Lotyšsko je povětšinou plochá země a ani zdejší řeky a potoky nevynikají nějakými hlubokými kaňony a stržemi. Jsou to vesměs mladé toky, které si začaly budovat svá nová koryta až po ústupu posledního ledovce, když za sebou zanechal krajinu jako den po stvoření. Nedohledné pláně pokryté hlínou, pískem a kamením…
Když Bůh stvořil svět, zbyla mu ještě hrst bílých kamínků. Odhodil je tedy do moře. Pak se otočil a nadšeně se zaradoval. Tak podle legendy vzniklo souostroví Kornati, jeden z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějších koutů chorvatské přírody, pýcha Jadranu. Větší část nejčlenitějšího a nejpočetnějšího souostroví v celém Středomoří je od roku 1980 národním parkem…
Od loňského léta mají Berlíňané nové miláčky – po pětileté pauze byl v zoologické zahradě obnoven chov pand velkých a pár těchto vzácných černobílých medvědů, kteří jsou symbolem všech ohrožených zvířat na naší planetě, se nastěhoval do zbrusu nového chovného zařízení za devět milionů eur…
Bloumat pitoreskními uličkami města, slunit se a lelkovat na louce přímo u jezera, na cyklostezkách poznávat okolí, objevovat vzácné památky a cenné muzejní sbírky, procházet se po nábřeží kolem přístavu s nádechem jižanského šarmu, zažít typický švábsko- -alemanský masopust, atmosféru Slavnosti jezerní noci vždy druhou sobotu v srpnu nebo romantické vánoční trhy včetně panoramatického ledového baru na vánoční lodi. Kostnice, dynamická univerzitní metropole regionu čtyř zemí s malebným okolím je příkladem symbiózy tradice a moderny, symbiózy přírody, bohaté historie, obchodu, atraktivní kultury i špičkové vědy a výzkumu…
Důležitou úlohu v národní sebeidenti kaci Lotyšska i v životě každého Lotyše hraje folklor. Tradice, která tu zakonzervovala někdy i již těžko dostupné archaické motivy, se odráží také v poměrně velkém počtu skanzenů. Nejstarším z nich je Lotyšské etnografické muzeum v přírodě (Latvijas Etnogrā skais brīvdabas muzejs) založené v roce 1924…
Když arcivévoda Karel Štěpán hledal v roce 1855 v Jaderském moři nejvhodnější místo pro zimní pobyt, padl mu do oka Lošinj. Se svou rodinou se pak na ostrov pravidelně vracel až do roku 1915. Je nasnadě, že ho brzy následovali císař František Josef s chotí Alžbětou, arcivévoda František Ferdinand, korunní princ Rudolf, další členové habsburského rodu a jejich přátelé…
Na severní špičce Muzejního ostrova stojí muzeum, které nese od roku 1956 jméno svého duchovního otce a prvního ředitele, pozdějšího generálního ředitele královských muzeí v Berlíně, Wilhelma von Bode. Samotné jméno, byť jde o jednoho ze spoluzakladatelů moderního muzejnictví, by ale ještě k slávě nestačilo. Bode-Museum si ji však svými sbírkami bohatě zaslouží…
Velká vodní plocha, která vypadá jako kousek nebe, zarámována do země, aby posloužila Bohu jako zrcadlo. Tak počátkem 19. stol. popsal Bodamské jezero francouzský klasik Alexandre Dumas. Jednou „tečkou“ v německém „Jižním moři“ je úrodná krajina posetá vinicemi, parky, kvetoucími zahradami s řebříčkem i mátou. Ostrov, kde se za prastarými klášterními zdmi psaly dějiny. Reichenau. Insula felix, Šťastný ostrov…
Litevská metropole Vilnius leží hluboko ve vnitrozemí při hranici s Běloruskem, kde se ve středověku formovala litevská státnost. Se zhruba 540 000 obyvateli není jen hlavním, ale také největším městem země…
Víc než tisícovka ostrovů a ostrůvků kolem chorvatského pobřeží je turistickým pokladem. Ugljan a Pašman patří k těm méně známým a vyhledávaným. Čistého moře, sluníčka, středomořské přírody i typické gastronomie si na nich ale turisté užívají stejně jako jinde, zato ve větším klidu…
Také jste někdy někde, ani pořádně nevíte jak, přišli k představě, že německá kuchyně není nijak zvláštní, a bojíte se, že pobyt v Berlíně bude v tomto směru nuda? Zbytečné obavy! Kulinární nabídka Berlína je obrovská, zahrnuje pokrmy skoro z celého světa a ani s klasickou německou kuchyní to není zdaleka tak špatné…
Tvůrce legendárního Fausta, básník a dramatik Johann Wolfgang von Goethe, se prostřednictvím Mignon, hrdinky jedné ze svých básní, táže po zemi, kde „citron rozkvétá, v tmě listů oranž barvu zlata má,“ a chce, aby ji miláček „v tu krásnou zemi vzal“. Píseň milostničky symbolizuje jak touhu po dokona- losti a domově, tak i po Itálii, která okouzlila slavného poetu. Pobyt na slunném jihu byl pro Goetheho povzbuzující vzpruhou. Jižanský šarm a atmosféru, ba i ony citroníky a pomerančovníky si přitom lze dopřát, aniž bychom opustili území Bádenska-Württemberska. Na třetím největším ostrově v Bodamském jezeře, kde září květy růží, hortenzií či jiřinek a kde se návštěvníkům nad hlavami třepotají křídla exotických motýlů. Návštěva Mainau v severozápadní části Bodamského jezera bude mít na vás podobně blahodárný a inspirativní účinek, jaký měla Itálie na legendárního básníka…
K nejpozoruhodnějším a nejnavštěvovanějším místům v Litvě patří poloostrov Kurská kosa – 98 km dlouhý pruh země vybíhá ze Sambijského poloostrova v ruské Kaliningradské oblasti a táhne se na sever až k litevskému přístavu Klaipėda…
„Plujeme na Korčulu a pak budeme pokračovat do Ugli na ostrově Lastovo. Tamhle je Vis. A v dálce Palagruža, tu vidíme jen tady na radaru, leží až uprostřed Jadranu,“ ukazuje malou žlutou skvrnu na obrazovce Petar Juričič, první důstojník na trajektu Korčula. Na moři strávil celý život, sloužil na zámořských nákladních lodích, posledních deset let pracuje na trajektech Jadrolinije…
Různá výročí si zpravidla připomínáme ve chvíli, kdy dosáhnou nějaké hezky zakulacené hodnoty. Co ale může být pozoruhodného na časovém údaji „28 let, 2 měsíce a 26 dnů“? Takovou dobu stála Berlínská zeď – a přesně stejná doba uplynula letos 5. února od jejího pádu…
Meersburg, oblíbený cíl výletů či dovolených na severním břehu Bodamského jezera, láká do muzeí, na gobelíny a výšivky, biblická témata, do zahrad či do vinného sklípku, po stopách středověku, baroka, ale i na slavné osobnosti či historii letectví. Díky své historii i kráse se v roce 1988 dostal při příležitosti 1000. výročí svého založení dokonce na poštovní známku tehdejší NSR. Kochat se městem, které už nejednoho návštěvníka zasáhlo a inspirovalo svou poetikou, je snadné. Stačí se třeba v Kostnici nalodit na trajekt nebo sem připlout s „bílou flotilou“…
Litva se dá opravdu pochopit v místech, kde se památky předkřesťanské historie prolínají s křesťanskými tradicemi a společně pak obrazně i doslova vrůstají do ticha lesních zákoutí a křižovatek cest a pěšin. V těchto místech si každý může vydolovat svůj malý poklad skrytý zrakům ostatních. Neotřelost těchto litevských objevů netkví v jejich blyštivosti ani pompéznosti, ani to není zaručené lákadlo, proč navštívit právě tuto zemi a hlouběji se o ni zajímat. Tajemství této země promlouvají k člověku postupně, jak odkrývá Litvu vrstvu po vrstvě s každou další návštěvou…
Otevřeným oknem pozoruji takřka magický jev. Každých deset vteřin se do tmy zařízne záblesk a v podobě jakési kolmé světelné stěny mi zleva doprava přeběhne před očima. Na širé moře, jehož hladina se slabě leskne v měsíčním světle, se tak hlásí maják Struga. Za jasné noci vysílá signál o své totožnosti až 70 km daleko…
Na přelomu 20. a 21. stol. vznikl uprostřed Berlína, v místech kudy skoro třicet let probíhala Berlínská zeď, rozlehlý komplex vládních a parlamentních budov. Jejich moderní architektura se tu snoubí s historickou tváří budovy říšského sněmu, která ale také přispívá svou hřivnou na oltář současnosti…
Bodamské jezero, to je nekonečný ráj vodních sportů a radovánek všeho druhu, od koupání a potápění přes jízdu na motorovém člunu či vodních lyžích, jachting, surfování, kanoistiku až třeba po okružní plavby. Nádheru, barvy i vůně zdejší krajiny lze vychutnávat také ze sedla kola či koňského hřbetu, ale i z oblohy, kam vás vynese vzducholoď, kultovní zeppelin nejnovější generace. Právě u Bodamského jezera se před více než stoletím začaly psát dějiny luxusní letecké přepravy a zhmotnil se sen o řiditelné vzducholodi…
