792 a jejími majiteli byli Lippert a Haas…
Počátky českého porcelánu Read More »
Karlovy Vary mají dozajista i jiné lichotivé atributy – Goethe je například nazval „šachovnicí Evropy“ a od svého založení jsou našimi nejstaršími a největšími lázněmi. Ovšem právě lázeňský charakter tohoto města nejlépe vyjadřují jeho kolonády. Byly sice budovány jako součást léčebné kúry doplněné procházkami a pitím minerální vody přímo u pramenů, ale zároveň se staly součástí, ba přímo dějištěm lázeňského společenského života…
Karlovy Vary – město kolonád Read More »
Ve Slavkovském lese je ukryta životadárná síla, která tak trochu připomíná střežené tajemství vybájených hrdinů, jejichž život byl také závislý na energii ukryté tu v nitru hor, jindy v kouzelném prstenu. Chráněný horský komplex Slavkovského lesa ležící uvnitř lázeňského trojúhelníku je také takovým vzácným zdrojem energie, bez něhož by města na jeho obvodu v nejlepším případě jen živořila…
Slavkovský les – chráněné srdce lázní Read More »
Země česká nastřádala na svém nejzápadnějším okraji tak velké přírodní bohatství, že se tento kraj stal trvalým cílem prospektorů, křesťanských poutníků, návštěvníků lázní i milovníků přírody. Nebyla to jen dramatická krajina pánví, jejichž horizonty uzavírají hory Krušné a Doupovské, lesy Slavkovský a Český, která lákala mnohé obyvatele sousedních i vzdálenějších zemí…
Kraj provoněný vřídly Read More »
Asi 4 km na jihozápad od Horního Slavkova se zvedá nevelký, 777 metrů vysoký Krásenský vrch. Je z valné části zarostlý lesem a z nedaleké silnice zcela uniká pozornosti. A přitom jeho úpatí, úbočí i vrchol mohou nabídnout turistovi mnoho zajímavostí…
…se vlakem můžete dostat po hlavních elektrifikovaných tratích přes Sokolov, Cheb a Lázně Kynžvart, nebo taky po lokálce, spojující obě významná lázeňská města přes Bečov nad Teplou a Teplou. Zvolíte – li druhou cestu, odměnou vám bude nevšední zážitek z jízdy po jedné z nejmalebnějších tratí západního cípu naší republiky…
Z Karlových Varů do Mariánských Lázní… Read More »
Cheb byl již v dávné minulosti nejen vstupní bránou do Čech, ale i významným centrem nejzápadnější oblasti země. Jeho český název je odvozen z ohbí toku Ohře, německé pojmenování Eger zase připomíná pradávné keltské označení posvátné řeky – Agara. Historické jádro města bohužel značně utrpělo za druhé světové války, na přelomu 50. a 60. let minulého století se však dočkalo asanace a náročné rekonstrukce. Po úspěšné obnově byl Cheb v roce 1981 prohlášen městskou památkovou rezervací…
Cheb: starobylé město na hranici Read More »
Druhá polovina 19. století byla rozporuplná doba. Na jedné straně lpěla na historických stylech a na druhé straně nastupující strojová výroba podlamovala mnohá tradiční umělecká řemesla včetně sklářství. Navzdory dobové tendenci se čtyřiadvacetiletý rytec skla Ludwig Moser rozhodl prosadit se právě ruční prací a vysokou kvalitou. Roku 1857 si založil v Karlových Varech vlastní ryteckou dílnu a obchod…
Krása zakletá v křišťálu – Moser Read More »
