2015

Nejvyšší hora Španělska se netyčí v Pyrenejích, což většinu lidí napadne jako první, ale na největším z Kanárských ostrovů. Jmenuje se Pico del Teide, a pokud počasí dovolí, je vidět téměř ze všech míst ostrova. Dominuje mu tak nepřehlédnutelně, že mu dala i jméno – Tenerife v jazyce svých původních obyvatel, Guančů, znamená Sněžná hora…

Statistika uvádí, že z pěti milionů turistů, kteří v průměru každý rok zavítají na Tenerife, se jich více než tři miliony vydá na kratší či delší výlet do národního parku Teide. Srovnatelnou návštěvnost nemůže vykázat žádné jiné chráněné území Španělska, a proto i kdybychom o Teide jinak nevěděli zhola nic, už samotný tento fakt by nás měl upozornit, že jde o mimořádně atraktivní oblast. Skutečně to tak je, svojí atraktivitou Teide určitě patří do celosvětové Primera Division, řečeno hezky španělsky fotbalově…

Nemastné neslané, ani ryba, ani rak, ani takový, ani makový, nic moc… Tak by se dalo přeložit libozvučně znějící španělské „ni fu ni fa“. Nemastné neslané však na Tenerife není nic. Ani jídlo, ani jeho obyvatelé. Ty bychom naopak mohli po španělsku nazvat „muy salados“, velmi příjemní, milí, se smyslem pro humor, s jiskrou v oku. Nemastný neslaný je pouze a jedině spolek maškar, který si tuto legrácku dovolil ve svém názvu, ale i jeho členové jsou pravým opakem…

Lidé na motorovém člunu a soustředěně pozorují modrou hladinu oceánu zčeřenou drobnými vlnkami. Občas se těsně pod ní mihne tmavý stín, občas vykoukne hřbetní ploutev. A když je štěstěna obzvlášť nakloněna, vymrští se najednou z vody šedé tělo, zablyští se v slunečních paprscích a elegantním obloučkem se opět do vodní říše vrátí…