Když po vítězství u Moháče Turci opanovali velkou část Uher, Budín se od roku 1541 na jedno a půl století stal z metropole uherského státu provinčním městem, sídlem budínského pašaliku. Turci plenili, ale také budovali. Vedle mešit a minaretů i lázně, které přežily dodnes. Nejen Budapešťané se v nich cítí výborně…
Město horkých pramenů Read More »
Mongolské hordy valící se ve 13. stol. do Evropy rozprášily i vojsko maďarského krále Bély IV., který se jim postavil na odpor. Král uprchl. Přísahal prý ale, že pokud bude mít příležitost zpustošené království postavit na nohy, nabídne svou dceru Bohu. Narodila se v roce 1242, kdy se nájezdníci stáhli. Béla na ostrově uprostřed Dunaje založil dominikánský klášter, kam svou Markétu poslal…
Ostrov svaté Markéty Read More »
Na krásné vyhlídky šplhali lidé od nepaměti. Platí to i pro mnohá místa v Horním Rakousku, kam zasahuje pásmo Severních vápencových Alp, hor na první pohled v mnoha vrcholových partiích nehostinných, jak o tom vypovídají i názvy některých horských celků jako Pekelné hory (Höllengebirge) či Mrtvé hory (Totes Gebirge). „Nehostinný“ ale rozhodně neznamená „nemalebný“ a co víc – oč příroda ubrala na pestrosti krajiny nahoře, o to víc přidala dole, v překrásných údolích a na březích průzračných jezer Solné komory…
Nejhezčí vyhlídky Solné komory Read More »
Pražští i bratislavští přátelé se mne často ptají: „Jací jsou Budapešťané?“ Neumím jim odpovědět. Ale když za mnou přijedou do Budapešti na návštěvu, snažím se jim ukázat některé konkrétní lidi, aby měli alespoň přibližnou představu. Kdybych to měl rozebírat do hloubky, zaplnil bych pravděpodobně tímto tématem celé číslo. A tak volím zkrácenou podobu – budu přeskakovat, pouze naznačovat a nastiňovat, kdo všechno může být – jak si to sami zkracují – Pešťanem…
Moji zábavní Pešťané Read More »
V němém úžasu stojíme na hoře Traunstein (1691 m), vysoko nad jezerem Traunsee. Vycházející slunce nás začíná hřát do zad, první paprsky osvětlují okolní panorama hor Solné komory a jejich odraz vytváří hru světel na hladině jezera, které ještě spí ve stínu hluboko pod námi stejně jako město Gmunden na jeho břehu: zapadá do okolního reliéfu, jako by tu bylo od nepaměti…
Solnou komorou na kole Read More »
Led, kras, podzemní solný a vodní svět. Vysoké hory strmě stoupající z úzkých údolí a odrážející se v hladině jezera. Prastaré hornické městečko Hallstatt a jeho kultura symbolizují život mezi jezerem a horami. Jeho dějiny od prehistorického rozkvětu, přes temnou kapitolu náboženského útlaku až po náročnou těžbu podzemního bohatství jsou příběhem celé jedné epochy lidstva a mimořádného spojení člověka a přírody…
Hallstatt – perla Solné komory Read More »
V období na přelomu 19. a 20. stol. poznamenala evropskou architekturu zdobná secese. První její známky se objevily ve viktoriánské Anglii, kde se s novým směrem známým jako Arts and Crafts a později Modern Style seznámil i maďarský architekt Ödön Lechner. Natolik mu propadl, že po návratu z Londýna opustil historizující sloh a stvořil maďarskou podobu secese…
Budapešťská secese Read More »
Svatý Florián patří k nejpopulárnějším středoevropským světcům a také ke světcům nejzaměstnanějším – chrání před ohněm, bouřkou, suchem i před povodněmi, k tomu je ochráncem kovářů, hutníků, kominíků, bednářů, hrnčířů, mydlářů, pivovarníků a samozřejmě hasičů. A aby toho na něj nebylo málo, drží ještě patronát nad italskou Boloní, polským Krakovem a nad spolkovou zemí Horní Rakousko, kde nedaleko soutoku řeky Enže s Dunajem stojí největší a nejznámější hornorakouský klášter, nesoucí jeho jméno – Sankt Florian. Právě odtud se světcův kult rozšířil…
Klášter Sankt Florian Read More »
Maďaři, a Budapešťané obzvlášť, jsou posedlí trhy a tržnicemi. Svou tržnici má každá větší čtvrť, ale kromě toho existuje ještě jedna ústřední, tzv. Velká tržnice, kterou najdete také v každém turistickém průvodci. Důvod je jednoduchý – jedinečná atmosféra v historických kulisách. Už jenom její prohlídka člověka nasytí…
Pro turisty jedoucí po dálnici z Lince na Salcburk je Mondsee neboli Měsíční jezero známým pojmem. Zdejší odpočívadlo s nádherným výhledem na Dračí stěnu, Schafberg a modrostříbřité jezero zlákalo k zastávce nejednoho nadšeného fotografa. Panoramatický úlovek je opravdu jedinečný, přesto stojí za to sjet i do stejnojmenného městečka, rozloženého idylicky na severním břehu…
Mondsee – měsíční jezero Read More »
V Budapešti žije nejpočetnější židovské společenství ve východní Evropě. Nejznámější a nejpůsobivější Velká synagoga v ulici Dohány nemá v Evropě obdoby a patří k největším na světě. Ohromí vás nejen svým prostorem, ale i výzdobou. K budapešťskému židovství však patří i holocaust a jméno Raoul Wallenberg…
Židovská čtvrť v Pešti Read More »
Dachstein-West se rozprostírá uprostřed pohádkové krajiny s jemnými konturami svahů na úpatí Dachsteinu (2995 m) mezi Solnou komorou a Taurami, v sousedství Ski Amadé, na území spolkových zemí Horní Rakousko a Salcbursko. Nabízí 140 km sjezdovek, propojených moderními lanovkami do lyžařské houpačky Annaberg–Zwieselalm–Gosau–Rußbach. Příznivé ceny, příjemně nízká návštěvnost, mírné a středně náročné svahy osloví zejména rodiny s dětmi…
Lyžařská oblast Dachstein-West Read More »
Když na Světové výstavě v roce 1939 v New Yorku prezentovala maďarskou kuchyni budapešťská restaurace Gundel, prestižní New York Times napsaly, že pro dobré jméno své země udělala víc než loď plná turistických prospektů. Gundel je symbolem maďarské gastronomie a pohostinnosti již 120 let…
Od luxusu po bizarnost Read More »
„Ó, jak toužím po mém milovaném Ischlu!“ posteskl si patnáctiletý korunní princ František Josef v roce 1845 v dopise své matce. Jako kdyby zpečetil svou upřímnou náklonnost k tomuto malebnému lázeňskému městečku na soutoku Traunu a Ischlu u jezer Solné komory, se kterým zůstal spjat až téměř do svých posledních dnů. Nebýt lázeňského pobytu, který v Bad Ischlu lékař doporučil jeho rodičům, Františku Karlovi a Žofii Bavorské, tehdy ještě i po několika letech manželství bezdětnému páru, slavný císař a jeho tři bratři by se prý možná ani nenarodili…
Solné lázně Bad Ischl Read More »
Ve foyer budapešťské
opery se tísní desítky lidí.
Poslední opozdilci si
u pokladny kupují lístky
a shromažďují se u hostesek,
které nad hlavou drží tabulky
s názvy několika světových
jazyků včetně japonštiny.
Postupně pak vstupují
do hlediště. Tentokrát je
na programu představení
samotné opery…
Chcete-li poznat česko-rakouské pohraničí v oblasti Lipenska a Horního Rakouska, ideální příležitost k tomu nabízejí cyklovýlety. Nejlépe je vyrazit mimo hlavní sezonu, kdy hotely nejsou nijak drahé, ale venkovní zahrádky restaurací nabízejí stejně příjemné posezení jako o prázdninách, rozhledny jsou otevřené a nehrozí, že natrefíte na davy jiných turistů…
Cyklovýlety na rakouské straně Šumavy Read More »
Nedbale se poklonil obecenstvu, zasedl ke klavíru, rozmáchl se rukama a udeřil do kláves. Ferenc Liszt udělal ze svého koncertního vystoupení divadelní představení. Styl jeho hry byl v té době převratný a mnozí klavíristé jím opovrhovali. Nikdo z nich ale nemohl popřít, že hraje virtuóz s geniálním muzikálním cítěním…
Celebrita 19. století Read More »
Vášeň pro tradice a úcta k nim jsou bezesporu jednou z typických vlastností obyvatel všech rakouských spolkových zemí, Horní Rakousko nevyjímaje. Pestrý není jen celoroční kalendář s desítkami místních slavností, zvyků a obyčejů, jež jsou vítaným i samozřejmým kořením běžného života. Patřičné úctě se těší také kroje a tradiční řemesla…
Perníkové srdce, pečínka od šéfa i kolo Read More »
Andrássyho třída je jedním z dokladů bouřlivého architektonického
rozvoje města ve druhé polovině 19. stol., kdy se uherská Budapešť
chtěla vyrovnat rakouské Vídni. Stojí tam mnoho významných
a krásných domů. Bulvár je pozoruhodný i tím, že pod ním vede
první podzemní dráha na evropské pevnině. Na povrchu na ni
upozorňují jen nenápadná kovaná zábradlí schodišť do podzemí…
Koleje pod bulvárem Read More »
Pro každého, kdo od nás míří do Rakouska přes Dolní Dvořiště, je Freistadt prvním rakouským městem, s nímž se setká. Zvláštní symbol představovalo za minulého režimu, kdy už svým názvem („svobodné město“) dýchlo na našince svobodou – a zároveň středověkou útulností, danou sešněrováním starého města do kompletně zachovaných hradeb, obklopených parkovitým příkopem. Z Českých Budějovic je to sem 60 km, od státní hranice pouhých 17 km…
