Argegno je malá obec, která se rozkládá na západním břehu Komského jezera, asi 20km od Coma. Těží z polohy při ústí říčky Telo, jejíž údolí prolamuje horskou bariéru táhnoucí se podél jezera, takže se odtud dá s výhodou vyrážet k mnoha horským túrám. Kromě toho je obec i výchozím bodem výletů k blízkému jezeru Lugano, s nímž ji spojuje horská silnice….
Vancouver patří svou rozlohou až na 11. místo mezi kanadskými ostrovy. Přesto je největším ostrovem pacifického pobřeží obou Amerik. Na rozdíl od svých větších kolegů, jejichž podstatná část leží v Arktidě, těší se Vancouver z mnohem příjemnějšího klimatu. Přítomnost vodních mas Tichého oceánu, bohaté srážky a malé teplotní výkyvy z něj činí jednu velkou zelenou zahradu. Na její návětrné straně se rozkládá jen málo narušený deštný les mírného pásma, zatímco východní strana je oblíbenou rezidenční oblastí parkového charakteru. Bydlet na tomto ostrově je snem mnoha milovníků přírody. Kromě toho je ostrov vyhledávaným rekreačním cílem především pro obyvatele rozsáhlé vancouverské aglomerace. Bez ohledu na roční dobu se hodí na delší dovolenou i na perfektní víkend…
Vycházka tropickým deštným lesem, včetně stezky v korunách stromů, ale bez rizika, že si odnesete osm obřích pijavic. Cesta do dávné minulosti Země za tvory, kteří zapomněli vymřít. Setkání se čtyřmi druhy lidoopů ve velkorysém zařízení, které budí obdiv po celém světě. Africká savana i les okapi, himálajský horský svah i jihoamerická pampa, ale také snadno přehlédnutelné vzácnosti, jako třeba vyhubením ohrožené cichlidy z Madagaskaru. Lipská zoologická zahrada vás vítá…
Těžko budete hledat kraj tak pestrý, jako je Slovácko. Kraj, skládající se z mozaiky, jejíž každá část je ve svých folklorních tradicích jedinečná. Charakter krajiny, historický vývoj i geografické umístění se projevují v mluvě, v krojích, písních a tancích, lidové architektuře i v tradičních událostech. Na hodonínském Slovácku se pak barvy folkloru střídají ještě pestřeji než v jiných částech jihovýchodní Moravy. Je to dáno tím, že v sobě sdružuje několik různorodých oblastí. Nejsou to ale oblasti vyhraněné a jednotlivé zvyky a tradice zde přirozeně přecházejí z jedné oblasti do druhé…
Aréna v Barce se pomalu zaplňuje návštěvníky oblečenými v tradičních dlouhých oděvech zvaných dišdáša. Všichni si povídají, kupují si občerstvení a živě gestikulují. Je pátek, den volna a muži vyrazili za zábavou. Kdopak bude dnešním favoritem? Rozhlížím se kolem sebe, není tu ani jedna žena. Tedy s výjimkou mne!
Sympatická kulatá tvář, z které vyzařuje vlídnost, laskavost, porozumění, shovívavost, ale také trocha záhadnosti. Měsíčkovitá obočí, sklopená víčka, koutky úst maličko zvednuté v náznaku úsměvu, jakoby záměrně zadržovaného – to je slavná „Mona Lisa Východu“, více než 17 m vysoká socha Buddhy Vairóčany, největší ze zhruba 100 000 buddhistických plastik, které jsou soustředěny v komplexu jeskyní Dračí brány…
Přinejmenším Pražané znají jméno Sapa díky největší vietnamské tržnici v ČR, která pod tímto názvem funguje v pražské Libuši a v níž se soustředí život celé vietnamské komunity u nás. Mnozí z nich asi netuší, že jménem Sapa se ale především honosí půvabné horské městečko v severním Vietnamu…
Při toulkách kolem druhého největšího italského jezera se na nejrůznějších místech stále znovu setkáváme s připomínkami slavného šlechtického rodu Borromeo. Není divu, vždyť od 14. do 17. stol. vytvořili Borromeové v této oblasti téměř nezávislý stát v rámci Milánského vévodství. Na jihu jezera, v jeho nejužším místě, leží proti sobě obce Angera a Arona. V první jmenované na východním lombardském břehu stojí hrad, který je nejstarší z velkých stavebních památek spojených s tímto rodem, druhá na západním břehu piemontském zase připomíná nejslavnějšího Borromea vůbec…
Původní obyvatelé jí říkali Yuh-hai-has-kun – hora Spirálové cesty. Mělo to patrně korespondovat s bohatě vrstveným masivem jejího vrcholu. Přistěhovalci z Evropy nazvali horu Mount Robson, ale neví se, podle kterého pana Robsona. Jde o nejvyšší horu kanadských Skalistých hor a druhý nejvyšší vrchol v provincii Britská Kolumbie. Díky mnoha horizontálním vrstvám a mohutnému vzezření je nezaměnitelná. Ovšem jen pro ty, kteří měli to štěstí ji spatřit. Mt. Robson je totiž cudná hora. Velmi často se skrývá v mracích, a tak si vysloužila i další jméno – Cloud Cap Montain, hora Oblačné čepice…
Stíny už se v placaté hodonínské krajině značně protahovaly, ale den se stále hlásil o zápis do kategorie tropických. Po pěšině vyjeté v travnatém břehu jsme vyjížďkovou rychlostí kopírovali Baťův kanál. K podvečernímu vrzání cvrčků se po chvilce přidalo monotónní předení lodního motoru. I když jsme „šlápli do pedálů“, hausbót nás za chvíli nechal za zádí. Jako by „jen tak mimochodem“ potvrzoval výhodnost lodní dopravy…
Sladké, kyselé či kvašené. Zejména takové chutě patří k Lipsku, které je bohaté nejenom na historii a obdivuhodnou hudební tradici. Pochlubit se může také ojedinělými specialitami, které zaženou hlad, žízeň i chrapot…
Hrady a pevnosti vystavěné na strategických místech jsou typickým architektonickým prvkem v celé oblasti Perského zálivu. Svou okrovou barvou splývají s okolní písečnou pouští a připomínají éru slavného Lawrence z Arábie. V Ománu jsou snad vůbec nejrozmanitější – na jedné straně tu najdeme mohutné hrady, jako je Bahla, na druhé malé stavby, vlastně jen opevněné venkovské domy, jako je třeba Bajt Nuʻmán…
Klášter Šao-lin je sice místem reálným, ale zároveň také značně mystickým. Leží na východě Číny v provincii Che-nan a je jednou z osmi památek, které jsou od roku 2010 souhrnně zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO pod názvem Historické památky Teng-fengu v „Centru Nebes a Země“…
Krásných hor jsou po světě tisíce. To ale neznamená, že si výstupem na tuhle horu nemůže člověk splnit svoji mnohaletou touhu. Fansipan, nejvyšší hora celé Indočíny (3143 m n. m.), mě lákal už od chvíle, kdy se mi dostal do ruky cestopis Mira Rozehnala, který jeho vrchol zdolal „na divoko“ už v 50. letech minulého století…
Zhruba v polovině protáhlého jezera Maggiore leží u jeho západního břehu, v prostoru mezi Stresou a Verbanií, čtyři ostrůvky a jedno skalisko, souhrnně nazývané Boromejské ostrovy. Název je logický – tři ostrovy jsou ve vlastnictví Borromeů a na každém stojí zámek doplněný o zahradu či park. Maličký Isolino di San Giovanni není přístupný, ale je na něj dobře vidět z nábřeží ve Verbanii, zato Isola Bella a Isola Madre představují prvořadou turistickou atrakci…
Niagarské vodopády se všeobecně považují za atrakci USA, ale skutečnost je taková, že na jejich straně leží pouze dva menší vodopády – Americký a Nevěstin závoj. Hlavní vodopád, zvaný Podkovovitý, leží téměř celý na kanadském území a protéká jím 90 % veškeré vody. I s přihlédnutím k tomu, že z kanadského břehu je mnohem hezčí výhled, bychom měli hovořit především o přírodní památce kanadské. To ostatně rozhodli už turisté, kterých na kanadskou stranu jezdí o třetinu více než na americkou, zhruba 12 milionů ročně…
Už na mapě vypadala kóta 266 m zlověstně, i když vlastně o žádnou dramatickou výšku nejde. Teploměry ale byly v Česku vyhřáté v průměru nad třicítku, přičemž na jihovýchodní Moravě bylo ještě o pár stupňů víc. Vzduch se tetelil horkem, ani lísteček se nepohnul a prudké stoupání nás nakonec donutilo seskočit z kol a vést je mezi vinicemi…
Omán byl kdysi proslulý svým loďařstvím a dřevěné plachetnice „dhau“ se odtud exportovaly po celém Perském zálivu, do Indie, Číny a dalších zemí. Obchod se dědil z otce na syna a plány na stavbu lodí se přenášely ústně, bez jakýchkoliv nákresů. Dnes zde zbyla pouze poslední dílna v Súru vzdáleném 150 km od hlavního města. Lodě, které ji opouštějí, odolávají náporu moderních, levnějších a snadněji udržovatelných plavidel, která ale postrádají romantiku, tradici a krásu ruční práce. Na pláže východně od Súru připlouvají karety obrovské, aby tu nakladly vejce a svedly další kolo vysilujícího zápasu o své přežití na naší planetě, kde je člověk přivedl na pokraj vyhubení. Dva podobné příběhy, mizející lodě a ohrožený živočišný druh. Bez obou by byl náš svět chudší…
Pro dnešní cestovatele v sobě termín „hedvábná stezka“ skrývá především romantiku a vůni dálek, byť každodenní realita dávných obchodních karavan putujících napříč kontinentem obnášela spíše tvrdé podmínky, dřinu a nebezpečí. V každém případě ale síť obchodních cest, která se pod tímto označením skrývá, měla po zhruba 2000 let obrovský význam nejen pro přepravu nejrůznějšího zboží, ale vytvářela rovněž komplexní komunikační systém umožňující výměnu duchovního bohatství mezi Východem a Západem…
Vietnamské jeskyně dříve nepatřívaly mezi hlavní položky turistických itinerářů, ale v posledních letech se z nich stává prvořadá atrakce. Zejména nové objevy rozsáhlých krasových komplexů ve středním Vietnamu vyrážejí dech a naznačují, že na speleology čekají v nitru Země možná ještě další úžasná překvapení…
