Zlí jazykové tvrdí, že každý Vídeňan má ve svém šatníku alespoň jednu plesovou róbu, stejně jako každý pravý Bavořan vlastní nejméně jeden dirndl a jedny kalhoty s padacím mostem. Nemýlí se. K Vídni kromě Dunaje, marně maskované nostalgie po c. k. monarchii i kultovní kavárenské kultury neodmyslitelně patří celoroční plesová sezona včetně bálu nejslavnějšího, jehož tradice se zrodila před dvěma sty lety…
Muláj Ismáíl, druhý panovník alavitské dynastie, byl současníkem Ludvíka XIV. Stejně jako on si budoval velkolepou rezidenci, jíž se často přezdívá „marocké Versailles“, ale výstižnější je spíše pozdější francouzské označení Imperiální město, dodnes používaný název příslušné části města Meknes…
V zástupu mnoha desítek lidí pomalu vystupujeme k chrámu. Na konci dlouhého schodiště vcházíme do malé nízké zčernalé kaple. Před relikviářem s ostatky svatého Vasilije Ostrožského zvaného též Divotvůrce nabízí pravoslavný kněz k políbení velký kříž…
Území obklopená ze všech stran vodou vyvolávají zvláštní pocity. Ať již leží uprostřed Středozemního moře nebo kolem nich proudí tok Vltavy. Každý z pražských ostrovů je svým způsobem jedinečný. Na většině z nich ale najdete spoustu zeleně, která tlumí městský ruch a vytváří příjemné prostředí klidu a pohody…
Příroda Filipín zažila během posledních desetiletí drastické změny. Velkoplošné odlesňování a zemědělství vyvíjejí na zdejší faunu a flóru velký tlak. Poslední zbytky nedotčené krajiny se dnes tísní na pouhém zlomku původní rozlohy na Mindanau a také na severovýchodě Luzonu kolem Palananu…
Nedaleko od centra nabízí Vídeň v parku Esterházy unikátní atrakci. Pod názvem Haus des Meeres (Dům moře) se skrývá speciální „akva tera zoo“. Na zvláštnosti jí přidává umístění – na návštěvníky čeká jedenáct pater…
Když bylo Maroko roku 1912 rozděleno mezi Španělsko a Francii, připadla Španělsku mimo jiné oblast Rífu. Tato severní hornatá část země, táhnoucí se od mysu Spartel až k alžírské hranici, byla srdcem a duší oblasti bilád as-sibá, nezkrocené země, kam slovo sultána sotva doléhalo…
Podle pověsti mohli obyvatelé Baru uzavřít sňatek, až když vlastnoručně zasadili alespoň deset olivovníků. Zdejší kraj je pěstováním oliv proslulý, v okolí města se rozkládají rozlehlé háje. U obce Mirovica roste strom, který byl údajně zasazen před více než 2000 lety, a měl by tedy patřit k nejstarším olivovníkům na světě…
Barokní zámek v Troji je přímým odrazem honosných římských předměstských vil na pravém břehu Vltavy. Do jeho areálu patří také několik hospodářských stavení, konírna i vinotéka. A samozřejmě ho obklopuje zahrada s okrasnými i ovocnými stromy a přírodním bludištěm, kterou zdobí fontány, terakotové vázy a oranžérie. Jde o jeden z ryzích a také nejreprezentativnějších příkladů barokní zahradní architektury u nás…
Kurátorka muzea v Taclobanu ukáže na ohromný křišťálový lustr: „Tenhle pochází z Československa a tamten také. Víte, ona paní Imelda tak milovala křišťál z Československa,“ dodává zasněně. Marcosové sice již před 28 lety museli opustit prezidentský palác, o kterém si mysleli, že ho mají předplacený navěky, ale pro mnohé z jejich obdivatelů se od dob, kdy Imelda Marcosová stála na výsluní jako první dáma Filipín, nic nezměnilo. Navíc když jsou Marcosové, vyhnaní z Filipín v roce 1986 nenásilnou lidovou revolucí, zase zpátky a znovu hrají významnou roli ve filipínském dění. V životě této rodiny, považované za jedny z největších kleptokratů moderních dějin, nejde o jediný paradox…
Vídeň není jenom hlavním městem Rakouska a jednou z jeho devíti spolkových zemí, ale také jednou ze čtyř rakouských vinařských oblastí. Ta se pyšní unikátním primátem – je to jediná vinařská oblast na světě, která se celá rozkládá na území hlavního města státu…
Jihovýchodně od Agadiru, známého přímořského letoviska na jihu Maroka, se táhne v délce 600 km pohoří Antiatlas. Oproti svým třetihorním severním sousedům, Střednímu a Vysokému Atlasu, vznikl již před 300 miliony let v prvohorách. Je tvořen žulou a karbonskými vápenci, dosahuje výšky přes 2000 m. Leží nedaleko Sahary, dešťů má málo a je velmi suchý. Nicméně i v jeho údolích se rozprostírají palmové sady a člověk žasne, kde se tu vzala voda. Kromě studní zde dodnes slouží tradiční umělé podzemní kanály chettara, které přivádějí vodu samospádem z hor…
Čím víc se přibližujete k jižní hranici Černé Hory, tím častěji se vám připomíná vůně Orientu. Přinejmenším tím, že vám místní lidé na tabulích u silnice nabízejí ubytování v apartmánech nejen černohorským slovem sobe a německým Zimmer, ale také albánským dhoma. Svérázný Ulcinj, přilepený na hranicích s islámským sousedem, je nejjižnějším městem na černohorské riviéře…
Zatímco jinde v Evropě si musí pěstitelé a potravináři dobře hlídat, aby na trh dodávali ekologicky čisté potraviny, v Černé Hoře – zemi s téměř netknutou přírodou – je to běžná věc. Černohorské kuchyni to přináší obrovskou výhodu…
Vyhlášené pražské zahrady jsou vyhledávaným cílem návštěvníků hlavního města, ať již přijedou z druhého konce republiky nebo ze zámoří. Méně známé Havlíčkovy sady se nacházejí poněkud stranou jejich zájmu. O to víc je využívají obyvatelé okolních čtvrtí, kteří jim neřeknou jinak než Grébovka…
Je slunečný den, jako stvořený pro „vodní“ výlet. Stačí se vydat z Manily asi 100 km na jihovýchod a ocitneme se v městečku Pagsanjan u stejnojmenné řeky. Jsme tu, abychom na vlastní oči spatřili kaňon, který „hrál“ v Coppolově filmu ze 70. let Apokalypsa. Naštěstí tu dnes nezažijeme hrůzy vietnamské války, ale naopak prý uvidíme téměř ráj…
Maďarské metropoli se tak přezdívalo už před sto lety, ale pro nás, žijící později v těsné sovětské náruči, však Budapešť znamenala spíše jakési okno na Západ, plné kaváren, módních butiků i pestrobarevných zeleninových trhů. Duchem staré dobré monarchie evokovala blízkou, a přece nedostupnou Vídeň, jen místo valčíků tu zněl čardáš, případně rock. Velmi mnoho společného však má i s Prahou…
Necelých 12 000 km², 14 000 let historie, nejstarší solné doly v Evropě, kolébka halštatské kultury, středověké umělecké poklady, renesanční zámky, barokní opatství, léčivé lázně a prameny, letní sídlo Habsburků, inspirace pro řadu umělců, centrum těžkého průmyslu, tíživé dědictví minulosti i prosperující současnost. A také uchvacující smyčky Dunaje, křišťálově čistá jezera, panoramata strmých hor, malebných vísek a údolí, moderní města, prastaré řemeslné tradice či kulinářské speciality. To vše je Horní Rakousko, třetí největší rakouská spolková země podle počtu obyvatel a čtvrtá rozlohou…
V druhé polovině 19. stol. prožívali Maďaři bouřlivé období. Po heroickém, leč marném boji za nezávislost v letech 1848–1849 se museli v roce 1867 spokojit s ustavením duálního rakousko-uherského státu. Šest let nato se Pešť, Buda a Óbuda spojily v jedno město. A v roce 1880 rozhodl uherský parlament o výstavbě svého nového reprezentativního sídla v hlavním městě…
Linec – voda a ocel, minulost a přítomnost. Dva elementy a dva pojmy času, které jsou pro město typické, se prolínají a žijí v symbióze. Moderní inovativní město, které nechce nic a nikoho kopírovat, se po letech coby Šípková Růženka probudilo do krásy. Hornorakouská metropole, jedno z nejúspěšnějších měst celého Rakouska, ze které sálá nová energie a šarm průmyslového dědictví i budoucnosti, je atraktivní jako nikdy předtím. A je svá…
