Jméno autora: Země světa

Druhý nejnavštěvovanější zámek ve Francii, hned po Versailles, kterýpak to je? Uhodnete? Žádný z velkých rezidenčních komplexů se starobylou historií, ale poměrně nenápadná, ale nesmírně půvabná nevelká stavba nad řekou Cher: Chenonceau. Původně tu stávalo nevelké opevněné sídlo patřící pánovi z Marques. V roce 1513 ho poslední dědic, až po uši zadlužený, prodal generálnímu výběrčímu daní pro Normandii Thomasi Bohierovi…

Díky tomu, že území dnešní Francie bylo součástí římské říše, rozšířilo se na něm křesťanství velmi záhy. A jako ve všech zemích s dlouhou křesťanskou tradicí mají i tady biskupství na každém kroku. Přímo u Loiry stojí katedrály v Orléansu, Tours, Angers, kousek severněji je Le Mans, od jihu zase až téměř k řece zasahují pravomoci Bourges a Poitiers. A jako by toho nebylo dost, přidali si Francouzi v 16. století ještě Blois. Ale kdybychom měli rozhodovat, která z katedrál na řece je nejkrásnější, určitě by to vyhrálo Tours…

Nantes, s více než půl milionem obyvatel šesté největší francouzské město, je dnes správním střediskem regionu Pays de la Loire, historicky ale přísluší k Bretani. Nejvýrazněji připomíná tuto minulost zámek bretaňských vévodů. Vévoda Francois II. a pak jeho dcera Anna Bretaňská ho na konci 15. století nechali opevnit, aby byl dostatečnou zárukou jejich nezávislosti na králi…

Když v roce 1797 utichla v kraji Vendée občanská válka, Clisson ležel v troskách. Stála jen krytá tržnice, v níž měli během bojů ležení republikánští vojáci. Dým stoupal k nebi i z vypáleného hradu, jenž byl do té doby svědkem rozkvětu obchodního města…

Zimy na pobřeží Biskajského zálivu bývají obvykle deštivé a mírné. Sníh napadne jen občas. V zimě roku 1709 ale mrzlo tak, že ztuhl i oceán. Krutý mráz sužoval celou oblast několik týdnů. V okolí Nantes vymrzly vinice a nezbylo, než je znovu osázet. Vinaři zvolili původně burgundskou odrůdu Melon de Bourgogne, odolnou proti nízkým teplotám. Přejmenovaná na Muscadet tak zahájila svou nenápadnou cestu ke slávě…

Ještě dříve než bylo okolí Loiry poseto honosnými panskými sídly, vznikala na jejích březích významná centra duchovní. Klášter svatého Martina v Tours se stal centrem vzdělanosti již v 8. století, dnes však z něho ve městě zbylo jen několik zdí. Podobně skončil klášter sv. Aubina v Angers. Stranou od ruchu velkých měst se však uchovalo několik architektonicky i historicky pozoruhodných celků…

Pokud byste se chtěli vydat okolím Loiry ve stopách nejuctívanější francouzské hrdinky Jany z Arku neboli Panny Orleánské, musíte zapojit do hry především velkou dávku představivosti. Na počátku 15. století, kdy se její příběh odehrál, ještě mnohé stavby, které dnes patří k nejnavštěvovanějším, nestály nebo vypadaly zcela jinak…

Město Angers, ležící na řece Maine těsně před jejím soutokem s Loirou, má starobylé dějiny sahající až do galořímských dob, ale pozdější rozvoj všechny stopy antického osídlení dokonale zakryl. Historické centrum na strmém návrší dnes láká především pozdně gotickými hrázděnými domy s ozdobně vyřezávanými trámy a ruchem úzkých uliček plných obchůdků a kavárniček…

Již ve středověku se na Loiře s oblibou zdržovaly korunované hlavy – připomeňme si jen anglické panovníky z rodu Plantagenetů, pobývající často na Chinonu či v Angers. Skutečnou rezidenční oblastí se však Loira stala v 15. a 16. století. Defilé panovníků zahájil Karel VII., který se sem sice uchýlil víceméně z nutnosti, ale ani po vítězství nad Angličany sídla na Loiře nezanedbával…

Pramení ve Francouzském středohoří a spěchá k severu, aby se na jižním okraji Pařížské pánve mohutným obloukem stočila k západu a po pouti delší než tisíc kilometrů se zasnoubila s Atlantikem. Loira, nejdelší francouzská řeka, jako by k sobě přitahovala dramatické události. Nikdy se nenechala spoutat, dodnes si zdánlivě líně plyne mezi břehy, které na jejím středním a dolním toku lemují pahorky pokryté sady a vinicemi, výstavná panská sídla, významná města i starobylé kláštery…

První rakouská horská železnice přes Semmering, otevřená roku 1854, byla natolik významnou stavbou, že dala název (nebo alespoň přezdívku) i jiným, později budovaným horským železnicím v monarchii. Známe proto vitorazský Kleiner Semmering, dva různé Krušnohorské Semmeringy a název Pražský Semmering se vžil i pro trať ze Smíchova přes Hlubočepy do Jinonic. Dnes se však vydejme na cestu Slezským Semmeringem, tvořícím součást horské tratě z Hanušovic do Glucholaz (ležících v Polsku) a dále do Krnova…